Brusinka

Author článku: Monika Břešťanská

Brusnice brusinka, odborně Vaccinium vitis-idaea, lidově pak kalina, kyselinka, brusinka nebo červená borůvka, je nízký keřík, který miluje kyselé prostředí vřesovišť a rašelinišť. Z rostliny se využívají především drobné červené plody podobající se borůvkám, které obsahují mnoho účinných látek, vitamínů, minerálů, tříslovin, a hlavně antioxidantů. Právě díky nim je brusinka oblíbená jak v lidovém léčitelství, tak v moderním farmaceutickém průmyslu.

Sušené plody jsou oblíbenou a zdravou pochoutkou, je však důležité si dávat pozor, zda to, co kupujete, skutečně brusinky jsou. Prodejci je totiž s oblibou zaměňují za klikvu velkoplodou, která je chutí i vzhledem téměř totožná, ovšem v obsahu účinných látek za brusinkou trochu pokulhává. Pokud chcete mít jistotu, že jsou brusinky „pravé“, zasaďte si na zahradě vlastní keřík. Jak se o něj starat, a čím je vlastně tato rostlina výjimečná, se dozvíte v následujících řádcích.

Jak pěstovat brusinku

Brusnice brusinka je přibližně 20 centimetrů vysoký keřík z čeledi vřesovcovitých, kam patří také například vřes obecný nebo nejbližší příbuzná brusnice borůvka. Nadzemní stonek rostliny je dřevnatý a nese větvičky s drobnými vejčitými listy, které neopadávají a jsou přítomny po celý rok.

Pěstování brusinky

Rostlina se běžně vyskytuje spíše ve vyšší nadmořské výšce mírného pásma, daří se jí však i v nižších polohách. Vyžaduje kyselou půdu, ideálně rašelinu, avšak některé kultivary je možné pěstovat i ve zhoršených půdních podmínkách. Brusinka nemá ráda přímé slunce, proto ji sadíme spíše do polostínu nebo ji pěstujeme na místech s množstvím rozptýleného světla.

Keře velmi špatně snáší přelití; konce kořínků i nových výhonů pak začínají velmi rychle uhnívat. Půda by však měla vždy zůstat přiměřené vlhká, nikdy nedopusťte, aby úplně vyschla na příliš dlouhou dobu. K zalévání používáme hlavně dešťovou vodu, protože pitná kohoutková voda obvykle obsahuje příliš mnoho vápníku a činí tak půdu zásaditou.

V záhonu by se v blízkosti brusnic neměl nacházet žádný plevel a okolí rostliny musí být v tomto ohledu pečlivě opečováváno. Ušetřit práci si můžete mulčováním, které kromě bránění plevelu v růstu také udržuje optimální vlhkost.

Pěstování brusinky v květináči

Vzhledem ke vzrůstu keříků je možné brusinky pěstovat i v květináčích nebo jiných nádobách. Pro pěstování v těchto podmínkách volíme drobnější odrůdy. Sazenice je možné do nových květináčů přesadit kdykoliv během roku. Nádoby naplníme rašelinou, zasadíme keřík a přemístíme je do polostínu na balkon nebo terasu. Rostlinám musíme poskytovat dostatečnou vlhkost, protože sucho snáší špatně. Na druhou stranu jim ale vadí také přemokření, proto bychom měli zajistit odvod nadbytečné vody z květináče drenáží.  

Pěstování brusinky ze semínek

Brusinky a klikvy můžeme pěstovat ze semínek, která lze běžně koupit v zahradnických potřebách. Vysévání ze semen je ale poměrně náročné, proto se v praxi přistupuje spíše k nákupu již předpěstovaných sazenic. Semena se totiž před vysazením musí stratifikovat v lednici po dobu jednoho měsíce. Teprve poté je můžeme vysévat do připraveného substrátu, který se skládá z rašeliny a zeminy v poměru 2:1.

Ideální doba pro výsev je polovina dubna až začátek května. Substrát musí být během klíčení neustále vlhký. Poté co rostlinky vyklíčí a zesílí, můžeme je přesadit do záhonu nebo do květináče. Chceme-li umístit více keřů vedle sebe, dodržujeme vzdálenost 25 centimetrů.

Pěstování brusinky venku

Sazenice můžeme ven umístit prakticky kdykoliv; nejlepší doba pro sadbu je ale na jaře nebo na podzim. Aby rostlina prospívala, je dobré si do záhonu připravit vhodný substrát z rašeliny, kompostu, perlitu a říčního písku. Použít můžeme také speciální substrát určený pro vřesy a rododendrony. Vyhloubenou jámu pro sazenici touto směsí naplníme, a teprve poté brusinku zasadíme.

Stanoviště by mělo být polostinné; rostliny můžeme vysadit také na skalku, kde se budou skvěle vyjímat vedle vřesu, drobných odrůd borůvky nebo okrasných travin, například kostřavy ovčí. Dobře se jim bude dařit i vedle dalších acidofilních rostlin oblíbených u zahrádkářů, jako jsou azalky, rododendrony, kamélie nebo hortenzie.

Záhon musíme často a intenzivně zbavovat plevele. Je to proto, že brusinky mají velice mělký kořenový systém, který jiné rostliny narušují. Ze stejného důvodu záhon nikdy neokopáváme. Plevel ručně vytrháme nebo ošetříme šetrným herbicidem. Výborným pomocníkem je mulčovací kůra, která zajistí, že se plevel kolem rostlin nebude objevovat.

Jak zasadit brusinku

Brusnici brusinku můžeme zasadit prakticky kdykoliv během roku. Nejlepší dobou je však jako či podzim. Předpěstovanou sazenici sadíme do větší jámy, do které nejprve uložíme vhodný substrát (viz výše). Pokud chcete vedle těchto keříků pěstovat rostliny, které kyselou půdu nesnesou, vyložte jámu zahradní textilií a kyselý substrát umístěte do ní. Jednotlivé keře sázíme do sponu 25×25 centimetrů, větší odrůdy pak i do sponu 45×45 cm.

Hnojení brusinky

Aby rostlina urodila dostatečné množství kvalitních plodů, je dobré ji čas od času přihnojit. První hnojení zahájíme už při sadbě, kdy do substrátu přimícháme také kompost. Musíme mít na paměti, že brusinka vyžaduje kyselou půdu; nepoužíváme proto hnojiva, která by pH příliš narušovala. 

Nevhodný je zejména vápník. Existují speciální hnojiva vhodná pro rododendrony a azalky, která vápenatou složku neobsahují, ovšem jejich použití může být občas na pováženou, protože tyto květiny jsou pouze okrasné, zatímco plody brusnic máme v plánu také konzumovat. Sáhněte proto raději po vhodném organickém hnojivu.

Množení brusinky

Množení může probíhat pomocí semen, která jsou volně k zakoupení, ale jejich předpěstování chce určitou dávku znalostí a trpělivosti, což jsme si zmínili již v předchozích odstavcích. Další možností je namnožit keř pomocí plazivých výhonků (zelených řízků), které oddělíme od mateřské rostliny a necháme zakořenit. Ještě jednodušší je hřížení. V tomto případě přichytíme část oddenku například háčkem k zemi a zasypeme zeminou. Takto namnožená rostlina ale koření poměrně dlouho, může to být až celý rok. Novou sazenici poté přesadíme dostatečně daleko od mateřské rostliny, aby měla prostor pro růst.  

Kvetoucí brusinka

Květy se na keři objevují dvakrát do roka. Poprvé hned na jaře během května, a podruhé koncem léta, nejčastěji v srpnu. Jsou uspořádány do květenství hroznu. V závislosti na konkrétní odrůdě mohou mít bílou až narůžovělou barvu. Vždy mají však čtyři okvětní lístky doplněné pěti květními lístky.

Po odkvětu se začnou objevovat drobné plody – bobule brusinky. Ty mají červenou barvu a jsou velké as 0,5 až 0,8 cm. Bobulky jsou jedlé, mají kyselkavou jemně nahořklou chuť a na rostlině se objevují opět dvakrát ročně stejně jako květy, a to v červenci a říjnu.  

Jak sušit brusinky

Sušené plody brusinky lze zakoupit v jakémkoliv obchodě s potravinami nebo ve zdravé výživě. Jsou nejen chutné, ale také velice zdravé. Nevýhodou kupovaných brusinek je, že jsou často výrazně doslazované, a někdy i sířené. Pokud však rostliny brusnice pěstujete doma, můžete si nasušit vlastní plody. Je to velmi jednoduché a potřebujete k tomu pouze sušičku na ovoce nebo troubu.

Před sušením bobule přebereme, očistíme od stopek a lístků, a dobře je omyjeme a osušíme. Poté je rovnoměrně rozmístíme na pláty sušičky, případně na plech vyložený pečícím papírem a pozvolna je sušíme na teplotu 50-55 °C asi 8-12 hodin. Usušené plody musí být stále měkké a pružné, nepouští však už žádnou šťávu. Při sušení v troubě nechte trochu pootevřená dvířka (stačí na pár centimetrů), aby mohla vlhkost odcházet ven.

Poté brusinky skladujeme v dobře uzavíratelné, nejlépe vzduchotěsné nádobě, na tmavém a suchém místě. V opačném případě začnou zpět nasávat vlhkost z okolního prostředí a mohou začít plesnivět.

Řez brusinky

Co se týče stříhání nebo řezu, ten keříky prakticky vůbec nepotřebují. Alespoň prvních pár let určitě ne. Svůj tvar si udržují samy, odstraňujeme tedy pouze viditelné poškozené nebo suché části rostliny. Po 6 až 7 letech je ale důležité keř zmladit. Časně na jaře tedy odřízneme celou nadzemní část a necháme pouze 5 centimetrů nad povrchem. Nové větvičky na sebe nenechají dlouho čekat a rostlina bude také nějaký čas opět více plodit.

Brusinka

Druhy brusinky

Pod názvem ‚brusinka‘ se skrývá mnoho konkrétních druhů, které se od sebe liší vzhledem celého keře, nebo vzhledem či chutí plodů. Pokud bychom měli k tomuto tématu přistupovat vědecky, můžeme za tu „pravou“ považovat již v úvodu zmíněnou brusnici brusinku, tedy Vaccinium vitis-idaea. Nejen v zahradnických kruzích, ale také v potravinářství, se však setkáme s různými záměnami a dalšími příbuznými druhy, které se za brusinky často vydávají.

Brusinka lesní (Vaccinium vitis-idaca) – tento druh je doma v Evropě a Asii. Plody jsou kulaté, červené, o velikosti hrášku. Rostlina vyžaduje průměrně kyselé prostředí a poměrně dost živin. Květy jsou drobnější a plody obsahují méně dužiny. Jedná se o divoký druh.

Brusinka americká (Vaccinium macrocarpon) – pochází ze severní Ameriky. Plody jsou větší, svým tvarem i velikostí připomínají olivy. Barva je červená, avšak o něco světlejší, než u brusinek lesních nebo u brusnice. Keř je drobnější a vyžaduje velmi kyselou půdu. Květy jsou větší, růžovobílé a plody mají velké množství dužiny.

Klikva obecná, velkoplodá či bahenní (Vaccinium oxycoccus) – vyskytuje v severnějších oblastech mírného pásu. Plody jsou větší a vejčité, nahořklé a mají mnoho dužiny. Jelikož tento druh poskytuje plodů více a je méně náročný na pěstování, zaměňuje se často v potravinářství za brusinku. Jeho léčivé účinky a obsažené látky však nejsou ani zdaleka takové, jako je tomu u brusnice. Botanicky se vlastně ani o brusnice nejedná, patří pouze do stejné skupiny rostlin.

Do rodu Vaccinium, česky brusnic, patří také brusnice chocholičnatá známá také jako kanadská borůvka; brusnice borůvka (klasické borůvky) nebo vlochyně bahenní.

Odrůdy brusinky

V zahradnictví se můžeme setkat s množstvím různých odrůd brusinek. Ty se od sebe liší v mnohém – množství úrody, velikosti plodů, chuti plodů, barev květenství, velikosti celé rostliny, nárocích na pěstování a tak dále.

‚Red Pearl‘ – je odrůda brusinky americké. Vyznačuje se velkými plody, vyšším vzrůstem a možností pěstování i v horších půdních podmínkách.

‚Pilgrim‘ – vyšší keřík dorůstající se až 40 centimetrů plodí velké červené bobule s množstvím dužiny, které se hodí pro použití v gastronomii.

‚Stevens‘ – pozdní, středně plodná odrůda. Keře jsou v porovnání s jinými druhy a odrůdami poměrně velké a vysoké. Plody jsou tmavší a mají až nafialovělou barvu.

‚Koralle‘ – středně raná odrůda rodící dvakrát ročně klasicky velké červené a chutné plody.

‚Runo Bielawskie‘ – jedná se o pozdní odrůdu, jejíž tmavé plody se hodí spíše pro zavařování a do džemů či omáček.

‚Red Pearl‘ – vyznačuje se menší úrodou, což ale vynahrazuje velice dobrou chutí plodů.

Mezi další oblíbené odrůdy patří například ‚Linnea‘, ‚Sanna‘, ‚Ida‘, ‚Minor‘ nebo ‚Langlois‘.

Účinky brusinky

Pozitivní účinky na lidské zdraví jsou velmi ceněné v lidovém léčitelství i ve farmaceutickém průmyslu. Výtažek z plodů, ale i z listů, je součástí mnohých léčiv. Brusinky se používají zejména na:

• problémy s močovými cestami (záněty močových cest, měchýře i ledvin)
• snížení rizika ledvinových a močových kamenů
• záněty jakéhokoliv charakteru
• jako prevence srdečních chorob
• zlepšení stavu dutiny ústní a dásní
• jako prevence proti rakovinnému bujení
• infekce dýchacích cest
• žaludeční vředy

Plody mají také velké antioxidační účinky, pomáhají v boji s chřipkou a nachlazením, při snižovaní hladiny HDL cholesterolu v krvi a při onemocnění žaludku a trávicí soustavy.

Na co využít brusinky

Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, brusinky našli své využití ve farmacii a léčitelství, kde poskytují úlevu od mnohých problémů. Kromě toho jsou však výborné také v kuchyni. Lze z nich připravit džemy a zavařeniny, bez kterých si neumíme představit českou klasiku – svíčkovou na smetaně. 

Často se z plodů dělají také džusy, vína, omáčky, nebo se jen tak suší a konzumují v tomto stavu jako pochutina. Na zahradě se pak tyto drobné kompaktní keříky, obsypané polovinu roku květy či plody, skvěle vyjímají také jako dekorační prvek, a to i proto, že na zimu neopadávají a dodají tak záhonům či skalkám trošku zelené barvy i v tomto ročním období.

Přezimování brusinky

Rostlina je mrazuvzdorná a nepotřebuje žádnou zvláštní péči před zimou ani během ní. Dokonce je žádoucí, aby poslední úroda prošla mrazem, protože plody jsou pak sladší. Pokud máme v záhonu velmi mladé rostliny, vysazené teprve na podzim, můžeme je preventivně překrýt chvojím, aby mělké kořeny nevysychaly či nevymrzly.

Problém pro drobné keříky představuje spíš velká a těžká sněhová pokrývka nebo silný vítr. Chvojí je však dobře ochrání i před mechanickým poškozením těmito vlivy. Na jaře pak můžeme polámané, zaschlé nebo zmrzlé části větviček jednoduše ostříhat. Pokud by se ulomila větší část rostliny, naneste na její konec stimulátor pro zakořenění a zapíchněte ji do rašeliny. Možná ji ještě zachráníte a vyroste vám nová rostlina.

Brusinka v kuchyni

Brusinková omáčka k masu

Na tento recept budeme potřebovat 250 g brusinek, půl litru vody, lžíci cukru moučka, čerstvou citronovou kůru, 100 ml červeného vína, 2 hřebíčky a špetku soli. Brusinky nejprve rozvaříme ve vodě na kaši. Poté přidáme cukr, hřebíček a kůru z citronu. Přilijeme víno a omáčku vaříme dál dokud se nezredukuje a nebude dostatečně hustá. Dochutíme solí a podáváme k masu. Výborně se hodí například k vepřové panence.

Čaj z brusinky

Čaj z brusinek je velice účinný při problémech s močovým ústrojím. Pokud trpíte na záněty močových cest, popíjejte při onemocnění odvar alespoň dvakrát denně. Je k dostání buď již hotový, například v lékárnách, nebo si jej můžete připravit z vlastní úrody.

Potřebovat budete 2 lžíce sušeného heřmánku, lžičku květů vřesu, lžíci zlatobýlu a lžíci sušených plodů brusinky. Čajovou lžičku této směsi zalijeme 250 ml horké vody a necháme alespoň 10 minut louhovat. Poté odvar přecedíme a přidáme ještě lžičku brusinkové šťávy (kterou si lze z plodů také snadno připravit a uchovávat v lednici).

Choroby brusinky

Tato rostlina bývá chorobami a škůdci napadána opravdu zřídkakdy. Vyskytnout se může pouze houbové onemocnění, které se často objevuje při přemokření rostliny, a způsobuje opadávání listů. Napadený keřík můžeme ošetřit buďto přípravkem proti houbám a plísním, případně seříznout asi 5 centimetrů nad zemí a nechat jej znovu obrůst. Příliš intenzivní zálivka způsobuje také uhnívání kořenů a odumření celého keře.