Author článku: Monika Břešťanská
Přírodní teplo krbu prostě nic jiného nemůže nahradit. Pokud také milujete praskání ohně a vyhřátý dům od kamen, určitě každoročně bojujete s jednou velice neoblíbenou aktivitou, která s topením tímto způsobem souvisí – se štípáním dřeva. Obvykle si tuto činnost člověk spojí se sekerou a velkou námahou, ovšem dnes již existují pomůcky, které téměř všechnu práci odvedou za vás.
Štípací stroje na dřevo fungují na jednoduchém principu – přístroj je složen z hydraulického pístu, jehož vrchní část je opatřena klínem. S jeho pomocí se vložené poleno rozštípne na více částí. Co se týče konkrétních produktů na trhu, není to tak jednoduché. Existuje totiž celá řada různých variant, ze kterých si může zákazník vybírat. Proto nabízíme ucelený přehled a návod, jak vybrat štípačku dřeva právě pro vás!
Recenze a srovnání štípaček dřeva
Štípačky dřeva můžeme vybírat podle různých parametrů. V první řadě se díváme na to, kolik dřeva vlastně každoročně potřebujeme naštípat. Jedná-li se o menší množství, zaměříme se na nižší cenové kategorie a naopak. Z toho plyne, že pokud budete stroj využívat například na horské chatě, která je polovinu roku vytápěna dřevem, budete určitě potřebovat kvalitnější a dražší kousek.
V druhém kroku si ujasněte, které dřevo pro otop nejčastěji používáte. To je důležité pro volbu tlaku přístroje. Preferujete-li tvrdá dřeva jehličnatých stromů, vybírejte štípač s tlakem alespoň 8 tun. Dřevo listnáčů pak potřebuje méně. Neznamená to však, že během používání stroje musíte neustále shánět to stejné dřevo. Štípačky s nižším tlakem ale budou mít s tvrdým dřevem problém a mohou se dokonce poškodit. Pokud tedy víte, že čas od času tvrdší druhy dřeva používáte, neváhejte s pořízením silnějšího stroje.
Důležitým faktorem, který od sebe zaprvé rozlišuje různé typy štípaček, a za druhé jej musíme brát v potaz při výběr, je typ pohonu. Štípačky na dřevo mohou být benzínové, elektrické a akumulátorové. Pro drobné práce u domu či na zahradě, kde máte přístup k elektrické síti, postačí varianta s elektrickým pohonem, ovšem do terénu volíme spíše typ benzínový, který je navíc více výkonný. Pozor také na váhu samotného stroje. Pro přemístění budete totiž nejspíš potřebovat pomocníka, protože některé výkonnější kusy mohou vážit i přes 200 kilogramů.
Co se týče dělení štípaček dřeva, můžeme je řadit hned z několika hledisek – podle typu pohonu, a pak častěji podle prostorového uspořádání. Konkrétní typy štípaček dřeva si popíšeme a rozvedeme v následujícím odstavci.
Rozdělení štípaček dřeva
1. Horizontální štípač
V horizontálních štípačích dřeva dochází k jeho štípání právě ve vodorovné poloze. Zařízení je tím pádem poměrně široké, nicméně pohonná jednotka je šikovně umístěna, takže v konečném výsledku je tento typ vlastně kompaktnější než štípač vertikální. Tyto stroje jsou také lehčí a je s nimi snadnější manipulace, ke které pomáhají i pojezdová kola.
Cena horizontálních štípačů je nižší, což se samozřejmě odvíjí také od nižšího příkonu. Ten se pohybuje v rozmezí od 1000 do 2000 W. Z tohoto důvodu se hodí pro štípání měkkého dřeva ovocných stromů, a také menších polen (maximálně půl metru na délku a 25 cm v průměru). Tento typ se hodí spíše pro zahrady nebo menší hospodářství, protože pojme maximálně 10 kubíků dřeva ročně.
Tyto štípače mají nižší štípací tlak. Se zvyšujícím se tlakem také rapidně roste cena přístroje, která běžně nepřesahuje 10 tisíc korun. Přístroje jsou poháněny elektřinou, což z nich kromě všeho ostatního dělá ideální štípač pro přípravu dřeva na zimu pro dům či chatu.
2. Vertikální štípač
Vertikální štípače na rozdíl od těch horizontálních pracují tak, že je dřevo štípáno ve svislé poloze, podobně jako při štípání sekerou. Díky tomu je do mechanismu možné umístit mnohem větší polena, ale také tvrdší dřevo. Štípací tlak se pohybuje od 7 až do 18 tun, podle typu přístroje a v závislosti na ceně. Ta je u vertikálních štípaček mnohem vyšší a částky začínají na 35 tisících.
Hmotnost je vysoká, pohybuje se okolo 100 kg a více, proto je manipulace s takovým přístrojem velmi náročná a k jeho přemístění je potřeba více rukou. Mohutné vertikální typy jsou užitečné tam, kde je roční spotřeba dřeva větší, například při vytápění horských chat a penzionů či farem.
3. Hybridní štípače dřeva
Hybridní štípače nejsou příliš obvyklé a při běžném osobním použití se s nimi nesetkáme. Jedná se o kombinaci obou předchozích mechanismů – stroj tedy umí dřevo štípat jak horizontálně, tak vertikálně. Tyto možnosti obsluha střídá zejména v závislosti na velikosti či tvrdosti štípaných polen. Cena je velmi vysoká a jsou určeny k profesionálním účelům.
4. Kuželové štípače dřeva
Tyto štípače se používají opět spíše profesionálně a jedná se o velmi neobvyklé stroje. Základem je velký ocelový kužel, který je poháněn hnací hřídelí traktoru – nemá tedy pohon vlastní a nejedná se o kompletní samostatné zařízení. Kužely mohou štípat i celé kmeny o průměru metr i více.
Jak vybrat štípačky dřeva
Kromě výběru samotného typu štípače (uvedeny výše), je mnoho dalších faktorů a parametrů, které musíme při výběru ideálního štípače zvážit. Jsou jimi například hmotnost, cena, pohon, bezpečnost a tak dále.
Velikost a hmotnost
Štípače jsou k dostání v mnoha různých velikostech. Ty často závisí buďto na typu mechanismu štípání nebo na tom, kolik či jaké druhy dřeva jsou schopné zpracovat. Malé stroje využijeme na chatě či u rodinného domu, kde se topí dřevem. Ušetří mnoho práce a jsou poměrně skladné, takže v případě nepotřebnosti je lze uložit například do garáže. Manipulace s nimi je také snadnější, protože s menšími rozměry logicky souvisí také nižší hmotnost.
Naopak velké štípače se využívají tam, kde je potřeba zpracovávat buďto větší kusy dřeva nebo větší objem. Jsou těžké a k manipulaci je třeba více osob, ty nejtěžší stroje jsou opatřeny tažným zařízením a na místo určení se přepravují za pomoci jiné techniky.
Pohon
Převážná většina všech dostupných štípaček dříví disponuje elektromotorem. Ten má hned několik výhod. Tou první je nižší hmotnost samotného stroje. Dalším plusem je absence zplodin a zápachu, nebo také nižší hlučnost a poruchovost. Elektromotory potřebují jen minimum údržby. Jejich nevýhodou je omezené umístění (na dosah elektrické zásuvky). Při výběru si musíme dát pozor i na výšku napětí, kterou stroj vyžaduje. Většina menších horizontálních štípačů je vyráběna pro klasické napětí 230 V, proto je můžeme zapojit do jakékoliv zásuvky u domu. Větší, vertikální štípačky pak potřebují zásuvky s 400 V.
Pokud potřebujeme štípače užívat mimo dosah elektrické sítě, například v terénu, je tu možnost pořízení přístroje se spalovacím motorem. Jejich nevýhodou je vyšší cena i hmotnost, ale také poměrně náročná údržba, kdy je nutné doplňovat provozní kapaliny a podstupovat pravidelný servis. Modely se spalovacími motory mohou být ve variantě benzínové či naftové, a právě díky vysokému výkonu motoru mohou vyvíjet obrovský tlak.
Štípací tlak
Štípací tlak je u těchto strojů asi tím nejdůležitějším parametrem. Je uvádět v tunách – tuto sílu vyvíjí klín na kus dřeva. Z toho tedy plyne, že čím vyšší je tato veličina, tím větší a tvrdší poleno může štípač rozdělit. U horizontálních štípačů se tlak pohybuje mezi 4 a 7 tunami, které si hravě poradí s menšími polínky měkkých dřevin. Pro štípání dřevin tvrdých jsou lepší volbou štípače vertikální, jejichž tlak se pohybuje v rozmezí 7 až 30 tun. Tyto modely se také hodí pro štípání mokrého dřeva, které je výrazně tvrdší. Pro neprofesionální účely postačí i při zpracovávání většího množství tvrdého dřeva štípače s tlakem do 12 tun.
Výkon
Také výkon motoru se obvykle odvíjí od konkrétního typu štípače, jeho mechanismu i pohonu. Pravidlem je, že štípačky s elektromotorem mají menší výkon než ty se spalovacím motorem. Dále pak záleží i na tom, jestli se jedná o horizontální či vertikální typ. Horizontální štípače vyvíjejí na dřevo menší tlak, a proto je i výkon nižší; pohybuje se v rozmezí 1500-2200 W. Vertikální modely jsou výkonnější – výkon se pohybuje okolo 3000 W, ale může být i vyšší.
Tento parametr by neměl být rozhodující při výběru. Je samozřejmě jasné, že přístroje s vyšším výkonem budou v tomto ohledu lepší, nicméně musíme brát v potaz i další hodnoty, například rychlost štípání, otáčky, tlak, ale i spotřebu nebo celkovou cenu.
Bezpečnost a ergonomie
Vzhledem k tomu, že se jedná o silný a pro člověka poměrně nebezpečný stroj, je nutné se při nákupu dívat také na to, jak je mechanismus zabezpečen proti úrazu obsluhy. Stejně jako například zahradní drtiče, mohou i štípačky na dřevo způsobit velice vážná poranění končetin, pokud je s nimi nevhodně manipulováno, nebo nedisponují bezpečnostními prvky.
Při práci vždy používáme rukavice a ochranné brýle. Dodržujeme také pokynů výrobce. Většina kvalitních strojů disponuje bezpečnostním ovládáním – k tomu, aby je bylo možné uvést do provozu, je třeba současně držet dvě tlačítka. Každé z nich je na jiné straně od štípacího pístu. Pokud je jedno z nich puštěno, stroj se okamžitě zastaví. Tímto se zamezí nechtěnému zranění končetin.
Dodržovat bychom měli také doporučenou velikost polen. Pokud se totiž rozhodneme na horizontálním štípači, který pojme kus dřeva o maximálních rozměrech 50×25 cm, štípat poleno větší, může se stát, že rozštípnuté kusy dřeva se rozletí a mohou obsluhu zranit.
Rychlost štípání
Pokud se zaměříme na parametr rychlosti, sledujeme vždy dvě veličiny – samotnou rychlost štípání polen, a pak také rychlost vrácení klínu do původní pozice. Rychlost je důležitá především pro profesionální stroje. Při domácím použití není příliš potřeba tento parametr sledovat, protože i pomalejší stroje mohou práci odvádět stejně dobře. Jediným důvodem, proč upřednostnit rychlost i v neprofesionálních podmínkách je spotřeba energie; nicméně ani tak není pravidlem, že když bude stroj pracovat kratší dobu, spotřebuje energie méně.
Rozměry štípaného dřeva
Tento parametr úzce souvisí s tlakem a při výběru vhodného stroje z něj prakticky vycházíme. Platí, že čím větší polena budeme štípat, tím vyšší tlak budeme potřebovat. Máme-li doma malý krb nebo potřebujeme skladnější polínka, budeme samozřejmě štípat kratší i užší dřevo, a tudíž si bohatě vystačíme s horizontálním modelem. Vertikální stroje pak umí zpracovat klády až 140 centimetrů dlouhé o průměru i 50 centimetrů.
Příslušenství
Příslušenství a další „vychytávky“ mohou velmi zjednodušit práci se strojem i čas. Většinou se jedná o různé typy klínů, které se dají vyměnit podle potřeby.
Rozšiřující klín – slouží ke štípání sukovitého a mokrého dřeva.
Prodloužený klín – u vertikálních štípačů; slouží ke štípání velmi dlouhých polen.
Čtyřramenný klín – dělí poleno hned na čtyři kusy.
Šestiramenný klín – podobný jako čtyřramenný, dělí poleno na šest kusů.
Stojany – často jsou opatřeny kolečky, slouží ke snadnější manipulaci s lehčími, zpravidla horizontálními modely.
Cena
Ceny štípačů dříví jsou skutečně rozmanité. Ty nejlevnější se pohybují již kolem 5 tisíc; ceny se však mohou vyšplhat i vysoko nad 300 000 Kč. Pro domácí použití párkrát za sezónu, kdy je potřeba připravit dříví pouze pro osobní potřebu jedné rodiny na zimu, bohatě postačí štípače z cenové kategorie do 15 tisíc korun. Nejčastěji se jedná o horizontální, od 12 tisíc se však začínají objevovat také štípače vertikální.
Pro zpracování většího objemu tvrdšího dřeva už bychom se měli poohlížet v kategorii od 20 tisíc výš. Zde už nalezneme opravdu kvalitní robustní stroje s vysokým výkonem, rychlostí i tlakem. Pro profesionální použití pak musíme počítat s částkou vyšší 50 tisíc korun.
Recenze – nejlepší štípačky dřeva pro rok 2021
Do 10 000
Tento model lze zapojit do běžné zásuvky s napětím 230 V. Výkon elektromotoru je 2 600 W. Horizontální mechanismus štípání vyvine tlak až 6,5 tuny. Váží přibližně 70 kilogramů a je určený ke štípání klasického palivového dříví. Splňuje veškeré požadavky na bezpečnost dle normy EU. Disponuje také podstavcem opatřeným kolečky.
Do 25 000
Scheppach HL 1350 13 t (400 V)
Vertikální štípač dříví o výkonu 3 300 W a s tlakem až 13 tun. K připojení stroje je již nutná průmyslová zásuvka s napětím 400V. Pojme polena o maximální délce 104 centimetrů a průměru až 45 centimetrů. Tento stroj se již uživí i u majitelů penzionů a dalších náročnějších uživatelů, jejichž spotřeba dříví už převyšuje běžné domácí uživatele. Disponuje velice moderním typem motoru, který efektivně spoří energii, a navíc produkuje méně zplodin.
Do 50 000
Tento profesionální vysoce výkonný štípač dříví disponuje palivovým benzínovým motorem a k vyvinutí tlaku až 35 tun využívá kinetické energie. S váhou 275 kilogramů se již rozhodně nejedná o stroj k domácímu využití. Na své si díky benzínovému motoru přijde i přímo v terénu a uspokojí ty nejnáročnější uživatele.
Jak se starat o štípačky dřeva
O tyto houževnaté stroje, které jsou určeny k těžké práci, není nutné příliš pečovat. Navíc se jedná o velmi jednoduché zařízení, které samo o sobě příliš péče nepotřebuje, nicméně čas od času je třeba i přesto některým částem věnovat trochu pozornosti. Pohyblivé části štípače bychom měli občas promazat, prodlouží to jejich životnost. Po použití také vždy mechanicky odstraníme zbytky štípaného dříví, postačí je však ručně odstranit a stroj oprášit.
Základem údržby u každého štípače je však výměna hydraulického oleje – konkrétní intervaly a další informace jsou vždy uváděny výrobcem. Stroje se spalovacími motory pak potřebují častější servis a dolévání oleje do motoru.