Bez černý

Bez černý, odborně zvaný Sambucus nigra, lidově pak bezinka, je naše největší původní léčivá bylina. Tento keř se hojně vyskytuje v přírodě a nalézt ho můžeme prakticky všude – ve …

Bez černý

Author článku: Monika Břešťanská

Bez černý, odborně zvaný Sambucus nigra, lidově pak bezinka, je naše největší původní léčivá bylina. Tento keř se hojně vyskytuje v přírodě a nalézt ho můžeme prakticky všude – ve městech, parcích, blízkosti řek i podél cest. Zpracovávat lze v průběhu roku celou rostlinu od listů, přes květy až po plody. Pokud chcete mít tuto léčivku stále po ruce, bude se jí skvěle dařit i na zahradě. Navíc si lze vybrat i z různých odrůd, které mohou být nejen užitečné, ale i okrasné.

Jak pěstovat černý bez

Černý bez se u nás v lidovém léčitelství používá již celá staletí. Možná i proto je známý pod tolika lidovými názvy, například jako bezinka, chebzinka, kozička, kozinka nebo smradinka. Patří do řádu štětkotvarých, kam lze zařadit také například kozlík lékařský. Rostlina je na našem území, i na území celé jižní a střední Evropy původní a vyskytuje se zde běžně v přírodě. Dorůstá se výšky 3 až 7 metrů.

Poznat jej můžeme podle vejčitých lichozpeřených listů, které jsou uspořádány po pěti. V době květu si jej téměř není možné zaměnit – jeho tvar a vůně je pro bez černý specifická, stejně jako jeho plody. Ty se nikdy nekonzumují čerstvé, protože mají projímavé účinky, kterých se však dá snadno zbavit převařením či vysušením plodů. Vnitřně se neužívají ani listy a kůra, protože obsahují jedovaté složky, které mohou u člověka vyvolat zvracení a průjem.

Jak pěstovat černý bez?

Pěstování černého bezu

Vzhledem k výšce a rozloze keře je nutné mu na zahradě vyčlenit dostatek místa. Rostlina potřebuje hlinitopísčitou půdu, která je dobře zásobena živinami a vodou. Je velmi nenáročný na pěstování. Důležitý je každoroční řez a přihnojování dusíkem, který je pro rostlinu podstatný z důvodu růstu nových větví. Bez nemá rád sucho. V případě horkého počasí mu poskytněte občasnou zálivku. Keř velmi dobře snáší všechny místní povětrnostní podmínky. Nemusíme se o něj bát ani při krutých zimách.

Pěstování černého bezu ze semínek

Chceme-li si vypěstovat vlastní bezový keř, můžeme tak učinit předpěstováním rostlinky ze semen. Je to velmi snadné, semínky se totiž bez běžně rozmnožuje také ve volné přírodě, takže klíčí rychle a jsou velmi odolná. Dál od mateřské rostliny je totiž roznáší ptactvo, které se zralými plody živí.

Semínka bezu nemusíme pouze koupit v zahradnických potřebách. Lze je získat ze zralých plodů keře, který najdeme třeba volně v přírodě. Na podzim tyto plody sesbíráme, rozpůlíme je a zasadíme do substrátu vhodného pro klíčení semen. Nádoby se semínky necháme na teplém a světlém místě. Do jara dostatečně zesílí, a tak je můžeme přesadit na zvolené stanoviště.

Pěstování černého bezu na zahradě

Vzrostlé sazeničky vysazujeme na slunné až polostinné místo, kde bude mít keř dostatek místa pro růst. Pokud bez vysadíme poblíž kompostu, poroste keř rychleji, nebude trpět nedostatkem živin, a navíc pomůže kompostu k dozrání. Chceme-li bezů vysadit více, nebo sadíme-li nějaké další keře jiných druhů poblíž, vždy dodržujeme vzdálenost přinejmenším 4,5 metru.

Mít na zahradě černý bez přináší pěstiteli ještě jeden velký benefit. Mnoho zahradníků totiž může potvrdit fakt, že po vysazení této rostliny zmizeli ze zahrádky krtci a hraboši. Čerstvé bezové listy můžeme také nacpat do jejich nor. Jejich aroma je efektivně vypudí ještě rychleji než samotný keř.

Jak zasadit černý bez

Sazenice bezu si můžeme buď předpěstovat sami ze semen, jak bylo již zmíněno výše, nebo si je koupit již vzrostlé v zahradnictví. Výhodou je, že keříky jsou již dostatečně silné pro zasazení do země, a navíc se nemusíme spokojit pouze s „divokou“ odrůdou, ale můžeme vybírat i z mnoha dalších, které nemusí být tak vzrostlé, takže se lépe vejdou na zahradu, a díky svým krásným květům navíc působí také dekorativně.

Bez sázíme na jaře, ideálně během dubna, kdy už půda není zmrzlá. Do připravené jámy vložíme keř i s celým kořenovým balem, přidáme dávku kompostu, a přikryjeme kořeny čerstvou hlínou. Nezapomeneme ani na rozestupy mezi jednotlivými keři nebo jinými vzrostlými rostlinami, a to 4,5-5,5 metru.

Hnojení černého bezu

I přesto, že je bez velmi nenáročný a v přírodě roste prakticky všude, jej pro dosažení co největšího výnosu musíme na zahradách přihnojovat. Pokud keř vysadíte hned vedle kompostu, nebude mít pravděpodobně o živiny nouzi a ušetříte si starosti, ovšem ne každý takové prostorové možnosti má. Proto jej během vegetační doby pravidelně přihnojujte hnojivem bohatým na dusík. Tento prvek potřebuje bez nejvíce; je důležitý pro růst nových výhonů, na kterých se již v prvním roce objeví květy a plody.

Pokud se na to podíváme z druhé strany, můžeme organické hnojivo pro jiné rostliny vyrobit z bezu samotného. Připravíme je tak, že 100 g listů, kůry a výhonků povaříme asi půl hodiny v litru vody. Po vychladnutí aplikujeme. Tento odvar odpuzuje díky obsaženému taninu mšice a třásněnky, běláska zelného, ale také hlodavce a krtky. Aplikuje se nejen jako postřik na rostlinu, ale také rovnou do půdy se zálivkou právě jako hnojení.

Bezinky

Množení černého bezu

Bez lze množit mnoha způsoby. Tím prvním je množení pomocí semen, o kterém jsme si řekli více již v předchozích kapitolách. Druhým způsobem je řízkování. Nové výhony seřezáváme na přelomu července a srpna. Ideální délka řízku je 10-20 centimetrů. Bez má velmi dobré regenerační schopnosti, takže snadno a rychle zakoření.

Kvetoucí černý bez

Bez černý kvete postupně od května až do srpna. Květy mají bíložlutou barvu a jsou uspořádány v košatých vrcholičnatých latách. Jednotlivé květy mají pětičetnou korunu a jsou oboupohlavné. Kromě toho také silně a příjemně voní, jejich aroma je v době rozkvětu cítit i několik metrů od keře. Z květů dozrávají koncem srpna malé kulaté peckovičky, které mají tmavě červenofialovou až černou barvu.

Jak stříhat černý bez

Během vegetačního období se uchylujeme ke střihu z několika důvodů. Tím prvním je střih květenství, která lze následně využít k přípravě čaje nebo sirupu. Sklízet můžeme také plodenství, s nimiž nakládáme obdobně jako s květy. Pokud toužíte po co největší sklizni, začněte bez stříhat hned z jara. Květy se totiž objevují hlavně na jednoletých výhonech, takže staré výhony odstraníme, abychom podpořili tvorbu nových. Po jejich odkvětu se jich opět zbavíme.  

Jak sušit černý bez

Sušit můžeme květy i plody. Co se týče květů, sbíráme celá, dobře rozevřená květenství. Nesmíme však promeškat ideální dobu; kvítky ještě nesmí začít odkvétat a opadávat. V tuto chvíli květenství odstřihneme a můžeme je buďto zavěsit v trsech vzhůru nohama (jako se to dělá například s levandulí), nebo je jednoduše rozprostřít a nechat zavadnout (abychom se zbavili hmyzu), a poté sušit na stinném, teplém a dobře větraném místě.

Použít lze také sušičku na ovoce a bylinky; v tomto případě by teplota neměla přesáhnout 40 °C. Tento způsob je možná vhodnější, protože sušení by mělo proběhnout rychle. Pokud bude tento proces zdlouhavý, mohou květy zčernat nebo chytit plíseň. Sušenou bylinu pak uchováváme v uzavíratelné skleněné nádobě na suchém a tmavém místě, a používáme například k přípravě čaje.

Plody černého bezu začínají dozrávat koncem srpna až začátkem září. V tomto období je také sklízíme. Bezinky ihned zbavíme stonku, protože negativně ovlivňuje jejich chuť. Poté je dobře omyjeme a sušíme buďto na slunci nebo opět použijeme sušičku na ovoce či troubu, přičemž u plodů můžeme zvýšit teplotu až na 60 °C. Bezinky používáme do marmelád a čajových směsí.

Řez černého bezu

Při pěstování je vhodné provádět prořez větví. Pokud chceme keř nějakým způsobem tvarovat, jdeme na to samozřejmě s citem. Bez však snese i velmi radikální řez, který je výhodný také pro vás a vaši sklizeň v následujícím roce, která bude bezpochyby vyšší. Staré větve z keřů odstraňujeme vždy na podzim. Během vegetačního období pak provádíme pouze střih mladších výhonů, kterým můžeme keř vytvarovat.

Černý bez

Druhy bezu

Tento rod vyšších dvouděložných rostlin zahrnuje až 40 různých druhů dřevin a bylin, které se vyskytují nejen u nás v mírném pásmu, ale také například v subtropech. V České republice můžeme narazit na 3 druhy:

Bez černý – o tomto druhu vlastně pojednává celý tento článek. Je po staletí oblíbená pro své nezaměnitelné pozitivní účinky na lidský organismus a možnost využití celé rostliny k léčebným účelům. Jak již druhový název napovídá, jsou plody tohoto bezu černé.

Bez červený – další druh vyskytující se volně v české přírodě. Od bezu černého se liší hlavně barvou plodů (zde jsou sytě červené), keř také bývá o něco nižší. Stejně jako jeho příbuzný je i bez červený léčivý a částečně i jedlý. Z bobulí ke v tomto případě nutné odstranit zrníčka, která mohou ve větším množství působit toxicky. Nejčastěji však slouží jako výživná potrava pro ptactvo.

Bez chebdí – v období květu i dozrávání plodů jej lze zaměnit s bezem černým. Bez chebdí se však dorůstá pouhých 0,5 až 2 metrů. Květenství nejsou tak košatá, peckovice jsou temně fialové až černé. Celá rostlina je toxická, a to včetně syrových plodů. Dříve se z čerstvých plodů získávala šťáva, která se používala k léčbě astmatu, nicméně v současné medicíně se tato rostlina nevyužívá.

Mezi další druhy bezu, které se však na našem území nevyskytují, patří například:

  • bez černoplodý
  • bez hladkoplodý
  • bez kamčatský
  • bez kanadský
  • bez pýřitý

Odrůdy černého bezu

‚Sambo‘ – jedná se o slovenskou odrůdu vyznačující se kompaktnějším tvarem keře a velkou plodností. Barva květů i plodů je typická pro bez, stejně jako jejich chuť.

‚Red Holy‘ – tato odrůda se využívá spíše jako okrasná. Má totiž temně červené listy a narůžovělé květy vonící po citrónu.

‚Black Beauty‘ – opět spíše okrasný druh, který poznáme podle vínových listů a světle růžových květů. Plody jsou černé.

‚Hashberg‘ – rakouská odrůda se vyznačuje velkým vzrůstem, typickou chutí bobulí a menší plodností (oproti Sambu). Tento bez je také citlivější na virová onemocnění.

Další odrůdy bezu černého

  • ‚Samyl‘
  • ‚Mammut‘
  • ‚Heidegg 13‘
  • ‚Black Town‘
  • ‚Laciniata‘

Odrůdy bezu červeného

  • ‚Goldenlocks‘
  • ‚Plumosa Aurea‘
  • ‚Sutherland Gold‘
    Bez černý - bezinky.

Účinky černého bezu

Černý bez má jako léčivá bylina skutečně širokou škálu účinků. Ne nadarmo jedno přísloví říká: „Před heřmánkem smekni, před bezem pak klekni“. Každá část tohoto keře však obsahuje o něco jiné složky, a tak ji lze využít také k jiným účelům.

Květy – obsahují plno esenciálních olejů, omega-3 a 6 nenasycené mastné kyseliny, třísloviny, tanin, flavonoidy, glykosidy atp. Květy působí močopudně a pomáhají odvést z těla přebytečnou vodu. Popíjení odvaru je vhodné při horečce, zahlenění a kašli. Výborně působí i na celé trávicí ústrojí; pomáhá při nevolnostech, bolestech žaludku, průjmu, plynatosti a podporuje trávení.

Plody – stejně jako květy obsahují glykosidy, navíc v nich však najdeme i celou řadu vitamínů, a to v poměrně velké koncentraci. Zastoupen je hlavně vitamín C a B. Plody se díky tomu hodí k léčbě nervových chorob. Plody se vždy konzumují pouze vařené nebo dobře usušené. V čerstvém stavu jsou mírně jedovaté a po jejich pozření se mohou dostavit nevolnosti nebo průjem.

Kůra a listy – dříve byly bezové listy používány při jakémkoliv otoku nebo zánětu jako obklad. Kůra se používala k vyvolání zvracení nebo jako projímadlo. Dnes se tyto části rostliny ve spojitosti s lidským zdravím nevyužívají.

Seznam účinků černého bezu:

  • Pomoc při nachlazení a chřipce
  • Zbavuje hlenu z průdušek a dýchacích cest, uvolňuje ucpané dutiny
  • Vyvolává pocení
  • Je močopudný a mírně projímavý
  • Pomáhá při bolestech hlavy, uší i zubů
  • Tiší bolesti nervového původu (ischias, výhřez ploténky, záněty nervů,…)

Na co využít černý bez

  • V lidovém léčitelství
  • Ve farmacii (zejména květ)
  • Jako ekologické hnojivo
  • Jako ekologický insekticid a zbraň v boji s krtky a hraboši
  • K estetickým účelům – okrasná dřevina
  • V potravinářství (potravinářské barvivo z bobulí)
  • V kuchyni (kosmatice, šťáva, čaj)
  • K výrobě hudebních nástrojů (slovenské fujary nebo různé píšťalky)

Přezimování černého bezu

Bez černý je bylina běžně se vyskytující v české krajině. Našim zimám je tedy dobře přizpůsoben a přežije bez větší újmy i třeskuté mrazy. Není tedy potřeba žádné přípravy k přečkání zimy. Pro lepší kondici keře je ale dobré jej na podzim dobře ořezat a zbavit starých větví, které již nebudou dále plodit.

Černý bez v kuchyni

Bezinkový sirup

K přípravě potřebujeme asi 40 bezových květů, které dobře opereme, vložíme do velké nádoby, zalijeme je 2 litry vody a necháme přes noc odstát. Nádobu nezakrýváme, aby se bez nezapařil. Přibližně po 10 hodinách tekutinu přecedíme do hrnce, vymačkáme květy, přidáme kilo třtinového cukru a šťávu z jednoho citronu. Směs přivedeme k varu, a poté necháme velice mírně bublat asi 20 minut. Horký sirup naléváme do skleněných uzavíratelných lahví a skladujeme jej na chladném místě.

Bezinkový sirup

Kosmatice neboli smažený bezový květ

Dobře omyté a osušené květenství černého bezu obalíme v těstíčku z tmavého piva, vejce, polohrubé mouky, mletého zázvoru, soli a pepře. Těstíčko nesmí být příliš tekuté. Obalené květy vkládáme do rozpáleného oleje na pánev stonky nahoru. Ty při procesu smažení odstřihneme a když jsou květy dozlatova osmažené, odsajeme papírovou kuchyňskou utěrkou přebytečný tuk a podáváme.

Čaj z černého bezu proti nachlazení a chřipce

Čajovou směs připravíme z 25 g lipového květu, 25 g květu černého bezu, 20 g šípků a 10 g bio pomerančové kůry. Všechny ingredience v sušeném stavu smícháme, jednu čajovou lžičku směsi zalijeme 250 ml horké vody a necháme asi 10 minut louhovat. Čaj při nemoci popíjíme třikrát denně.

Čaj z černého bezu proti rýmě a kašli

Potřebujeme 20 g sušeného květu černého bezu, 20 g mateřídoušky, 20 g máty a 20 g heřmánku. Čajovou lžičku směsi zalijeme 250 ml horké vody a necháme vyluhovat. Scezený odvar pijeme třikrát denně.

Choroby černého bezu

Bez černý je odolná a houževnatá rostlina i v tomto směru. Na škůdce a choroby příliš netrpí. Často se na bezových keřích objevují mšice, které však nemají šanci rostlinu poškodit nebo zahubit. Jejich přítomnost na bezu v zahradě je vlastně pro mnohé zahradníky žádoucí, protože se tak stabilně udržují populace mšicožravého hmyzu. Z chorob se může objevit například plíseň šedá napadající květy, které kvůli její přítomnosti vadnou a jsou nepoužitelné.