Author článku: Monika Břešťanská
Pokud hledáte novou pokojovku do svého interiéru, dejte prostor migrénovníku. Jedná se o nenáročnou rostlinku, která se nápadně podobá velmi známému rýmovníku, a kromě toho, že zkrášlí každý okenní parapet, jej můžete využít také jako léčivou rostlinu. Oblíbenou rostlinou se stane hlavně u lidí trpících migrénami a bolestmi hlavy. Jak jej pěstovat se dozvíte v následujících řádcích.
Jak pěstovat migrénovník
Migrénovník, odborně nazýván jako tetradenia species či iboza species, je bylina pocházející z Afriky. U nás se pěstuje nejen pro své léčivé účinky, ale také pro svůj velmi estetický vzhled. Má červené stonky a zelené listy se stříbřitým nádechem pokryté jemnými chloupky. Celá bylina velmi silně voní jako směs máty a růže, z tohoto důvodu ji lze zařadit do aromaterapie.
Keř je nepravidelně větvený a v přírodě se bez pravidelného zaštipování dorůstá i 5 metrů. Tetradenii pěstujeme jako klasickou pokojovou rostlinu – potřebuje hodně světla a tepla, stejně jako třeba rýmovník – tyto dvě rostlinky můžeme klidně pěstovat vedle sebe v jednom truhlíku.
Pěstování migrénovníku
Migrénovník je velmi nenáročný. Vzhledem k jeho původu nepotřebuje ani příliš pravidelnou zálivku. Zaléváme jej až tehdy, když je zemina v květináči suchá. Musíme dát pozor na přemokření, které poznáme podle hnědnoucích a usychajících listů. Důležité je vystavit jej slunci, nádoby s rostlinami tedy umístíme na okenní parapet.
Pěstování migrénovníku v květináči
Tetradenii se doporučuje pěstovat pouze v květináčích; jedná se totiž o víceletou rostlinu, která však neustojí mrazy. Květináč však můžeme během teplých letních měsíců umístit ven do zahrady, za okno nebo třeba na balkon. Důležitý je dostatek slunce a tepla. Migrénovník musíme jednou ročně přesadit, přičemž se snažíme vyměnit co nejvíce substrátu za nový, ale neporušit kořenový systém. Použít můžeme jakoukoliv zeminu pro pokojové rostliny nebo pro bylinky.
Pěstování migrénovníku na zahradě
Bylinu nepěstujeme venku trvale. Jak jsme si již řekli v předchozím odstavci, můžeme květináče přemístit v létě ven. Skvěle také vypadá jako doplněk různých okrasných truhlíků na okenní parapety a doplní například pelargonie, které mají podobné nároky na péči, takže se nemusíme obávat, že by jedna z rostlin nějakým způsobem strádala.
Jak zasadit migrénovník
Zasadit migrénovník není žádná věda. Potřebovat budeme jen sazenici nebo vrcholový řízek, kvalitní a dobře propustný substrát a květináč. Pokud sadíme čerstvý řízek, můžeme na jeho konec nanést stimulant pro zakořenění. To ale není nezbytné, protože rostlina zakoření rychle i bez něj.
Hnojení migrénovníku
Co se týče výživy, ani na ni není bylina náročná. Půdu prohnojíme před zasazením rostliny do nového květináče libovolným organickým hnojivem. Poté přihnojujeme už jen při přesazování, které provádíme ideálně na podzim. Tehdy smícháme nový substrát například s kompostem.
Množení migrénovníku
Množit migrénovník semeny je velmi neefektivní, na rozdíl od rozmnožování pomocí řízkování nebo kořenových odnoží. Řízky můžeme odebrat prakticky kdykoliv během roku a nechat je zakořenit ve vodě, nebo je rovnou zapíchnout seříznutou částí do substrátu v novém květináči. Kořenové odnože dělíme nejlépe při přesazování. Rostlinu jednoduše v kořenové části rozdělíme na dvě a každou z nich zasadíme do nádoby zvlášť.
Kvetoucí migrénovník
Květy se objevují pouze v přirozeném prostředí, u nás se jich tedy s největší pravděpodobností vůbec nedočkáme. Děje se tak v období sucha, kdy je rostlina téměř bez listů. Květenství je tvořeno velkou složenou latou, která nese desítky drobných kvítků fialové, růžové či bílé barvy. Po odkvětu se objevují plody v podobě 4 vejčitých tvrdek.
Jak stříhat migrénovník
Migrénovník stříháme celoročně, protože roste velmi rychle. Aby byl keřík v květináči hezky symetrický a košatý, musíme konce zaštipovat. Ty se dále větví a celá rostlina pak působí kompaktně. Vzhledem k tomu, že se tetradenie v přírodě dorůstají až pěti metrů, je potřeba zaštipovat opravdu poctivě a pravidelně. Koncové části rostliny, které při této činnosti odstraníme, můžeme dále využít k rozmnožení nebo k léčebným účelům.
Jak sušit migrénovník
Listy ani jiné části rostlina zpravidla nesušíme. Tento proces by vzhledem k množství zadržované vody trval příliš dlouho a byl by neefektivní. Čerstvé lístky máme po ruce během celého roku, a tak je využíváme raději v této formě. Sušením by navíc bylina ztratila některé důležité látky, které jsou velmi cenné v léčitelství.
Migrénovník
Druhy migrénovníku
Tetradenie patří do čeledi hluchavkovitých, přičemž celý tento rod zahrnuje přibližně dvacet samostatných druhů volně rostoucích převážně na africkém kontinentu. Některé z nich však najdeme také u nás. Zde rostou podél vodních toků nebo na okrajích lesů.
Tetradenia species (syn. Iboza species) – právě tento konkrétní druh nazýváme migrénovníkem. Veškeré charakteristiky jsme si již zmínili v předchozím textu.
Tetradenia riparia – tento druh musíme zmínit v souvislosti s tradiční africkou medicínou. V některých afrických zemích je dokonce tetradenia riparia uznávaná jako oficiální léčivo. Používá se hlavně při respiračních obtížích, ale také proti bolestem hlavy (podobně jako předchozí druh).
Dalšími druhy jsou například tetradenia bainesii, tetradenia cordata, t. herbacea, t. nervosa nebo t. tuberosa.
Účinky migrénovníku
Účinků na lidské zdraví, kterými tato rostlina oplývá, je opravdu mnoho. Zmapované je mají zejména domorodé kmeny v Africe, které tetradenie považují téměř za všelék a užívají ji například i k léčbě malárie a dalších onemocnění. Za své pozitivní působení na lidský organismus vděčí hlavně obsaženým látkám jako jsou terpeny, fytosteroly či vonné silice. Na co všechno tedy lže listy využít?
- žaludeční a zažívací potíže
- respirační onemocnění jako je kašel či rýma
- jako podpůrná léčba při chřipce
- na podporu obranyschopnosti organismu
- k léčbě bolestí hlavy i migrén
- při bolestech zubů
- při zánětech a bakteriálních onemocněních
Na co využít migrénovník
Z listů migrénovníku lze připravit mnoho druhů léčivých přípravků. Velice časté je získávání drahocenné šťávy z listů za pomoci hmoždíře; tou se pak potírají spánky a zátylek, což vede k uvolnění od bolesti hlavy či migrény. Jako první pomoc při těchto obtížích slouží také přímá inhalace aroma z listů. Ty stačí pouze promnout mezi prsty a několikrát k nim přivonět.
Díky své vůni se rostlina využívá také v aromaterapii. Z listů se získávají esenciální oleje, které je možné přidávat do aromalamp, difuzérů nebo třeba do horké koupele. Vůně připomíná směs máty, meduňky, růží a kadidla; někdy je dokonce přirovnávána k vůni Vánoc. Sušené listy se přidávají také do vonných směsí potpourri, které se v interiérech aranžují jako voňavé dekorace například do okrasných mís.
Z rostlin se vyrábějí také léčivé oleje a masti. Těmi se potírají spánky a zadní část krku stejně, jako je tomu u čerstvě drcených lístků. Výhodou mastí je to, že jsou vždy po ruce i mimo domov, a můžeme k migrénovníku přidat i jiné byliny na bolesti hlavy, jako je například rozmarýn, máta nebo levandule. Mast z tetradenie a máty lze aplikovat také pod nos v případě rýmy nebo jako mazání hrudi při kašli.
Přezimování migrénovníku
Migrénovník v našich zeměpisných šířkách bohužel zimu nepřežije. Proto jej pěstujeme jako pokojovou rostlinu, kterou letníme. Když začnou teploty klesat, přesuneme květináč s tetradeniemi dovnitř a v pěstování pokračujeme dál i přes zimu. Není třeba příliš měnit režim zalévání nebo přísun denního světla, protože rostliny ve svém přirozeném prostředí nic takového neznají.
Choroby migrénovníku
Choroby i škůdci se migrénovníku spíše vyhýbají, jelikož se nejedná o naši původní rostlinu, a navíc silné aroma škodlivý hmyz odpuzuje. Na co však tetradenie trpí, je nevhodná péče. Zálivka by měla přicházet vždy až po úplném vyschnutí substrátu; je-li často podmáčený a přelitý, dochází k poškození rostliny. To se navenek projevuje hnědnutím listů, které paradoxně na jejich koncích usychají. Postupně tak může odumřít celá rostlina.