Author článku: Monika Břešťanská
Jasmín si asi nejčastěji spojíme s omamnou vůní, která je součástí nespočtu parfémů (mimo jiné například legendárního Chanelu No. 5) a kosmetických výrobků. Jedná se však o krásnou rostlinu s účinky na lidské zdraví i psychiku. Tato čeleď však zahrnuje více než 200 druhů, přičemž některé jsou vonné, jiné léčivé a další se zase pěstují pouze jako okrasné keře. Vyznat se v nich a vybrat druh, který hledáte, tedy nebude nic jednoduchého.
Většinu pěstitelů zajímá především jasmín pravý, arabský nebo velkokvětý. Ty se však dají snadno zaměnit s těmi „nepravými“ – sem patří například jasmínovka vonná, gardénie jasmínovitá nebo jasmínovec. V následujícím článku si tedy povíme, jak si tento voňavý keř vypěstovat i doma, a také jak jej od těchto podobných rostlin rozpoznat.
Jak pěstovat jasmín
Jasmín, latinsky známý pod názvem Jasminum, patří do čeledi olivovníků. V té najdeme také olivovníky, šeřík či zlatici známou také jako „zlatý déšť“. Tyto keře jsou poměrně rozšířené a pocházejí z různých koutů světa. Vyskytují se především v Asii, Africe, Austrálii a Tichomoří. Výtažky z květů j. pravého a arabského patří mezi nejdražší a nejžádanější éterické oleje, zejména v parfumerii a aromaterapii.
Pěstování jasmínu
Keře mohou být opadavé i stálezelené. Jejich listy jsou jednoduché a vstřícně uspořádané. Rostliny potřebují dostatek hnojiva, zálivky, tepla a slunce. Většina druhů není mrazuvzdorná, a tak je pěstujeme v nádobách. Nároky na druh půdy jsou poměrně malé. Výborně se jim bude dařit v hlinité, ale nevadí jim ani propustná písčitá zemina.
Tip: Aby jasmén dobře prospíval, je třeba jej vydatně hnojit, můžete vyzkoušet organické hnojivo české výroby.
K zalévání používáme odstátou vodu ideálně pokojové teploty – nikdy bychom jej neměli kropit ledovou vodou. Kolem keře je vhodné rozprostřít mulčovací kůru, aby nedocházelo k přílišnému vysychání a odvodňování.
Pěstování jasmínu v květináči
Většinu druhů budeme muset v našich zeměpisných šířkách pěstovat v květináčích, nejedná se totiž o mrazuvzdorné rostliny, a tak je nutné je na zimu přemístit do teplejších prostor. Od jara do podzimu je samozřejmě umístíme na slunečné místo na zahradě.
Květináč musí být dostatečně velký, aby celý kořenový systém keře měl prostor pro růst. Z tohoto důvodu se také velmi mladé keře přesazují každý rok, ty starší a vzrostlejší pak jen jednou za tři roky. Při přesazování substrát dobře promícháme s kompostem, aby měl jasmín dostatek živin.
Pěstování jasmínu venku
Tyto rostliny potřebují k životu hodně světla a slunce. Vyberte jim proto takové stanoviště, kde budou mít sluneční paprsky k dispozici od rána až do večera. Jedná se o krásný keř, proto se bude skvěle vyjímat i v předzahrádce před domem nebo vedle pergoly, kde vám bude při posezení dělat radost svou vůní.
Jak jsme si již řekli, při pěstování venku necháváme keř nejlépe v nádobách, abychom jej mohli na zimu přenést. Existuje však i jeden mrazuvzdorný druh, který lze bez problému vydrží i přes zimu, a můžete jej tak umístit přímo do země. Jedná se o jasmín nahokvětý (j. nudiflorum). Tento druh kvete velmi brzy na jaře drobnými žlutými kvítky, které však voní jen jemně.
Jak zasadit jasmín
Sázíme jej obdobně jako jiné keře. Rostlinu i s celým kořenovým balem umístíme do předem připraveného substrátu v dostatečně velké nádobě. Ta by měla být jednou tak velká, jak je samotná kořenová část. V teplejších oblastech se jasmíny vysazují na podzim, v těch chladnějších pak spíše na jaře. Máme-li keř v květináči, přesazujeme je každoročně. Staré rostliny už stačí přesadit jednou za 3 roky.
Hnojení jasmínu
Tyto rostliny jsou poměrně náročné na živiny. Mají-li jich dostatek, dočkáte se množství velmi aromatických květů, keř bude rychle růst, dobře prospívat a stane se odolnějším proti škůdcům a chorobám. Ke hnojení používáme především kompost, který zapracujeme do substrátu při každém přesazování. U keřů pěstovaných přímo v zemi na zahradě stačí kompost rozprostřít kolem kmene. Živiny však můžeme samozřejmě dodat i jiným typem hnojiva.
Množení jasmínu
Množíme nejčastěji vrcholovými řízky mladých větviček. Ty odebíráme ideálně na podzim a necháme je zakořenit v mokré zemině na teplejším místě. Pozor, řízky koření poměrně dlouho (až dva měsíce), proto je v květináčích se substrátem necháme po celou zimu.
Použít můžeme také stimulační přípravek pro snadnější zakořenění. Substrát musí být neustále vlhký. Důležitý je i dostatek světla a živin. Na jaře pak můžeme již zakořeněný řízek umístit ven a pečovat o něj stejně jako o vzrostlejší keře.
Kvetoucí jasmín
Květy jsou v případě této rostliny to, na co budeme po celou dobu pěstování čekat nejvíce. Mají bílou, v některých případech také žlutou barvu, a mohou být velmi vonné i úplně bez aroma, v závislosti na konkrétním druhu. Pěstitelé samozřejmě upřednostňují spíše varianty oplývající typickou vůní. Jednotlivé kvítky jsou upořádány v latách, ale i v hroznech, chocholících či hlávkách. Kvetení začíná na jaře či ze začátku léta.
Jak stříhat jasmín
Jedná se v podstatě liánovitý keř, který poměrně rychle roste. Je tedy na vás, jak jej budete usměrňovat. Chcete-li z něj mít kompaktní keřík vyjímající se v květináči, je potřeba ho již od počátku dostatečně tvarovat a zastřihovat, aby měly hlavní stonky šanci zdřevnatět. Poté z nich už budou vyrůstat pouze mladé větvičky, které můžete zkrátit podle potřeby prakticky kdykoliv.
Ideální doba pro řez je však před zimou, než se keř uloží k odpočinku. Některé druhy mají však habitus „pěkného a uspořádaného“ keře s dřevnatými stonky již od přírody – jejich tvar pak jen udržujeme. Mrazuvzdorný j. nahokvětý pak lze pěstovat i jako „převislou rostlinu“ například u zděných zídek či plotů, které jeho dlouhým liánovitým větvím poskytují oporu. I v tomto případě provádíme řez v období podzimu.
Jak sušit jasmín
Sušíme pouze květy, ideálně pak ještě poupata. Tyto sušené části se pak přidávají zejména do čajových nebo vonných směsí. Květy opatrně sklidíme, rozprostřeme na síta a sušíme maximálně při 35 °C spíše na stinném místě. Lze použít i sušičku na ovoce a bylinky.
Jasmín
Druhy jasmínu
Jasmín arabský (Jasminum sambac) – jedná se o nejcennější druh v parfumerii. Esenciální oleje získávané z jeho květů patří mezi ty nejdražší.
Jasmín pravý (j. officinale) – právě tento druh má pravděpodobně na mysli každý, kdo o těchto keřích mluví. V českých zahradách je však spíše výjimečný a je zaměňován s jinými druhy „pravých nebo nepravých jasmínů“.
Jasmín nahokvětý (j. nudiflorum) – je oblíbený i u nás. Jedná se totiž o plně mrazuvzdorný druh, proto je jeho pěstování v mírném podnebí jednoduché. Voní podstatně méně, než je tomu u j. arabského či pravého, nicméně květy nejsou zcela nearomatické.
Další druhy:
- j. bleděrůžový
- j. křovitý
- j. mnohokvětý
- j. nízký
- j. Parkerův
- j. růžokvětý
- j. velkokvětý
- j. vonný
Účinky jasmínu
Pozitivní účinky na zdraví mají pouze některé druhy. Esenciální oleje se používají také jako afrodiziakum. Jeho vůně prokazatelně napomáhá při depresích a úzkostech. S čím dalším mohou výtažky z rostliny pomoci:
- bolesti
- hojení jizev
- při porodu, menstruačních bolestech nebo křečích (jako koupel)
- péče o pokožku (stárnutí a jizvy po akné)
Na co využít jasmín
- kosmetický průmysl a parfumerie
- aromaterapie
- příprava čajů
- tradiční asijská medicína a lidové léčitelství
- jako okrasné rostliny
- součást některých kultur a náboženství (při různých slavnostech a rituálech – například u hinduistů nebo obyvatel Filipín)
Přezimování jasmínu
Už víme, že téměř všechny druhy nesnesou teploty pod bodem mrazu. Pěstujeme-li tedy některý z nich, je dobré jej mít v květináči, který na podzim přemístíme na teplejší místo. Tím může být například vstupní hala, zimní zahrada nebo zasklený balkon. Důležité je, aby zde jasmín měl dostatek světla a teploty neklesaly pod 0 °C, ale nebyly ani příliš vysoké, aby mohla rostlina klidně odpočívat. V období vegetačního klidu také snížíme zálivku.
Pro lepší ochranu na zimu doporučujeme zvážit chranné textílie pro zakrití rostliny nebo hnojivo s vyšším obsahem draslíku, které rovněž rostlině před zimou pomůže.
Pokud nastane situace, že je keř už opravdu velmi vzrostlý a nelze jej přenést, můžeme se uchýlit k vysazení do země a pokusu o přezimování venku. V tomto případě jej vůbec nezaléváme, aby se kolem kořenů netvořil led. K jejich obraně také použijeme mulčovací kůru a chvojí. Provedeme řez a celou korunu keře obalíme tkaninou, která jej alespoň v rámci možností před povětrnostními podmínkami ochrání. Nic z výše uvedeného není potřeba u j. nahokvětého – k tomu přistupujeme například jako k černému bezu, který je také odolný vůči nízkým teplotám.
Jasmín v kuchyni
Využívá se především k aromatizaci potravin a čajů. To je zvykem zejména v asijských zemích, kde se jím voní například i nám známá jasmínová rýže, ale i různé dezerty nebo pečivo.
Čaj z jasmínu
V souvislosti s potravinovým průmyslem je asi nejznámější v čajích. Ty nejkvalitnější jasmínové čaje se připravují z lístků pravého zeleného čaje, který se suší nad pláty plnými jasmínových květů. Díky tomu získá své nezaměnitelné příjemné aroma. Některé levnější varianty se suší tak, že se mezi lístky čaje přidají již sušené květy, které se následně odstraní.
Nálev lze připravit také ze sušených květů či poupat. K tomu se nejčastěji využívá j. velkokvětý. Sušenou směs zaléváme horkou vodou a necháme chvíli vyluhovat.
Choroby jasmínu
Keře jsou velmi často napadány škůdci, zejména pak mšicemi, červci, třásněnkami, sviluškami a dalším hmyzem, který se živí sáním rostlinných šťáv. Nejdůležitější součástí prevence je správné pěstování. V případě, že rostlina nemá vhodné podmínky k životu, stává se oslabeným a poskytuje také lepší prostředí pro tyto škůdce. Mezi choroby, kterými mohou keře trpět, patří například padlí či strupovitost.