Author článku: Monika Břešťanská
Je nesporným faktem, že užitečného hmyzu v naší přírodě rapidně ubývá. Pokud byste to rádi alespoň trochu změnili, vysaďte na svou zahradu rostliny, jejichž květy jsou plné sladkého nektaru a hmyz je doslova miluje! Jednou z takových rostlin je motýlí keř. V době květu je bohatě obsypaný voňavými klasy drobných květů a nejenže do zahrady přiláká plno motýlů a jiných opylovačů, ale může také zkrášlovat okolí domu nebo terasy.
Jak pěstovat motýlí keř
Komule Davidova, lidovým názvem motýlí keř, latinsky pak Buddleja davidii, patří do čeledi krtičníkovitých. Zde najdeme například diviznu velkokvětou, léčivý krtičník nebo hledíkovku, jejíž kultivary se s oblibou pěstují jako balkonové rostliny.
Motýlí keř je opadavý keř, který se u nás pěstuje jako okrasná rostlina. Původ má však v Číně a do Evropy byly semena komule poprvé přivezeny až koncem 19. století. Od té doby se keře rozšířili po celém jižním evropském pobřeží a dnes je můžeme běžně nalézt i v přírodě v oblastech Středozemního moře.
K rozšíření téměř po celém světě samozřejmě přispěl člověk, ale i vysoce invazivní vlastnosti rostliny – po odkvětu totiž vzniká velké množství drobných semen, která velmi snadno klíčí a mohou být větrem přenášena i kilometry daleko.
Keře komule mohou být vysoké 2 až 5 metrů, nicméně výška závisí také na způsobu řezu a podmínkách, ve kterých rostlina žije. Na větvičkách se nacházejí řapíkaté, vejčitě kopinaté listy. Jejich konečný vzhled ale závisí na konkrétní odrůdě; listy totiž mohou být i panašované nebo mít okrasný tvar. Nejdůležitější částí pro pěstitele i opylovače je samozřejmě květenství, ale o tom si povíme více v následujících kapitolách.
Pěstování motýlího keře
Keřům vyhovuje mírné až subtropické podnebí. Jedná se však o velmi odolnou a přizpůsobivou rostlinu, kterou lze potkat i v tropických oblastech Afriky, či chladnějším pásmu Norska. Komule milují slunce a celodenně prosluněná stanoviště zajišťují velké množství květů a vysoký obsah nektaru.
Půda by měla být kyprá, dobře propustná a spíše vápenitá. Z toho důvodu není žádnou výjimkou, že se semena keřů uchytí například poblíž stavební suti, kde je v půdě velké množství vápna. Ve vhodném typu půdy a na slunném stanovišti dobře přezimuje a na jaře rychle obrůstá a nakvétá. Pozor však na výsadbu do volného prostranství, komule nedobře snáší vítr.
Pěstování motýlího keře v květináči
Kořeny komulí jsou mělké a keře lze dobře tvarovat, díky čemuž se dají dobře pěstovat i v květináčích. Pokud bychom tedy chtěli motýlím keřem ozdobit například balkon či terasu, připravíme si velkou nádobu plnou propustné a humózní zeminy, kterou můžeme případně promíchat s kompostem. Spodní část květináče musí být opatřena otvory pro odtok přebytečné vody a na škodu není ani drenážní vrstva.
Pěstování motýlího keře ze semínek
Nejčastěji se do zahrady vysazují již předpěstované sazenice zakoupené v zahradnictví. Ovšem vypěstovat si vlastní keřík ze semen také lze. Semena jsou k dostání na internetu i v každých lepších zahradnických potřebách. Pro jejich výsev si připravíme menší květináče naplněné substrátem pro klíčení rostlin. Drobná semínka jemně zatlačíme jen kousek pod povrch a pravidelně je zaléváme – půda nesmí vyschnout.
Klíčení trvá asi 20 dnů a klíčivost semen je vysoká. Když se objeví první listy, můžeme sazeničky přepíchnout do samostatných květináčů. V prvním roce bychom neměli rostlinu předpěstovanou ze semen nechávat přes zimu venku, takže pokud plánujete keř zasadit do zahrady, učiňte tak až bude dostatečně silný k přečkání mrazů.
Pěstování motýlího keře na zahradě
V zahradě volíme takové stanoviště, které je celodenně prosluněné. Komule samozřejmě poroste i v polostínu, nicméně květy budou produkovat méně nektaru a mnoho motýlů a včel tak nepřilákají. Vysazujte keř do závětří. Větve jsou křehké, tenké a dlouhé – působení silného větru by mohlo keř poškodit.
Hnojení motýlího keře
K hnojení přistupujeme pouze na jaře, konkrétně jeho začátkem. V tuto dobu můžeme aplikovat granulové hnojivo, nicméně lepší a ekologičtější varianta je dobře uzrálý kompost. Ten rozprostřeme kolem keře, případně jej můžeme do půdy zapracovat. Kompost lze rozložit kolem keře i na konci vegetačního období, čímž ochráníme kořeny před mrazy. V tomto případě už na jaře přihnojovat nemusíme.
Množení motýlího keře
Komuli Davidovu lze množit semeny (o tom jsme si více uvedli již výše) nebo řízkováním. Vrcholové řízky odebíráme koncem léta nebo na podzim. Z řízku odstraníme listy, spodní část potřeme stimulátorem pro snadnější zakořenění a zapíchneme jej do květináče s výživným substrátem.
Kvetoucí motýlí keř
Právě pro květy je komule mezi zahradníky tolik oblíbená. Keř jako takový je dosti nesouměrný a listy také nejsou příliš okrasné, nicméně dlouhá hroznovitá květenství různých barev, od bíle až po fialovou, činí rostlinu velmi atraktivní. Důvodem, proč je komule v zahradách čím dál více vidět, je hlavně vysoký obsah sladkého nektaru, který květy produkují. Jeho vůně láká opylovače z celého okolí a vy tak na zahradě můžete pozorovat množství různých druhů motýlů, včely, brouky, čmeláky nebo dlouhozobky, které svým vzhledem nápadně připomínají kolibříky.
Po odkvětu se na klasech objevují plody. Jedná se o tobolky plné malých semen s křidélky, která jsou po otevření tobolky roznášeny větrem. Těchto semínek vyprodukuje jeden keř až několik milionů. Chcete-li si tedy vypěstovat další keře pro svou zahradu ze semen, můžete je na podzim z mateřské rostliny odebrat.
Řez motýlího keře
Komuli Davidovu, která je v zahradách nejběžněji pěstovaným druhem, prořezáváme poměrně radikálně. První řez provádíme na jaře, kdy odstraníme všechny suché části keře, pozůstatky květenství a staré větve. Teprve pak bohatě obraší nové výhony. Během roku pak odstraňujeme odkvetlá květenství, aby keř kvetl co nejdéle.
Pěstujete-li jiný druh, konkrétně pak komuli střídavolistou, řez není třeba provádět často. Květy se totiž objevují až na dvouletých výhonech a po radikálním řezu bychom se jich nemuseli dočkat. Staré výhony zkracujeme po odkvětu v brzkých podzimních měsících.
Motýlí keř
Druhy motýlího keře
Komule Davidova (Buddleja davidii) – je nejběžněji pěstovaným druhem. Keř je vysoký, květenství bohatá a plná nektaru. Existuje mnoho odrůd s různě barevnými květy.
Komule střídavolistá (Buddleja alternifolia) – keř je velký a košatý. Květy se objevují během června na dvouletých výhonech, jsou světlé a drobné.
Komule Weyerova (Buddleja x weyeriana) – jedná se o křížence, který je snadno rozpoznatelný díky oranžovému až žlutému květenství.
Komule sněhobílá (Buddleja nivea) – nepříliš častý druh, který najdeme v některých botanických sbírkách.
Komule japonská (Buddleja japonica) – opět méně častý druh.
Odrůdy motýlího keře
Odrůd komulí jsou celé desítky a liší se od sebe především barvou květů, ale i jejich velikostí, tvarem květenství, listy nebo celkovým vzrůstem a vzhledem rostliny. Mezi nejoblíbenější kultivary patří:
- ‚Black Knight‘
- ‚Blue Colibri‘
- ‚Blue Horizon‘
- ‚Sky Pygmy‘
- ‚Dartmoor‘
- ‚Gulliver‘
- ‚Kalypso‘
- ‚Niobe‘
- ‚Orpheus‘
- ‚Pink Delight‘
- ‚Royal Red‘
- ‚Santana‘
- ‚Sugar Plum‘
- ‚White Bouquet‘
Přezimování motýlího keře
Komule v našich podmínkách přezimují bez problémů. Rostlina dobře snáší i silné mrazy a přežije i teploty pod -20 °C. Aby se však motýlí keř dočkal jara bez újmy, je důležité jej správně zazimovat. Na podzim odstraníme odkvetlá květenství a zbavit se můžeme (ale nemusíme, lze to nechat na jaro) suchých a starších výhonů. Vzhledem k tomu, že keř koření velmi mělce, rozmístíme kolem něj mulčovací kůru, chvojí nebo vrstvu kompostu.
Choroby motýlího keře
Velkou výhodou motýlího keře je, že netrpí žádnými chorobami. Při správné péči se tedy s žádnými neduhy nesetkáme. Problémy mohou nastat jen při přemokření, suchu nebo nevhodné volbě stanoviště. Jsou to však záležitosti, které vyřeší úprava zálivky nebo vyšší intenzita slunečního svitu. Komulím se vyhýbá také většina škůdců. Výjimečně se můžeme setkat s mšicemi či jiným savým hmyzem.