Author článku: Monika Břešťanská
Muchovník je keř původně pocházející z oblastí Severní Ameriky. Jeho dřevo, plody a listy zpracovávali již Indiáni. Odtud pochází také jeho česká přezdívka – indiánská borůvka. Borůvka proto, že se jeho plody podobají právě plodům borůvky, a to nejen vzhledem, ale také složením. Pokud toužíte vysadit tento zajímavý keř i do své zahrady, poradíme vám, jak jej zasadit a co jeho pěstování obnáší.
Jak pěstovat muchovník
Muchovník, latinsky Amelanchier, patří do obsáhlé čeledi růživotých rostlina dřevin, do které řadíme také například jabloně a broskvoně. V závislosti na konkrétním druhu se dorůstají výšky 0,2-20 metrů. Jedná se o opadavé dřeviny, jejichž listy se v podzimním období vybarvují do sytě oranžové až červené barvy. Hroznovitá bílá květenství se objevují na začátku jara a pak ještě jednou, přibližně v červnu.
Jeho pěstování je nenáročné a je velmi odolný. Pěstovat ho se vyplatí kvůli látkám, které jeho plody obsahují – jsou to vitaminy A, C, E, K, stopové prvky draslík, hořčík, zinek, železo a také antioxidant anthokyan. Také tímto složením se muchovník hodně podobá borůvce.
Pěstování muchovníku
Muchovník je keř na pěstování naprosto nenáročný. Vyroste téměř v jakékoli půdě. Můžete ho udržovat v podobě keře nebo si ho můžete prořezávat a udělat tak z něho vzrostlý strom. Mezi jeho výhody patří vysoká odolnost. Bez újmy přečká velké mrazy i období sucha. Nemá ani nějaké časté choroby, které by ho postihovaly. Odolný je také vůči škůdcům.
Své uplatnění nachází jak v okrasných, tak v užitkových zahradách. Z jednoho většího keře lze sklidit 10-15 kilogramů úrody. Díky své odolnosti a nenáročnosti tedy nevyžaduje téměř žádnou péči. Nejvíce času zabere pouze pravidelné prořezávání keře do požadovaných tvarů.
Pěstování muchovníku ze semínek
Stejně jako samotné pěstování, ani vypěstování muchovníku ze semínek není náročné a měli byste v pohodě zvládnout vypěstovat si vlastní keř.
Nejlépe se na to hodí taková semínka, která ještě nejsou plně dozrálá – nejsou pokryta tvrdým obalem. Taková semínka můžete zkusit zasít rovnou, lepší ale bude provést studenou stratifikaci. Občas se totiž může stát, že semínka, která nebyla vystavena chladu, vám nevyklíčí.
U semínek, která jsou již pokryta tvrdým obalem, bude nejdříve potřebná teplá stratifikace při pokojové teplotě a poté opět studená stratifikace v chladničce. Následně je nechte klíčit při pokojové teplotě. Muchovník ze semínka ale klíčí dost dlouho, musíte proto být trpěliví. Semínka získáte lehce rozmělněním plodů a jejich následným vysušením.
Pěstování muchovníku na zahradě
Pro pěstování na zahradě je vhodnější vysadit menší keř muchovníku. Je potřebné nechat mu v jeho okolí prostor alespoň 3 m. Nejraději má poloslunné stanoviště, kde není vystaven přímému slunci.
Díky svým plodům má největší uplatnění v užitkových zahradách, neztratí se ale ani v těch okrasných. Výrazně kvete a voní, navíc se na podzim jeho listy zabarví do nádherné červenooranžové barvy. V závislosti na tom, kolik pro něho máte místa, potřebuje pravidelné prořezávání. Pokud máte místa dost, můžete si z něho klidně vypěstovat vzrostlý strom.
Jak zasadit muchovník?
Začněte výběrem správného místa pro výsadbu. Jako podklad úplně postačí běžná zahradní zemina. Najděte ale takové místo, kde muchovník nebude ani vystaven přímému slunci, ale nebude ani ve stínu. Slunce potřebujete, aby vám dobře dozrály plody, zároveň ale nejsou vhodné přímé paprsky po dlouhou dobu. Zkuste najít vhodné poloslunné stanoviště.
Pokud vysazujete víc muchovníků, v okolí jim nechte alespoň 3 m prostoru. Do jámy připravené k výsadbě přidejte kompost, který pomůže muchovníku zakořenit se.
Při výsadbě ho vydatně zalijte a po ní v obdobích sucha zalévejte pravidelně. Po tom, co muchovník už zakoření, snese i delší období sucha velmi dobře. Plody muchovníku očekávejte nejdříve ve druhém až třetím roce po výsadbě.
Hnojení muchovníku
Při hnojení muchovníku nezapomeňte na kvalitní uzrálý kompost při výsadbě keře. Po dobrém zakořenění už tolik přihnojování muchovník nepotřebuje. Je vysoce odolný a zvládá téměř všechny podmínky. Nicméně občasně mu můžete pomoci přihnojením kompostem nebo hnojivy určenými pro okrasné dřeviny.
Množení muchovníku
Pokud chcete váš vzrostlý muchovník rozmnožit, existují 3 způsoby, jak na to.
Prvním je zkusit si vypěstovat vlastní keř od semínka podle návodu, který jsme výše popsali. Výsledek ale není jistý, občas semínka nemusí začít klíčit.
Nejlepší volbou je rozmnožování z řízků. Samotný odřezek si vyrobíte ze střední části dospělé rostliny. Jeho délka by měla být 10-15 cm a měl by být polodřevnatý. Následně se z odřezku odstraní všechny listy, nechají se pouze 2 vrcholové. Odřezek poté vysaďte do písku s rašelinou, nikoli do čistého kompostu. Ten by mohl způsobit zahnívání odřezku. Podklad udržujte pořád vlhký a odřezek přikryjte zavařovací sklenicí.
Další možností je zkusit vypěstovat muchovník z odkopků. Odkopek roste v podobě rostlinky vedle dospělého muchovníku. Odeberte ho i s kořeny a vysaďte na nové místo. Podklad je opět potřebné udržovat pořád vlhký.
Kvetoucí muchovník
Některé druhy muchovníku kvetou v březnu na začátku jara, častější jsou ale ty, které kvetou v létě – v květnu a červnu. Květ muchovníku má 5 bílých lístků, květy se pak dále seskupují buď do menších skupin do 4 květů, nebo vytváří hrozny až do 20 květů.
Celkově muchovník kvete bohatě a květy výrazně voní. Plody, které poté vznikají, jsou malvice velké přibližně 1 cm a mají červeno-fialovou až černou barvu.
Muchovník
Druhy muchovníku
Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia) – je nejčastějším druhem muchovníku pěstovaným v ČR. Z tohoto druhu byla také vyšlechtěna většina kultivarů, které se prodávají. Je to vysoce odolný keř, který dobře zvládá velké mrazy i dlouhé období sucha.
Muchovník oválný (Amelanchier ovalis) – je dalším druhem pěstovaným v ČR. Své jméno dostal nejspíše díky listům vejčitého tvaru. Odolný je stejně jako muchovník olšolistý. Díky svým účinkům je využíván v lidovém léčitelství. Pomáhá při angínách či nachlazení, odvar z jeho listů je pak prevencí zažívacích potíží.
Muchovník kanadský (Amelanchier canadensis) – je ještě otužilejším druhem. Odolá mrazům až do – 35-40 °C. Vysází se k dekorativním i užitkovým účelům. Z jeho plodů se vyrábí marmelády nebo šťávy.
Muchovník Lamarkův (Amelanchier Lamarckii) – uzavírá skupinu nejpěstovanějších muchovníku u nás. Je dost podobný muchovníku oválnému, klidně si je můžete splést. Muchovník Lamarkův vznikl šlechtěním z jiných druhů muchovníků, ve volné přírodě se sám nevyskytuje. Plody jsou také velmi chutné a tento druh snáší stříhání snad nejlépe ze všech, proto se z něho často dělají jedlé živé ploty.
Některé další známé druhy:
- Muchovník stromovitý
- Muchovník asijský
- Muchovník. Bertramův
- Muchovník květnatý
- Muchovník hladký
- Muchovník krvavý
Účinky muchovníku
- Plody muchovníku obsahují velké množství antioxidantů, čímž nás při jejich konzumaci chrání před poškozením tkání volnými radikály. Obsahují také celou řadu vitamín, zejména pak vitamín C, který podporuje správnou funkci imunitního systému.
- Prevence trávicích obtíží; pomáhá při zažívání.
- Působí antibakteriálně
- Působí jako prevence před civilizačními chorobami, zejména před diabetem.
- Podporuje mozek a mozkovou funkci.
- Je skvělým doplňkem stravy a podpůrnou léčbou onkologických pacientů, také působí jako prevence rakoviny.
Muchovník v kuchyni
Plody muchovníku se konzumují čerstvé i zpracované. Lze z nich připravit chutné džemy, povidla, šťávy a likéry, kompoty nebo víno.
Čaj z muchovníku
Čaj připravujeme ze sušených listů, můžeme přidat také pár čerstvých nebo sušených plodů. Lžíci muchovníku dáme do hrnku a zalijeme 250 ml horké vody. Nálev necháme luhovat 10 minut, poté čaj přecedíme a popíjíme.
Odvar z listů je vhodný zejména při zažívacích potížích; podpořit jeho účinky na trávení můžeme přidáním fenyklu nebo kmínu. Čaj z plodů zase uplatníme při bolestech v krku, při angíně nebo respiračních onemocněních.
Přezimování muchovníku
K přezimování muchovníku není potřeba žádná zvláštní péče. Je to mrazuvzdorná rostlina, která je schopna snášet extrémně nízké teploty až – 30-40 °C. Chránit bychom měli pouze velmi mladé rostliny, tedy v prvním roce od vysazení. Ty můžeme překrýt chvojím nebo například netkanou textilií. Nějakou formu ochrany (alespoň kořenového systému) jistě ocení i drobné druhy dorůstající se 0,5 metrů.
Choroby muchovníku
Muchovník je velmi odolný také vůči chorobám a škůdcům. Na závažné choroby trpí opravdu velmi vzácně.
Nicméně postihnout ho může bakteriální spála růžovitých, což je velmi závažné ochoření způsobené bakterií Erwinia amylovora. Pomoci mohou měďnaté postřiky, ale jen v omezené míře. Většinou se již muchovník nepovede zachránit a je třeba ho ze zahrady odstranit a spálit. Tuto nemoc poznáte podle černání postižených míst, ze kterých může vytékat sliz. Nejlepší ochranou před touto nemocí je její prevence postřiky.