Brambory

Author článku: Monika Břešťanská

Pokud nevíte, co s prostorem na zahradě, a máte k dispozici velké záhony či pole, můžete se pustit do pěstování vlastních brambor vhodných ke skladování, jejichž zásoby vám vydrží na celou zimu. 

Věšet hlavu ale nemusíte ani tehdy, kdy je místa na zahrádce poskrovnu, brambory se totiž dají pěstovat i v nádobách. Stačí jen zvolit správnou odrůdu a postup. V následujících řádcích vám poradíme, jak pěstovat brambory na poli i v květináči, které odrůdy zvolit nebo kdy a jak brambory sklízet. 

Jak pěstovat brambory

Lilek brambor (Solanum tuberosum), jinými názvy také brambor obecný či brambor hlíznatý, je víceletá rostlina z čeledi lilkovitých, kam mimo jiné řadíme také rajčata, papriky nebo třeba mochyně. Brambory jsou jednou z nejvýznamnějších hospodářských plodin i přesto, že celá rostlina je jedovatá a jedlé jsou pouze podzemní hlízy. Lilek brambor pochází z jižní Ameriky a přirozeně se vyskytuje v oblasti And, Peru, Bolívie a Kolumbie.

Nadzemní část rostliny tvoří hranatá lodyha s bohatě větvenými lichozpeřenými listy. Na lodyze se objevují květy, plodem je jedovatá bobule. V podzemní části se nachází bohatý kořenový systém, na kterém vyrůstají jedlé hlízy.

Pěstování brambor

Bramborám vyhovuje mírné a vlhké klima severní polokoule, které panuje například v USA, Evropě nebo některých částech Ruska. Ideální bramborářské oblasti jsou však takové, kde po celou vegetační dobu nemrzne, protože rostlina mráz nesnáší a hlízy jsou po přemrznutí nekvalitní či znehodnocené. Optimální teplota je celkově klíčová k úspěšnému pěstování – při vysazení a klíčení by se měly teploty pohybovat již kolem 6 °C. Během vegetační doby by se pak průměrné denní teploty měly pohybovat okolo 20 °C a v noci by neměly klesat pod průměr 15 °C. 

Na typ půdy není rostlina příliš náročná. Podmínkou je, aby zemina nebyla příliš zamokřená, jinak mohou hlízy uhnívat. U nehumózních písčitých půd zase hrozí nedostatek živin a hlízy jsou obvykle velmi malé. Pokud se brambory pěstují ve velkém a sklízejí strojově, neměla by být zemina ani příliš kamenitá. 

Před výsadbou necháme hlízy naklíčit. Činíme tak již během února. Hlízy skládáme do bedýnek očky nahoru a uložíme je do prosvětlené místnosti s teplotou okolo 15 °C. Klíčky by při výsadbě měly být silné, zelené a asi 2 centimetry velké. Naklíčené hlízy nikdy nedávejte do tmy, klíčky budou dlouhé, světlé a nekvalitní. 

Pěstování brambor v záhonu

Před výsadbou je třeba připravit záhon. K tomu většinou přistupujeme již na podzim. Pozemek je třeba hluboce zorat a zbavit kamení. Následně do půdy zaoráme chlévský hnůj či zralý kompost. Na jaře v přípravě záhonu pokračujeme – půdu je totiž nutné prokypřit a záhon následně srovnat hráběmi a rozbít velké hroudy hlíny. V případě potřeby je možné na jaře ještě zapravit průmyslová hnojiva a můžeme přejít k samotné výsadbě hlíz (viz níže).

Během vegetační doby je důležité zbavovat záhon plevelů a chránit rostliny před vlivy počasí a před škůdci. Co se týče plevelů, postřiky jsou naprosto nevhodné, a tak se musíme uchýlit k ručnímu, případně strojovému pletí meziřádků. 

U drobných pěstitelů se osvědčilo také nastýlání trávou. Nejenže plevele nemají příliš dobré podmínky k růstu, další výhodou je také udržení optimální vlhkosti půdy, absence půdního škraloupu, využití posekané trávy a ušetření práce s okopáváním záhonů. 

Počáteční růst samotné rostliny i pozdější narůstání hlíz můžeme podpořit bílou netkanou textilií. Tou překryjeme hrůbky se sadbou, díky čemuž se půda pod textilií zahřeje až o 3 °C. Překrytí se doporučuje minimálně v prvních týdnech po výsadbě, kdy ještě může dojít k přízemním mrazíkům, které znehodnotí sadbu. 

Během vegetační doby rostliny nepotřebují příliš péče, některým úkonům se však nevyhnete. Typické je již zmíněné pletí záhonů, přihrnování hrůbků, které se rozjíždějí s rostoucími kořeny a hlízami, boj se škůdci a občasná zálivka. Tu provádíme zejména v období největšího sucha, kdy je půda bez vláhy a začíná se tvořit škraloup. Rostliny ale nikdy nezaléváme přes listy, hrozí napadení plísněmi. 

Pěstování brambor v květináči

Pokud nemáte velké pole nebo vhodný záhon, nezoufejte. Brambory se dají pěstovat i v květináčích, dokonce se jedná o velmi efektivní způsob, kdy si usnadníte také sklizeň, kterou lze provádět průběžně a česrtvé hlízy nových brambor tak máte vždy po ruce. Květináče lze umístit do zahrady, na balkon i terasu. Kromě specializovaných květináčů jsou k dostání také pevné pytle, které disponují “okénkem” pro průběžnou sklizeň hlíz. 

Před výsadbou si musíme připravit substrát. Dno květináče či pytle vysteleme nízkou vrstvou chlévského hnoje nebo kompostu. Tu zasypeme velmi kvalitní, hlinitou a humózní půdou, kterou můžeme ještě promíchat s malým množstvím kompostu, protože během vegetace už není vhodné rostliny přihnojovat. 

Následně do nádob vysadíme naklíčené hlízy do hloubky 25-30 centimetrů. Zároveň je rozmístíme přibližně 20 centimetrů od sebe, aby si v květináči příliš nekonkurovaly. Květináč dobře prolijeme a následně zaléváme pravidelně, s ohledem na aktuální teploty a počasí. Květináče je dobré umístit tak, aby na rostliny často nepršelo a nebyly vystaveny větru. 

Jak zasadit brambory

O přípravě půdy jsme si pověděli již v předchozích odstavcích, vrhněme se tedy přímo na sadbu. Brambory vysazujeme přibližně v polovině dubna, záleží na počasí, přípravě hlíz i na konkrétní odrůdě. Do připraveného záhonu vytvoříme mělké brázdy vzdálené asi 70 centimetrů od sebe. Do brázd následně vkládáme naklíčené hlízy. Rozestupy mezi nimi by měly být 25-30 centimetrů. 

Když máme veškerou sadbu uloženou v brázdách, z okolní zeminy nad nimi vytvoříme takzvané hrůbky. Hlínu nahrneme na hromádky tak, aby byly hlízy nanejvýš 15-20 centimetrů hluboko. Následně záhon zalijeme a můžeme je překrýt bílou netkanou textilií, posečenou trávou, případně je ponechat jen tak a pravidelně odstraňovat plevele. 

Hnojení brambor

Během vegetační doby již brambory nehnojíme, proto je důležité připravit půdu ještě před výsadbou. Pěstujete-li v květináči, bude jeho dno vystláno chlévským hnojem, případně jeho granulovanou alternativou. Použít lze také kompost, který promícháme se zeminou. Stejný typ hnojiv použijte také v záhonech. V těch ale chlév či kompost zapravujeme už na podzim, aby byla půda do jara pěkně vyživená a připravená. Začátkem dubna můžeme ještě do země zapravit průmyslová hnojiva bohatá na dusík, ale při kvalitním hnoji či kompostu a dobře připraveném pozemku to není nutné. 

Množení brambor

Nejefektivnějším, a pravděpodobně také jediným způsobem, který se mezi zahrádkáři a pěstiteli využívá, je vegetativní množení pomocí hlíz. Všechny bramborové hlízy však nejsou k výsadbě vhodné – nastačí si koupit v supermarketu sáček pěkných brambor a čekat, že vám po jejich vysazení vyrostou na zahradě také. Hlízy by měly být vždy popsané a certifikované jako sadba. Jen tak budete mít jistotu, že budou výsadba i pěstování úspěšné a v záhonech se vám objeví přesně to, co očekáváte. 

Jak sklízet brambory

Datum sklizně brambor je něco, co nelze dopředu určit. Nejdůležitějším faktorem je v tomto případě zvolená odrůda. Brambory mohou být velmi rané, rané, středně rané, polopozdní a pozdní, a od toho se odvíjí, kdy budou hlízy připravené k vyjmutí ze záhonů. Předtím, že začneme celou úrodu sklízet bychom také měli z hrůbků odebrat několik hlíz a zjistit, jak jsou velké a zralé.

Následující tabulka uvádí orientační dobu sklizně u různých skupin odrůd:

TIP: Po sklizni bychom měli samozřejmě brambory uskladnit. Víte, které brambory jsou vhodné ke krátkodobému, a které k dlouhodobému uskladnění? A jak vůbec hlízy správně skladovat? To vám poradíme v tomto článku.

Brambory

Vzhledem k popularitě brambor, které patří mezi nejvýznamnější plodinu vůbec, není překvapením existence obrovského množství všemožných odrůd. Z tohoto důvodu si je zde nemůžeme uvést všechny; měli bychom však vědět, že se dělí do několika základních skupin dle doby sklizně na:

• velmi rané
• rané
• polorané
• polopozdní
• pozdní

Toto rozdělení je nejdůležitější pro zahradníky a pěstitele. Kuchaři a hospodyňky se zase zajímají o to, jakým varným typem daná odrůda je. Základní varné typy jsou tyto:

• varný typ A – pevné brambory vhodné k přípravě salátů nebo jako vařená příloha
• varný typ B – středně pevné hlízy se středně kyprou dužinou, velmi slabě moučnaté, vhodné jako příloha; nejběžnější typ
• varný typ C – měkké hlízy, poměrně moučné, s kyprou dužinou. Vhodné k přípravě kaše, pyré, bramborového těsta či do mixovaných polévek

Odrůdy brambor

Na co využít brambory

Brambory jsou využívány zejména v potravinářství. Udává se, že až 75 % brambor v rozvinutých zemí se průmyslově zpracovává (na různé polotovary a podobně). Co se týče zužitkování průmyslově pěstovaných brambor, těch se více než 50 % využije k potravě pro lidi, 34 % je zkrmeno hospodářskými zvířaty, 11 % slouží jako sadba pro další pěstování a zbylé 3 % slouží k výrobě lihovin a škrobu. 

Přezimování brambor

I když se jedná o víceletou rostlinu, běžně se lilek brambor pěstuje jako jednoletka, přičemž po sklizni hlíz se likviduje celá nadzemní část. Brambory, které slouží jako potrava či krmení pro zvířata, tedy v půdě přes zimu nezůstávají.

Sklizené hlízy však můžeme uložit tak, abychom je měli k dispozici až do jara. Brambory skladujeme v prodyšných bedýnkách, očištěné od hlíny ale neomyté. V prostorách pro skladování by teplota neměla klesat po 1 °C a neměla by být vyšší než 5 °C. Přemrzlé brambory ztrácí svou typickou chuť a konzistenci, při vyšších teplotách zase začínají klíčit a mohou se stát nevhodnými ke konzumaci. 

Brambory v kuchyni

V kuchyních celého světa mají brambory své nezastupitelné místo. Nejvíce se konzumují v Americe a Evropě, nejméně pak v Asii, nicméně chuť brambor v jakékoliv podobě znají snad všichni. Podávat je lze snad na milion způsobů, ať už vařené, pečené, smažené, fritované, na sladko, jako knedlíky, v polévce a takto bychom mohli pokračovat dále. 

Paradoxně se však nejedná o nikterak výživnou potravinu – nutriční hodnoty říkají, že tato příloha zastává spíše funkci zasycení. I přesto se po dostání brambor do povědomí lidí výrazně eliminoval hlad mezi chudšími vrstvami obyvatelstva. 

Brambory ale nejsou jen prázdnou kalorií. Jsou důležitým zdrojem sacharidů, tedy energie. Obsahují také malé množství rostlinné bílkoviny, kyselinu citrónovou, celou řadu minerálních látek (nejvíce je zastoupen draslík) i některé vitamíny.

Bramborová polévka

Mezi nejoblíbenější české polévky patří bezesporu bramboračka. K její přípravě budete potřebovat:

• 3 velké brambory
• 2 stroužky česneku
• cibuli
• kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, celer)
• hrst sušených nebo čerstvých hub
• sádlo
• čerstvou petrželku
• majoránku
• 2 lžíce hladké mouky
• sůl, pepř

Postup pro přípravu je následující. V hrnci si rozpálíme sádlo, na kterém necháme zesklovatět cibulku, přihodíme nadrobno nakrájenou kořenovou zeleninu (může být i nastrouhaná na hrubém struhadle), na kostičky pokrájené brambory a houby. Vše krátce osmahneme, zaprášíme moukou a následně zalijeme litrem vody nebo zeleninového vývaru. Do polévky prolisujeme česnek, osolíme, opepříme a vaříme do změknutí brambor. Předtím, než polévku odstavíme z plotny přidáme majoránku a necháme prohřát. 

Francouzské brambory

Skleněnou zapékací mísu vymažeme sádlem. Poté si oloupeme asi kilo brambor a nakrájíme je na plátky. Na kolečka nakrájíme také 2 žluté nebo červené cibule a obě ingredience začneme vrstvit do pekáčku. Mezi první a druhou vrstvu dáme uzeninu nebo maso – výborně chutná anglická slanina, může být i dobře naklepaná vepřová krkovice nebo dokonce uzená kýta. 

Maso nebo uzeninu tedy překryjeme další vrstvou brambor a cibule. Následně si v misce rozmícháme dvě vejce s 200 ml smetany na vaření, solí, pepřem a červenou mletou paprikou. Směsí polijeme brambory. Posypeme je strouhaným sýrem (může být eidam, gouda i mozzarella) a dáme zapékat do trouby na 180 °C asi na hodinu. 

Bramborové knedlíky (bramborové těsto)

K přípravě bramborového těsta potřebujeme pouze kilo brambor (ideálně varný typ C), 2 vejce, 100 gramů dětské krupičky, 100 gramů hrubé mouky a lžičku soli. Nejdříve si omyjeme brambory a dáme je i se slupkou vařit. Následně je necháme vychladnout, oloupeme a nastrouháme najemno do velké mísy. K bramborám přidáme vejce, krupičku, mouku a sůl. Není-li těsto dost pevné, přidáváme podle potřeby ještě krupičku nebo mouku.

Uhnětené těsto zabalíme do potravinové folie a necháme chvíli odpočinout v lednici. Následně z něj tvoříme klasické podlouhlé knedlíky, noky nebo plněné knedlíky uzeným či ovocem. 

Choroby a škůdci brambor

Brambory jsou poměrně choulostivé na různé škůdce a choroby. Celý proces pěstování je tak doprovázen ochranou a sledováním, zda-li není rostlina napadena. S čím se můžeme při pěstování setkat?

Houbová a bakteriální onemocnění brambor

• plíseň bramborová
• rakovinec bramborový
• hnědá plíseň brambor
• kroužkovitost bramboru
• hnědá skvrnitost listů
• kořenomorka bramborová
• strupovitost brambor

Škůdci brambor

• mandelinka bramborová
• háďátko bramborové
• mšice
• plzáci, slimáci a hlemýždi
• drátovci (larvy kovaříků)
• osenice polní