Mrkev

Author článku: Monika Břešťanská

Mrkve je jeden z nejběžnějších druhů zeleniny v českých zahradách a kuchyních. Její pěstování je poměrně snadné a možnosti využití široké. Mrkev lze navíc poměrně úspěšně skladovat i přes zimu, během které nám doplní tolik potřebné vitamíny a minerály. Vysaďte si do záhonů mrkev i vy – v tomto článku se totiž podíváme na všechny důležité kroky, od přípravy půdy až po sklizeň.

Jak pěstovat mrkev

Mrkev (Daucus carota) je vytrvalá rostlina z čeledi miříkovitých, do které patří také například fenykl, kopr, anýz, koriandr nebo petržel. Jedná se o víceletou rostlinu, která se však v zahradách pěstuje jako jednoletka a sklízí se její dužnatý kořen. Rostlina pochází z oblasti Středozemí a jihozápadní Asie, ale dnes se pěstuje po celém světě.

Hlavní částí mrkve je její kořen, který je zpravidla kuželovitého tvaru a může mít různou barvu, od tradiční oranžové přes žlutou, červenou až po purpurovou. V závislosti na odrůdě může být kořen dlouhý od 10 do 30 cm a široký od 2 do 5 cm. Má křupavou texturu a sladkou, lehce pikantní chuť, která se zintenzivňuje po vaření nebo pečení.

Nadzemní část mrkve je tvořena jemně dělenými listy, které jsou hluboce členěné a připomínají jemné ferny. Listy jsou zelené a mají aromatickou vůni. Slouží jako indikátor zdraví rostliny a mohou být použity i v kuchyni jako bylinka.

Mrkev je bohatá na vitamíny a minerály, zejména na vitamín A, který je důležitý pro zdraví očí a imunitní systém. Kromě přímé konzumace čerstvé nebo vařené, je mrkev oblíbenou přísadou v polévkách, salátech, smoothie a mnoha dalších pokrmech.

Pěstování mrkve

Mrkev má ráda hlubokou, kyprou a humózní půdu. Před výsevem důkladně zryjte záhon a odstraňte veškeré kameny a plevel. Pokud máte těžkou půdu, přimíchejte do ní písek, který zlepší její strukturu a umožní kořenům mrkve volně růst. Mrkev nesnáší čerstvý hnůj, proto ho do půdy přidávejte nejdříve rok před výsevem.

Mrkev vyžaduje pravidelnou zálivku, zejména v období sucha. Půda by měla být stále mírně vlhká. Pravidelně odstraňujte plevel, který mrkvi konkuruje ve výživě a brání jejímu růstu. Pokud jste půdu před výsevem dobře pohnojili, není během vegetace nutné mrkev přihnojovat.

Mrkev můžete sklízet postupně, jakmile doroste do požadované velikosti. Nejlepší doba pro sklizeň je na podzim, před příchodem mrazů. Sklizenou mrkev očistěte od zeminy a uložte na chladném a tmavém místě.

Pěstování mrkve ze semínek

Mrkev má ráda hlubokou, kyprou a humózní půdu. Před výsevem důkladně zryjte záhon do hloubky alespoň 25 cm a odstraňte všechny kameny a plevel. Rostlina ocení dobře pohnojenou půdu. Nejlepší je použít kompost nebo dobře rozložený hnůj. Vyhněte se čerstvému hnoji, který může způsobit deformace kořenů.

Semínka vyséváme od dubna do června. Pro postupnou sklizeň můžete vysévat v několika termínech. Semena mrkve se sejí do hloubky asi 1 cm, řádky by měly být od sebe vzdálené asi 30 cm. Sejte co nejvíce řídce, abychom předešli nutnosti pozdějšího přepikýrování. Můžete je smíchat s pískem, aby se lépe rozprostřela.

Hnojení mrkve

Správné hnojení je pro pěstování mrkve zásadní. Rostlina sice není náročná na živiny jako jiné plodiny, ale přesto potřebuje určitý základ, aby se kořeny mohly dobře vyvíjet.

Jaké živiny mrkev potřebuje?

• Dusík – podporuje růst listů a nadzemní části rostliny. Příliš mnoho dusíku však může vést k bujnému růstu listů na úkor kořenů.
• Fosfor – je důležitý pro tvorbu kořenů a květů.
• Draslík – zlepšuje chuť a kvalitu kořenů, zvyšuje odolnost rostlin vůči chorobám a stresu.

Kdy hnojit mrkev?

• Před výsevem – do půdy zapracujte dobře uleželý kompost nebo hnůj. Tím zajistíte dostatek organických látek a zlepšíte strukturu půdy.
• Během vegetace – pokud jste půdu před výsevem dobře pohnojili, není během vegetace nutné mrkev přihnojovat. Pokud však pozorujete, že rostliny rostou pomalu nebo mají světle zelené listy, můžete použít tekuté hnojivo s vyváženým poměrem živin.

Jak hnojit mrkev?

• Organická hnojiva – nejlepší volbou jsou organická hnojiva, jako je kompost, hnůj nebo zelené hnojení. Dodávají půdě živiny postupně a zlepšují její strukturu.
• Minerální hnojiva – pokud se rozhodnete použít minerální hnojivo, vyberte si komplexní hnojivo s vyváženým poměrem NPK (dusík, fosfor, draslík).
• Listová výživa – při nedostatku některých živin můžete použít listovou výživu.

Časté chyby při hnojení mrkve

• Přehnojení dusíkem – příliš mnoho dusíku vede k bujnému růstu listů na úkor kořenů a může způsobit, že mrkev bude mít málo chuti a bude náchylnější k chorobám.
• Použití čerstvého hnoje – čerstvý hnůj může poškodit kořeny mrkve a způsobit jejich deformace.
• Hnojení během sucha – při suchém počasí se hnojivo může spálit kořeny.

Množení mrkve

Množení mrkve se primárně realizuje semeny. Mrkev je dvouletá rostlina, což znamená, že k dosažení plného reprodukčního cyklu potřebuje dva roky. V prvním roce se pěstují kořeny, které se sklízí pro konzumaci nebo přezimují na další sezónu. V druhém roce mrkev vytváří květní stonky, které nesou složené květenství – deštníčky, jež obsahují drobná semena. 

Při pěstování s cílem množení je klíčové zajistit dostatečné opylování, které je obvykle zajištěno hmyzem, především včelami a motýly. Po opylení se semena vyvíjejí a dozrávají v plodech, které se sklízí, když jsou plně zralá. Semena mrkve mají relativně krátkou dobu klíčivosti a pro optimální klíčení vyžadují chladné podmínky během stratifikace, což může napomoci zlepšení jejich germinace.

Jak na jednocení mrkve

Jednocení mrkve je klíčový agronomický postup, který se používá k optimalizaci růstu a vývoje kořenů. Tento proces spočívá v odstranění nadbytečných sazenic z řádků, abychom uvolnili místo pro zbytek rostlin a zajistil rovnoměrný růst a vývoj kořenů. Zde je podrobný přehled tohoto postupu:

Jednocení se obvykle provádí, když sazenice mrkve dosáhnou výšky přibližně 5–10 cm a mají alespoň 2–3 pravé listy. To je obvykle 3–4 týdny po vzejití. Je důležité, aby byly sazenice dostatečně silné a zřetelně rozlišitelné, ale zároveň aby nebyly ještě příliš vyvinuté.

V některých případech může být užitečné provádět jednocení ve dvou nebo více krocích, aby se snížil stres pro rostliny a zajistilo rovnoměrné rozestavení.

Mrkev vyžaduje dostatečné místo pro rozvoj kořenů. Příliš husté výsadby vedou k soutěži o živiny, vodu a prostor, což může způsobit deformace kořenů a sníženou úrodu. Jednocení pomáhá zajistit, že každý kořen má dostatek prostoru pro růst, což vede k lepší velikosti a tvaru kořenů.

Postup jednocení mrkve:

1. Příprava  – pro jednocení budete potřebovat jemný nástroj, jako je malá vidlicová hrábě nebo prsty, abyste mohli opatrně odstranit nadbytečné sazenice. Někdy se používají i speciální nástroje na vytrhávání plevele.

Nejlepší je provádět jednocení v chladnějších ranních nebo večerních hodinách, aby se minimalizoval stres rostlin. Půda by měla být vlhká, což usnadní odstranění sazenic bez poškození zbylých.

1. Vyhledání nadbytečných sazenic – prozkoumejte řádek a identifikujte sazenice, které jsou příliš blízko u sebe. Obecně by mezi jednotlivými rostlinami mělo být odstupy přibližně 5–10 cm, v závislosti na odrůdě a očekávané velikosti kořenů.
2. Odstranění nadbytečných sazenic – jemně vytrhněte nadbytečné sazenice, přičemž se snažte minimalizovat narušení kořenů těch, které zůstávají. Můžete také použít nůžky na jemné ustřižení sazenic nad zemí, pokud se obáváte poškození kořenů.
3. Zanechání silných sazenic – ujistěte se, že zanecháváte silné, zdravé sazenice, které mají dobře vyvinuté listy a jsou rovnoměrně rozložené.
4. Péče po jednocení – po jednocení důkladně zalijte, aby se pomohlo sazenicím zotavit a snížil se stres. Ujistěte se, že půda je rovnoměrně vlhká, ale ne přemokřená. Pokud byly sazenice vystaveny stresu, můžete je chránit před přímým sluncem nebo silnými větry, které mohou způsobit dodatečné problémy.

Jak a kdy sklízet mrkev

Správný čas sklizně mrkve je klíčový pro její chuť a trvanlivost. Obecně platí, že mrkev je připravena ke sklizni, když začnou žloutnout a zasychat její listy. To je signál, že kořen pod zemí je plně vyvinutý a nabral sladkost.

Termín sklizně se dá určit také podle doby výsevu. Pokud si nejste jistí, kdy jste mrkev vysévali, můžete se řídit obecným pravidlem – letní a podzimní odrůdy se sklízejí většinou od července do září, pozdní odrůdy v září a říjnu.

Co se týče samotné sklizně, ta je velmi jednoduchá. Z půdy vyjmeme celou rostlinu včetně kořene. Ten oddělíme od natě, očistíme od zeminy a můžeme uskladnit.

Jak skladovat mrkev

Správné skladování je klíčem k tomu, aby si plodina zachovala svou čerstvost a chuť po co nejdelší dobu. Mrkev nejlépe vydrží v chladném a tmavém prostředí. Ideální teplota je kolem 2-5 °C. Vlhkost vzduchu by se měla pohybovat kolem 70-80 %. Přestože mrkev potřebuje vlhkost, je důležité zajistit i dostatečné větrání, aby se zabránilo vzniku plísní.

Způsoby skladování

• Písek – tradiční způsob skladování mrkve je v písku. Mrkev zapíchněte do nádoby s vlhkým pískem tak, aby horní část (srdíčko) vyčnívala. Tento způsob je vhodný pro dlouhodobé skladování ve sklepě nebo chladné místnosti.
• Lednice – pokud nemáte sklep, můžete mrkev uložit do lednice. Zabalte ji do vlhké utěrky a uložte ji svisle. Osvědčeným tipem je umístit mrkve do sklenice s vodou tak, aby spodní část směřovala opět dolů a “srdíčko” bylo nad hladinou. Díky vodě zůstanou mrkve křupavé déle než při běžném uložení do chladničky.

Mrkev

Druhy mrkve

Mrkev, kterou známe nejčastěji jako sladkou a oranžovou, má mnohem větší rozmanitost, než si možná myslíte. Liší se nejen barvou, ale také tvarem, velikostí a chutí. Pojďme si některé z nich představit:

Podle barvy

• Oranžová mrkev: Nejběžnější druh, který je bohatý na beta-karoten.
• Žlutá mrkev: Má sladší chuť a nižší obsah beta-karotenu.
• Fialová mrkev: Kromě beta-karotenu obsahuje také antokyany, které mají antioxidační účinky.
• Bílá mrkev: Má jemnější chuť a je vhodná pro přípravu polévek a dušených pokrmů.
• Červená mrkev: Má sladkou chuť a je bohatá na lykopen.

Podle tvaru

• Nantes: Nejčastěji pěstovaná odrůda s válcovitým kořenem.
• Berlikum: Má dlouhý, špičatý kořen.
• Kulatá mrkev: Má krátký, kulatý kořen a je vhodná pro rychlení.

Podle využití

• Rané odrůdy: Mají krátkou vegetační dobu a jsou vhodné pro přímý konzum.
• Pozdní odrůdy: Mají delší vegetační dobu a jsou vhodné ke skladování.
• Krmné mrkve: Mají vyšší výnos a jsou určeny pro zvířata.

Jakou mrkev si vybrat?

Výběr správné odrůdy mrkve závisí na vašich preferencích a způsobu využití. Pokud chcete mrkev pěstovat na vlastní zahrádce, zvažte, zda chcete mít čerstvou mrkev po celý rok nebo zda vám stačí skladovací odrůdy. Chcete-li experimentovat, zkuste vypěstovat několik různých odrůd a porovnat jejich chuť a vlastnosti.

Tip: Při výběru semen mrkve se vždy podívejte na popis odrůdy, kde najdete informace o její velikosti, barvě, chuti a vhodnosti pro různé způsoby využití.

Odrůdy mrkve

Mrkve můžeme rozdělit podle doby zrání, tedy podle toho, jak rychle po výsevu jsou připraveny ke sklizni. Každá skupina má své specifické vlastnosti a využití.

Rané odrůdy

Mají krátkou vegetační dobu, jsou vhodné pro rychlení a jarní sklizeň. Kořeny jsou obvykle menší a mají jemnější chuť. Jsou vhodné k přímé konzumaci, na vaření a přípravu salátů. Mezi nejoblíbenější rané kultivary patří například Naomi, Nantaise, Primo, Kalibra F1 nebo Flyway F1.

Středně rané odrůdy

Mají delší vegetační dobu než rané odrůdy, ale jsou stále vhodné pro letní sklizeň. Kořeny jsou větší a mají výraznější chuť. Opět je využijete k přímé konzumaci, v kuchyni i při nakládání a zavařování. 

Oblíbenými středně ranými kultivary jsou Nantes 4, Marion F1, Cortina F1, Marquette či Jolana F1.

Pozdní odrůdy

Mají nejdelší vegetační dobu, jsou vhodné pro podzimní sklizeň a dlouhodobé skladování. Kořeny jsou velké, pevné a mají výraznou chuť. Hodí se k delšímu skladování, k různým druhům zpracování nebo jako krmivo pro hospodářská zvířata. 

K oblíbeným pozdním kultivarům patří třeba Koloseum F1, Maxima F1, Katlen, Nantaise 2 nebo Kuroda.

Účinky mrkve

Mrkev je nejen chutná a všestranná zelenina, ale také opravdový poklad živin. Pravidelná konzumace mrkve může přispět k celkovému zdraví a má řadu pozitivních účinků na náš organismus.

Proč je mrkev tak zdravá?

• Beta-karoten – tato látka se v těle přeměňuje na vitamin A, který je nezbytný pro dobrý zrak, zdravou pokožku a sliznice.
• Vláknina – podporuje trávení, snižuje hladinu cholesterolu a přispívá k pocitu sytosti.
• Vitamíny – kromě vitaminu A obsahuje mrkev také vitamín C, K a různé vitamíny skupiny B.
• Minerály – je bohatá na draslík, vápník, hořčík a železo.
• Antioxidanty – chrání buňky před poškozením volnými radikály a zpomalují proces stárnutí.

Konkrétní účinky mrkve na zdraví

Díky vysokému obsahu beta-karotenu je mrkev skvělá pro prevenci očních chorob, jako je například makulární degenerace.

Vitamín C a antioxidanty v mrkvi pomáhají posilovat obranyschopnost organismu.

Vláknina a antioxidanty snižují hladinu cholesterolu a riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Podporuje pravidelné vyprazdňování a zlepšuje střevní mikroflóru.

Některé látky obsažené v mrkvi mají protizánětlivé účinky, což může být prospěšné při různých zánětlivých onemocněních.

Vitamin A a antioxidanty přispívají k regeneraci pokožky a zpomalují její stárnutí.

Na co využít mrkev

Mrkev je všestranná zelenina, která se využívá v mnoha oblastech našeho života. Asi nejběžnější je její využití v kuchyni, kdy se přidává do omáček, polévek, dušených pokrmů, salátů, zapečených jídel, vyrábí se z ní džusy, koření, šťávy, přesnídávky, nebo is konzumuje jen tak za syrova. 

Své uplatnění ale našla mrkev také v kosmetickém průmyslu, kdy se výtažky bohaté na antioxidanty přidávají do pleťových sér a mask. V lidovém léčitelství se využívá celá rostlina pro účinky, které jsou popsány výše. Plodina se využívá také jako krmivo pro hospodářská zvířata a z kořene se vyrábí i přírodní barvivo.

Mrkev v kuchyni 

Mrkev je v kuchyni nejen univerzální, ale i chutná a zdravá. Její křupavá textura a přirozeně sladká chuť se hodí do široké škály pokrmů – od svěžích salátů a aromatických polévek po vydatné dušené pokrmy a exotické kari. Při vaření mrkev zachovává svou živost a přidává pokrmům krásnou barvu i nutriční hodnotu, díky vysokému obsahu beta-karotenu, vitamínů a vlákniny. 

Můžete ji snadno využít jako hlavní ingredienci v oblíbených receptech, například v mrkvovém koláči, kde její sladkost dokonale vyvažuje ostatní přísady, nebo ji použít jako přílohu v pečené formě s bylinkami a olivovým olejem. Ať už ji konzumujete syrovou, vařenou, pečenou nebo ve formě šťávy, mrkev je skvělým způsobem, jak obohatit svůj jídelníček o zdravé a lahodné možnosti.

Mrkvový salát

Suroviny:

• 500 g mrkve
• 500 g jablek
• 1 citron
• 3 lžíce cukru (můžete upravit podle chuti)

Postup:

Mrkev i jablka oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle. Přidáme šťávu z jednoho citronu a cukr. Množství cukru můžete upravit podle toho, jak sladká jablka máte. Vše důkladně promícháme.

Mrkvový salát je skvělým doplňkem k obědu nebo večeři. Hodí se k masu, rybám, ale i jako samostatné lehké jídlo.

Mrkvový krém s krutony

Mrkvový krém je oblíbenou polévkou, která potěší nejen chuťové buňky, ale i naše zdraví. Je bohatý na beta-karoten, který se v těle přeměňuje na vitamin A, důležitý pro dobrý zrak.

Suroviny:

• 1 kg mrkve
• 1 cibule
• 2 stroužky česneku
• 1 l zeleninového vývaru
• 2 lžíce másla
• sůl, pepř
• čerstvý tymián
• olivový olej
• bagetka na krutony
• smetana na podávání

Postup:

Na rozpuštěném másle osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli a česnek dozlatova. Přidáme oloupanou a na kolečka nakrájenou mrkev a krátce orestujeme. Zalijeme zeleninovým vývarem, osolíme, opepříme a přidáme snítku čerstvého tymiánu. Přivedeme k varu a vaříme doměkka, přibližně 20-25 minut.

Poté odstraníme snítku tymiánu a vše rozmixujeme do hladka. Mezitím si připravíme krutony. Bagetu nakrájíme na kostky, pokropíme olivovým olejem, osolíme a opečeme dozlatova na pánvi. Hotový krém rozdělíme do misek, ozdobíme krutony a případně zakápneme smetanou.

Choroby a škůdci mrkve

Mrkev, ačkoliv je odolná rostlina, není imunní vůči chorobám a škůdcům. Tito nežádoucí návštěvníci mohou výrazně snížit výnos a kvalitu vaší úrody. Pojďme si blíže představit nejčastější problémy a způsoby, jak se s nimi vypořádat.

Nejčastější choroby mrkve

• Padlí mrkvovitých – projevuje se bílým moučnatým povlakem na listech a stoncích. Napadené části postupně hnědnou a odumírají.
• Měkká hniloba mrkve – tato houbová choroba napadá kořeny mrkve, které se měknou a hnědnou.
• Černá hniloba mrkve – houbové onemocnění, které způsobuje ztmavnutí a případnou deformaci kořenů.

Škůdci mrkve

• Mšice mrkvová
• Drátovci
• Slimáci
• Pochmurnatka mrkvová

Prevence a ochrana

Nepěstujte mrkev na stejném místě každý rok. Pravidelně odstraňujte plevel, který může být zdrojem chorob a škůdců. Používejte pouze zdravé a ošetřené osivo.

Vyberte si odrůdy mrkve, které jsou odolnější vůči chorobám a škůdcům. Používejte přírodní prostředky, jako jsou výluhy z kopřivy nebo česneku, které odpuzují škůdce. Pravidelně kontrolujte rostliny a při prvních příznacích napadení přistupte k ošetření. V případě silného napadení můžete použít i chemické přípravky, ale vždy postupujte podle návodu a dodržujte ochranné lhůty.