Author článku: Monika Břešťanská
Broskvoně jsou velmi oblíbeným stromem v českých zahradách už dlouhá léta. Jejich lahodné a sladké plody lze zpracovat v kuchyni na stovky způsobů, možná proto si je již naše prababičky tolik oblíbili. Na jaře nás stromky navíc poctí záplavou krásných květů, které do zahrady přilákají opylovače.
Pěstování broskvoní není o moc složitější, než je tomu u jiných ovocných stromů a keřů. Chce to však základní znalosti, díky kterým budete vědět, kdy a jak strom ořezat, aby co nejlépe plodil, nebo jak poznat onemocnění, na která jsou broskvoně velmi citlivá. Všechny tyto důležité informace k úspěšnému vypěstování vynikajících broskví se dozvíte v našem článku.
Jak pěstovat broskvoň
Broskvoň obecná, latinsky Prunus persica, patří do rodu slivoní, ve kterém mimo jiné najdeme i další ovocné stromy a keře jako jsou například třešně, višně, mandloně, meruňky, švestky, blumy či mirabelky. Jedná se o velice obsáhlý rod, jehož zástupci se vyskytují prakticky po celém mírném, subtropickém a tropickém pásmu v různých oblastech Země.
Broskvoně však s největší pravděpodobností pocházejí z Asie, konkrétně z Číny. Již za dob největší slávy Říma se však dostaly do Evropy, a právě v Římě se broskve staly jedním z nejoblíbenějších ovocí, kterému se přezdívalo perská jablka.
Broskvoň je strom, případně keř, dorůstající se výšky k 5 metrům. Má kulovitou korunu, u pěstěných stromů v sadech a zahradách je však udržována koruna kotlovitá, která je vzdušnější a prosvětlenější. Listy jsou kopinaté a úzké, květenství bývají bohatá, narůžovělé barvy. Plody jsou peckovice, které se nazývají broskve.
Pěstování broskvoně
Stromy preferují prosluněná stanoviště chráněná před větrem. Půda může mít různé složení, jediným předpokladem je, že musí být dobře propustná a nezadržovat příliš mnoho vody. Sazenice předpěstované ve školkách se obvykle vysazují na jaře, některé odrůdy je možné vysadit i v podzimních měsících. Důležité je vhodné hnojivo a hlavně prořez, o kterém bude ještě řeč v následujících kapitolách.
V případě, že máte v plánu výsadbu celého sadu, je to s pěstováním o něco složitější. Je totiž možné, že umístění vašeho pozemku nebude pro broskvoňový sad příliš vhodné a výnosy nebudou takové, jaké očekáváte. Ideální pozemek pro výsadbu takového sadu by se měl nacházet v takové nadmořské výšce, ve které nepanují tuhé a dlouhé zimy, ale ani dlouhá léta s výrazně teplým podzimem.
Půda na pozemku nesmí být hutná a přemokřená, ideální je pěstování na kopci, kdy je úroveň spodních vod nižší. Pozor ale na příliš silné větry, před těmi by měly být stromy dobře chráněny. Jsou-li broskvoně vysazovány na jižních svazích, mohou nasazovat poupata a pupeny příliš brzy a hrozí jejich umrznutí.
Pěstování broskvoně ze semen (pecek)
Obvykle se ovocné stromy řízkují, ovšem někteří drobnější zahradníci, kteří pěstují ovoce pouze pro vlastní spotřebu a pro zkrášlení zahrádky, nedají dopustit na předpěstování z pecek. To lze samozřejmě i u broskví.
V první řadě je dobré pecky získat přímo ze stromu. Plody ze supermarketu nejsou příliš vhodné – nikdy není jisté, o jakou odrůdu se stoprocentně jedná, a zda je vhodné její pěstování i v našich podmínkách. Požádejte proto známého či souseda o několik přezrálých plodů, které už nejsou příliš vhodné ke konzumaci, a pecky z nich vyjměte, případně rovnou zahrabejte do zeminy celé plody. Rozkládající dužina poslouží jako skvělé hnojivo.
Nepočítejte však s tím, že vzejdou všechny zasazené pecky. Je tedy lepší sazenice předpěstovat například ve větších květináčích, než je přímo vysazovat do země do úhledných sponů. Na konečné stanoviště semenáčky přesazujeme až tehdy, kdy dosáhnou výšky alespoň jednoho metru a jsou dostatečně odolné proti větru i mrazu.
Je možné zakoupit pecky i ve specializovaných prodejnách. Ty jsou již speciálně upravené, aby se zvýšila pravděpodobnost úspěchu při pěstování. Upravené pecky se používají zejména ve velkovýrobě, nicméně k domácímu předpěstování pár stromků bohatě postačí pecky neupravené, jak jsme si uvedli o pár řádků výše.
Pěstování broskvoně na zahradě
Stanoviště na zahradě by mělo být dostatečně slunné, chráněné před větrem. Půda by měla být kyprá, lehká, sušší a dobře propustná. Optimální je pěstovat broskve v nadmořské výšce 200-400 metrů nad mořem.
Stromky jsou poměrně náročné na vodu, ty mladé je třeba zalévat pravidelně, zdatnější kusy pak zejména během května a přibližně tři týdny před sklizní. Při zálivce si pečlivě ohlídejte, zda se voda dobře vsakuje a stromek nestojí v nahromaděné vodě.
Jak zasadit broskvoň
Výsadba broskvoní by měla probíhat spíše na jaře, ovšem není výjimkou stromky usazovat ani v podzimních měsících. V obou případech však postupujeme následovně: nejprve odstraníme všechny poškozené a odumřelé kořínky. Poté strom postavíme přibližně na 2-4 hodiny do vody. Po výběru vhodného stanoviště vyhloubíme jámu, do které umístíme silný, vyšší kolík. Ten bude stromku v prvních letech života sloužit jako opora.
V následujícím kroku vsadíme do jámy vedle kolíku stromek. Kolem jeho kořenů začneme přihazovat zeminu, zatímco jej stále držíme ve svislé poloze. Důležité je, aby se zemina dostala mezi všechny kořeny, čehož dosáhneme tak, že pokaždé, když substrát přihodíme na kořeny, s celým stromem mírně zatřeseme. Když je jáma zasypaná, zeminu ušlapeme a strom zalijeme minimálně 10 litry vody.
U zakládání sadu nebo výsadbě více stromků vedle sebe dodržujeme spon o 6×6 metrů. Méně než 5 metrů vyžaduje pečlivý a pravidelný prořez. Nezapomeňte, že tato vzdálenost by měla být dodržena nejen mezi stromky stejného druhu, ale také mezi broskvoní a jinými stromy, zídkami, ploty a dalšími objekty v zahradě.
Hnojení broskvoně
Aby nás strom každoročně obdařil pěknou sklizní sladkých plodů, je dobré jej pravidelně přihnojovat. Už před jeho vysazením vysteleme jámu vrstvou hnoje a zbytek zeminy promícháme s kompostem. Během života broskvoň hnojíme podle aktuálních potřeb. Nejdůležitější je doplnění živin po odkvětu – v tuto chvíli se snažíme doplnit zejména draslík.
Ostřílení pěstitelé broskvoně rádi hnojí i vyzrálým hnojem. Ten je však nutné aplikovat podle určitých pravidel, abychom stromku příliš neuškodili. Například k tříletému stromu přidáváme asi 10 kilogramů hnoje, u jednou tak starého je to pak 20 kg. Využít lze také již předem namíchaná hnojiva se složením přímo uzpůsobeným broskvoním, na kterých najdeme i přesné dávkování a postup při aplikaci.
Množení broskvoně
Nejefektivnější, a tedy také nejběžnější způsob množení je očkování. To spočívá v „transplantaci“ očka broskvoně, po jejíž plodech toužíme, na dobře rostlou a zdravou podnož. Stejným způsobem lze stromky také naroubovat, což je u broskvoní méně časté.
Výběr podnože není nic jednoduchého, jak by se na první pohled mohlo zdát; je třeba vzít v úvahu mnoho faktorů jako je mrazuvzdornost, odolnost proti škůdcům a tak dále. Naštěstí už je dnes možné zakoupit odnože přímo dle vašich nároků u odborníků, kteří s výběrem poradí.
Již výše jsme se zmínili také o možnosti množit broskve generativně, tedy prostřednictvím semen (pecek). Semenáčky lze také zakoupit již předpěstované, ovšem není zde žádná záruka, že z pecky vyroste zdravý a zdatný strom se všemi vlastnostmi, které od něj očekáváte. Problém může nastat také u chuti či vzhledu plodů.
Kvetoucí broskvoň
Květy se na větvích broskvoní objevují během května. Jsou jednotlivé, velké přibližně tři až čtyři centimetry. Pětičetné okvětí má zpravidla růžovou až načervenalou barvu, u některých odrůd mohou být zbarveny do bíla.
Řez broskvoně
Řez je u broskvoní docela věda. Ten první provádíme hned po výsadbě, proběhne-li na jaře. Pokud strom vysazujeme na podzim, počkáme s řezem až do jara. Při prvním řezu tedy vybíráme asi 5 nejsilnějších výhonů, které mají ideální úhel odklonu od kmene. Z těchto výhonů budou v budoucnu hlavní větve tvořící celou korunu. Výhony poté seřízneme do výšky na cca 3 narašené pupeny – poslední pupen musí směřovat z koruny ven.
Další řez provádíme ve druhém, a poté ve čtvrtém roce. V těchto případech opět zkracujeme hlavní větve asi o jednu až dvě třetiny jejich délky. Výhony rostoucí směrem dovnitř odstraňujeme. Neponecháváme ani výhony, které se kříží s hlavními větvemi. Koncem 4. roku bychom se měli dostat do fáze, kdy jsou všechny hlavní větve přibližně stejně dlouhé a silné.
V následujících letech už korunu spíše tvarujeme a zaměřujeme se na odstraňování nejméně plodících větví – broskvoně plodí zejména na jednoletých výhonech, nicméně výjimkou nejsou ani dvou až tříleté plodící větve. Plody neřezaných stromů jsou hojné a kvalitní pouze v prvních letech. Později výnos prudce klesá, stejně jako celková kvalita broskví. Průklest se provádí vždy v období rašení pupenů.
Pěstitelé se často uchylují také k letnímu průřezu. Ten slouží zejména k prosvětlení – paprsky se dostanou i k plodům, které se nachází uvnitř koruny, a ty mohou tak snadněji dozrát. Díky letnímu řezu jsou stromky v budoucnu košatější a koruna je pravidelná, pěkného tvaru.
Broskvoň
Druh broskvoně jako takový je jen jeden. Ovšem odrůd jsou stovky. Z toho důvodu se je zde nemůžeme představit všechny. Zmiňme si alespoň ty, které se pěstují nejčastěji v České republice.
Odrůdy broskvoní
Rané odrůdy – Alexandra, Maycrest, Rich May, Alix, Royal Glory, Spring Lady, Red Robin, Ruby Prince, Super Queen, …
Střední odrůdy – Earliglo, Belmondo, June Star, Spring Perfect, Velvet, Michaela, Redheaven, Krasava, …
Pozdní odrůdy – Catharina, Regina, Iskra, Harrow Beauty, Top Lady, Suncrest, Flamingo, …
Podnože broskvoní
Pro očkování a roubování je důležité správně zvolit podnož. Nejlepší k těmto účelům jsou:
- p. Mandžurská
- Adesoto
- Semenáč broskvový
- Semenáč meruňkový
- St. Julien
- Rubira
- Montclar
Přezimování broskvoně
Mladé stromky je před mrazy třeba dobře chránit. Drobnější větvičky mají tendenci vymrzat, často dochází k jejich poškození mrazem i sněhem. Výbornou ochranou je tedy obalení stromku jutovinou či netkanou textilií, případně potření kmene a hlavních větví vápenatým mlékem, připraveným z hašeného vápna a vody. Starší stromky si hravě poradí i s krátkodobými mrazy pod -20 °C. Mírnější zimy bez úhony přežijí i nechráněné.
Broskve v kuchyni
Plody broskvoní, broskve a nektarinky, mají v kuchyni skutečně široké uplatnění. Lze je přidávat do sladkých pečených i nepečených moučníků, zmrzlin, ovocných smoothies, kompotovat je, sušit, připravovat z nich džemy a chutney, kombinovat je s drůbežím masem, přidávat je do exotických masových směsí nebo dokonce na pizzu.
Broskvový džem
Jeden kilogram broskví zbavíme pecek, oloupeme a nakrájíme. Dáme je do hrnce, přidáme asi 1 kg cukru krupice (případně podle chuti), želírovací cukr a přivedeme směs k varu. Pár minut povaříme, přičemž z vrchu sbíráme pěnu. Připravíme si zavařovací sklenice, které džemem naplníme a dobře uzavřeme. Sterilujeme asi 10 minut při 80 °C.
Rychlá hrnková bublanina s broskvemi
Nejdříve si připravíme těsto – smícháme 2 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek cukru krupice, 1 vanilkový cukr a jeden sáček kypřicího prášku. K suchým ingrediencím přidáme dvě vejce, jeden hrnek mléka a půl hrnku oleje. Vše smícháme dohromady a nalijeme do formy vyložené pečicím papírem. Poté oloupeme broskve a nakrájíme je na kostičky nebo tenké plátky, které bohatě rozprostřeme po těstě. Koláč pečeme na 170 °C přibližně 35 minut.
Čaj z broskví
Také broskvový čaj lze připravit různými způsoby. Tím nejčastějším je použití čerstvých plodů v kombinaci se zeleným čajem pro přípravu ledového čaje. Výjimkou však není ani použití broskvových listů. Lžíci drcených sušených listů zalijeme horkou vodou a necháme je louhovat. Chutí i účinky skvěle ladí například s meduňkou.
Broskvový čaj je skvělým pomocníkem v boji s volnými radikály. Pomáhá zachovat zdraví srdce, zubů a urychluje metabolismus.
Choroby a škůdci broskvoně
Kadeřavost broskvoně – jedná se o poměrně běžné houbové onemocnění. Houba na jaře napadá mladé listy, které zkadeřaví a opadnou. Poškozené mohou být i plody, na kterých se objevují červené skvrny.
Padlí broskvoňové – další houbové onemocnění, které napadá listy, letorosty a hlavně plody. Na těch se objevují výrazné bílé skvrny.
Broskvoně napadá i celá řada dalších hub či virů. Poměrně častá je také suchá skvrnitost listů.
Stromky jsou také cílem různých škůdců. Mezi ty patří například mšice broskvoňové nebo jiný savý hmyz. Toho se lze zbavit aplikací účinného insekticidu.