Rybíz černý

Author článku: Monika Břešťanská

Černý rybíz je maličko jiný než jeho červený a bílý „příbuzný“. Chuť bobulí je sladce pikantní, plody jsou o něco větší a mají silnější slupku. Kromě toho obsahuje černý rybíz opravdu velké množství vitamínu C, který však není jediným. Jednalo se – stále se jedná – o velice oblíbenou léčivou rostlinu využívanou mimo jiné také v lidovém léčitelství. Jak keř úspěšně pěstovat, abychom se tmavých bobulí plných cenných látek dočkali?

Jak pěstovat černý rybíz

Rybíz černý, latinsky Ribes nigrum, je ovocný keř střední výšky, který se velice hojně vyskytuje v českých zahradách. Pěstování na vlastní zahradě je poměrně výhodné, protože v obchodech i v zelinářstvích není toto ovoce příliš snadné sehnat. Listy na zimu opadávají a rostlina nízké teploty zvládá velmi dobře; přes rok nás pak kromě hnojení a řezu nečeká s keřem příliš práce.

Rybíz patří do čeledi meruzalkovité, kde najdeme pouze jeden rod – rybíz. Kromě toho černého patří do tohoto rodu také rybíz červený a bílý, srstka angrešt, josta nebo meruzalka zlatá. Všechny tyto rostliny jsou velice ceněné pro jejich pozitivní účinky na lidské zdraví i pro výbornou chuť plodů.

Pěstování černého rybízu

Keř lze pěstovat v našich zeměpisných šířkách prakticky všude, ať se jedná o nížiny nebo podhůří. Důležité je, aby měla rostlina dostatek prostoru a byla tak zajištěna dostatečná cirkulace vzduchu. Vhodný je rovinatý terén s půdou bohatou na živiny, která je dostatečně kyprá a dobře propustná.

Okolí během vegetační doby pravidelně okopáváme a pleníme. Můžeme k tomuto účelu využít například kultivátor, který práci usnadní. Nejlepší je však využít techniky mulčování a kolem keříku rozmístit například slámu nebo mulčovací kůru. Nesmíme zapomínat na pravidelnou zálivku (zejména v delším období sucha), a také na pravidelné hnojení vhodným druhem hnojiva.   

Pěstování černého rybízu ze semínek

Pokud je vysazena novější odrůda černého rybízu, můžeme k jeho rozmnožení použít semínka ze zralých bobulí. Tato drobná semínka vyjmeme pinzetou z dužiny, vložíme je do písku a uložíme do chladu, kde je necháme odpočívat celou zimu. Začátkem jara semínka z písku vytáhneme, zasejeme je do sadbovače se substrátem vhodným pro klíčení rostlin a neustále vlhčíme pomocí rozprašovače. Když jsou rostliny přibližně 3 centimetry vysoké, přesadíme je do květináčů a silnější sazenice pak vysazujeme do záhonů.

Semínka lze zakoupit také v hobby marketech nebo zahradnictvích. V tomto případě přeskočíme fázi ukládání do písku a semena sejeme rovnou do sadbovače tak, jak jsme je zakoupili. Další postup je již stejný. Při nákupu samozřejmě volíme certifikovanou sadbu; nezapomeňte, že semínka, které jste dostali například od souseda, nemusí být zdravá.

Pěstování černého rybízu venku

Keř je samozřejmě možné pěstovat pouze tam, kde má dostatek místa, kvalitní půdy a slunce. Ideálním místem je tedy zahrada, k pěstování v nádobách se příliš nehodí (i když existují i malé odrůdy, u kterých bychom o pěstování ve velkém květináči mohli uvažovat). Volíme místo, kde je půda lehčí, humózní, dobře prokypřená a spíše zásaditá; tím se liší od rybízu červeného, který miluje spíše kyselejší substrát.

Co se týče zálivky, nespoléhejme se na přirozenou vlhkost půdy či déšť. Rostlinu je potřeba pravidelně zalévat, a to hlavně v období zakořeňování a při dlouhodobém suchu a vyšších teplotách. U mladých keřů budeme potřebovat nějakou oporu pro stonek (dobře poslouží jakýkoliv dřevěný kolík nebo třeba tyčky k rajčatům), a nejlepší je kolem kmínku rozmístit mulčovací kůru. Ta pomůže udržovat optimální vlhkost a ušetří práci s odstraňováním plevele.

Jak zasadit černý rybíz

Pro výsadbu nových sazenic je nejlepším obdobím pozdní podzim nebo brzké jaro. Máme-li dostatečně velkou sazenici s bohatým kořenovým systémem, nemusíme se však obávat výsadby kdykoliv během roku. Před výsadbou sazenice naplníme kyblík čistou odstátou vodou a celá kořenový bal do něj na několik hodin ponoříme.

Poté jej uložíme do jámy. Ta by měla být asi o 10 centimetrů hlubší než kořenový bal. Rybíz totiž koření velmi mělce, a tak je potřeba kořeny z vrchní strany přikrýt dostatečnou vrstvou zeminy. Při výsadbě více rostlin, ale i při výsadbě v blízkosti jiných větších bylin, keřů či stromků, bychom měli dodržet správnou vzdálenost, protože rybíz potřebuje prostor pro dostatečnou cirkulaci vzduchu. U keřových odrůd je ideální spon 2,5×3 metry a u stromkových kultivarů pak asi 2×1 metr.

Hnojení černého rybízu

Černé odrůdy vyžadují opravdu dobře vyživenou půdu. Před samotnou výsadbou ji tedy obohatíme o kvalitní kompost. Toho je potřeba až 2 kilogramy, přičemž jej promícháme se zahradnickým substrátem a do této směsi nový keřík uložíme. Kompostem přihnojujeme i během celého života keře. Máme-li ho zasazený v těžkých a hůře propustných půdách, aplikujeme kompost na podzim; u lehčích půd pak začátkem jara.

Použít lze i další organická hnojiva jako je hnůj, zelené hnojení a podobně. Při pěstování dbáme především na dostatečný přísun fosforu a draslíku, který zajistí vysoký výnos velkých a chutných plodů. Vzhledem k budoucí konzumaci bobulí nepoužíváme žádná chemicky zpracovaná hnojiva.

Množení černého rybízu

Rostlinu lze množit několika způsoby – řízkováním, hřížením a kopčením. Řízky vždy odebíráme ze silných a dobře vzrostlých mateřských rostlin. Pokud máte na zahradě keřů více, vždy zvolte ten, který plodí nejvíce nebo je co nejmladší. Ideální dobou k jejich odebrání je podzim.

 Poté je držíme ve vegetačním klidu; řízky svážeme do snopků po několika kusech a zapíchneme do písku, který musí být neustále vlhký. Během zimy se na vrchním konci objeví kalus. Zjara pak řízky s kalusy zapíchneme do zeminy v květináčích. Když je kořenový systém dostatečně silný a na keřích se objevují listy, můžeme rybíz přesadit do zahrady.

Mezi další způsoby pak patří roubování, při kterém se řízek umístí na kmínek (i jiné rostliny) a pěstitelé tak chtějí docílit stromkového vzhledu. Rostlinu můžeme rozmnožit také hřížením. Je to stejné jako u jiných rostlin – některý ze spodních výhonů umístíme částečně do zeminy, přičemž je tento výhon stále součástí mateřské rostliny. Tento výhon v zemi po nějaké době zakoření a vzniká nová rostlina.

Dalším způsobem je kopčení. Jedná se asi o nejrychlejší, nejjednodušší a nejefektivnější možnost. V tomto případě oddělíme část mateřské rostliny, kterou je nutné vykopat. Kus keře i s kořeny pak vysazujeme na novém místě. Můžeme však také pouze obnažit výhonky (výmladky), které z kořenového systému raší a odkopnout je. Poslední možností je samozřejmě generativní množení za pomoci semen, o kterém jsme si více řekli v předchozím textu.

Kvetoucí černý rybíz

Květy se na keři objevují během dubna. Jsou velice nenápadné, zvonkové, drobné, a mají nazelenalou barvu a nevýrazné okvětní lístky. Vytváření převislé hrozny, na kterých se nachází i deset jednotlivých kvítků. Existují i odrůdy s bílými až růžovými květy, které jsou velmi silně aromatické, a využívají se v parfumerii. Po odkvětu se na hroznech objevují plody – tedy již známé tmavé bobule s nasládlou až pikantní chutí.

Jak sušit černý rybíz

V lidovém léčitelství lze využívat k přípravě různých odvarů či kloktadel také listy. Ty je dobré si nasušit, přičemž je sušíme volně rozložené na stinném místě, které je dobře větrané. Listy během sušení otáčíme. Můžeme využít také troubu nebo sušičku na ovoce a bylinky. Ta se bude hodit i pro sušení plodů.

Plody rozložíme na pláty v jedné vrstvě a sušíme při maximální teplotě 45 °C. Plody je nutné promíchávat, zejména při sušení v troubě, aby se nepřichytily. Před sušením nezapomeneme bobule důkladně zbavit všech stopek. Správně usušený rybíz je stále měkký, ale po zmáčknutí už z něj nevytéká šťáva a nebarví ruce.

Řez černého rybízu

Doba prvního řezu se odvíjí od doby, kdy novou sazenici vysazujeme. Sadíme-li na podzim, provádíme první řez až velmi brzy z jara. V tuto chvíli na rostlině ponecháme asi čtyři očka nad zemí (tedy čtyři pupeny). V dalším roce života keře ponecháme asi 5 nejsilnějších výhonů. Ty zbylé opět brzy na jaře (tentokrát však můžeme již později na podzim) seřízneme. S tím odstraníme i všechny odumřelé, suché a slabé větve.

V dalším roce pak opět ponecháme dalších 5 nejsilnějších výhonů – v této chvíli má tedy keř 5 jednoletých a 5 dvouletých výhonů. Takto pokračujeme až do roku třetího, kdy se počet výhonů ustálí, a odstraňují se již pouze příliš staré, suché a slabé větve. Pokud by nějaký z původních výhonů již neplodil nebo nějakým jiným způsobem zeslábl, samozřejmě jej odstraníme a ponecháme místo něj nejsilnější výhon z aktuálního vegetačního období.

Černý rybíz

Druhy rybízu

Asi každý z nás ví, že rybíz není pouze černý, ale také červený či bílý. Tento rod však zahrnuje mnoho dalších druhů. Které to jsou?

Rybíz alpínský (Ribes alpinum) – tento druh je velice podobný rybízu červenému. Má totiž sladké bobule červené barvy i podobnou stavbu keře. Nalézt jej můžeme také pod názvem meruzalka alpínská.

Rybíz zlatý (Ribes aureum) – synonymem je také meruzalka zlatá. Tento keř se dnes pěstuje spíše jako okrasný. Na jaře totiž květe krásnými, poměrně velkými žlutými květy s příjemným aroma. Plody jsou červenofialové bobule a nemají nijak výraznou chuť.

Josta – tato rostlina je v českých zahradách stále oblíbenější. Je to kříženec rybízu černého a angreštu. Co se týče velikosti, barvy a chuti plodu, to vždy záleží na konkrétním kultivaru, kterých je díky jeho oblíbenosti opravdu mnoho. Obvykle jsou však bobule větší, tmavé a sladkokyselé s pikantnějším nádechem. Obsahují velké množství vitamínu C a našly mnoho využití v kuchyni.

Rybíz červený (Ribes rubrum) – má drobnější červené plody sladkokyselé chuti. Ze zahrádek také určitě znáte ‚rybíz bílý‘. To vlastně není úplně samostatný druh. Jedná se pouze o Ribes rubrum s bílými plody, tudíž jakýsi „poddruh“.

Rybíz krvavý (Ribes sanguineum) – neboli meruzalka krvavá, je dalším okrasným druhem. Má krásné zvonkovité květy v barvě bordó. Tyto květy velmi příjemně voní a lákají do zahrad opylovače. Bobule mají světle modrou barvu; jsou jedlé, ale nekonzumují se, protože nemají žádnou výraznou chuť.

Srstka angrešt (Ribes uva-crispa) – z našeho pohledu už angrešt samozřejmě rybíz není, nicméně dle taxonomie patří do stejného rodu. Plody jsou větší, zelené až zelenožluté a na povrchu chlupaté. Barvy plodů však u některých kultivarů mohou být i tmavší a připomínat tak spíše jostu.

Odrůdy černého rybízu

Tento keř je bezpochyby velice oblíbený nejen u našich zahrádkářů a pěstitelů. Rybízy nesmí chybět v žádné zahradě, zejména ten černý, který jen tak běžně v obchodě čerstvý nezakoupíte. I proto se na tento rod a jeho druhy šlechtitelé často zaměřují, a my se tak můžeme setkat s opravdu velkým množstvím různých odrůd. Právě kvůli jejich počtu si je zde nemůžeme představit všechny; podíváme se tak alespoň na ty nejoblíbenější.

‚Ben Hope‘ – jedná se o středně pozdní odrůdu vyšlechtěnou ve Skotsku. Bobule jsou středně velké, stejně jako hrozen. Mají černou barvu a pravidelně kulatý tvar. Keř se dorůstá až 2 metrů a je velmi plodný.

‚Titania‘ – tato odrůda je pozdní, plody jsou spíše větší, tmavé a kulaté s pevnou slupkou. Vyznačuje se velkou odolností a dobrým zdravotním stavem a je vhodná k pěstování v nížinách i v podhůří.

‚Viola‘ – plody jsou ploše kulaté s fialovým nádechem. Je středně raný a jedná se o českou odrůdu. Vyznačuje se velkou odolností proti padlí.

‚Summer Pearls Patio Black‘ – jedná se o poměrně kompaktní kultivar dorůstající se výšky jednoho metru. Je silně plodící a řadí se spíše mezi středně pozdní odrůdy.

‚Ben Lemond‘ – tato odrůda se vyznačuje velkým množstvím listů, takže pokud rybízové listí sušíte pro další potřebu, je ‚Ben Lemond‘ skvělou volbou. Chuť plodů je velmi výrazně sladkokyselá a keř se dorůstá až 2 metrů.

‚Ceres‘ – středně raná odrůda s velkými bobulemi s poměrně tenkou slupkou.

‚Eva‘ – velice úrodný pozdní kultivar. Keř je vysoký až dva metry, kvete velmi bohatě a stejně tak i plodí. Jedná se o slovenskou odrůdu, jejíž květy jsou odolné vůči mrazu. Naopak však velmi trpí na padlí a rzi.

‚Favorit‘ – středně raná slovenská odrůda, vyznačující se velmi aromatickými velkými plody. Plodnost je spíše střední, kvetoucí keř špatně snáší mrazy a odolnost proti houbovým onemocněním je také poměrně nízká.

‚Ometa‘ – tento kultivar má sladší plody velmi vhodné na přípravu džemů, marmelád a sirupů. Jedná se o středně raný keř dorůstající se výšky až dva metry.

‚Otelo‘ – je další slovenská pozdní odrůda s velmi aromatickými velkými plody. Plodnost keře je velká a pravidelná. Péče o tuto odrůdu je náročnější, vyžaduje teplejší podnebí a pracnější je i řez, nicméně odmění se velkou odolností proti chorobám.

Mezi další oblíbené kultivary patří například ‚Big Ben‘, ‚Summer Pearls Black‘, ‚Triton‘ nebo ‚Moravia‘.

Účinky černého rybízu

• díky bohatému obsahu vitamínu C účinně posiluje přirozenou obranyschopnost organismu
• pozitivně ovlivňuje funkci kardiovaskulárního systému
• pomáhá detoxikovat organismus a chrání buňky před volnými radikály
• může být nápomocen také lidem s vysokým krevním tlakem či vysokým cholesterolem
• působí v těle silně protizánětlivě
• zajišťuje správnou funkci mozku a zraku
• výborně působí také na pleť – dodá jí vitalitu a jeho pravidelná konzumace pomáhá zmírnit první známky stárnutí
• podporuje zdraví ledvin a močového ústrojí
• podporuje trávení, zmírňuje bolesti žaludku a nevolnosti
• působí jako prevence diabetu

Na co využít černý rybíz

Své využití našel rybíz zejména v kuchyni, kde se zpracovávají jeho černé a velice zdravé bobule. Není však výjimkou ani použití v lidovém léčitelství, farmacii nebo dokonce v kosmetickém průmyslu. K čemu tedy můžeme rostlinu využít?

• příprava léčivého čaje z listů
• příprava rybízového sirupu
• do koláčů
• do marmelád a džemů
• do smoothies nebo jen tak k přímé konzumaci
• k přípravě alkoholických nápojů – zejména rybízového vína
• k zavařování
• odvar z listů i sušených plodů lze využít jako kloktadlo při zdravotních potížích
• využití v tradiční medicíně a příprava tinktur

Přezimování černého rybízu

Tyto rostliny jsou na život v našich zeměpisných šířkách zvyklé a dostatečně přizpůsobené. Není proto potřeba žádné velké přípravy – keře jsou mrazuvzdorné, opadavé (takže není potřeba z větví likvidovat ani omrzlé listí). Co bychom však na podzim měli udělat je řez (ten však někteří zahradníci nechávají spíše na brzké jaro), úklid spadeného listí a výměnu mulče v okolí kmene. Pěstujeme-li rybíz ve vyšších polohách, můžeme jej pro jistotu obalit jutovinou.

Černý rybíz v kuchyni

S bobulemi lze v kuchyni nakládat různě. Můžeme je sušit, mrazit, zavařovat – cokoliv nás napadne. Nejčastěji z nich připravujeme koláče a jiné dezerty, marmelády, džemy, zavařeniny, víno a likéry, šťávy nebo třeba zmrzliny. Receptů a možností je opravdu velká spousta, a tak ani trocha úrody nepřijde nazmar.

Džem (marmeláda) z černého rybízu

K přípravě budeme potřebovat kilo čerstvého dobře očištěného černého rybízu, 700 gramů třtinového cukru, pár lístků meduňky, trochu citronové šťávy a čisté (nejlépe v myčce vyvařené nebo v troubě vypálené) uzavíratelné sklenice. Čisté a zralé bobule zbavené listů a stopek dáme do mixéru, kde je rozmixujeme na požadovanou konzistence; někdo má rád marmeládu úplně hladkou, jiný zas s kousky ovoce.

Poté přemístíme rozmixovaný rybíz do hrnce, zasypeme cukrem, přidáme meduňku (může být i máta, která dodá trochu pikantnosti) a šťávu z citronu. Tyto ingredience bohatě stačí – k černému rybízu nepřidáváme želírovací cukr, protože ovoce obsahuje dost vlastních pektinů.

Celou směs vaříme asi hodinu. Nezapomínáme sbírat pěnu. Po uvaření naplníme ještě horkou marmeládou připravené čisté sklenice, které ihned dobře uzavřeme a obrátíme dnem vzhůru. V této pozici ponecháme sklenice do dalšího dne, a následně skladujeme na suchém, chladném a tmavém místě.

Čaj z černého rybízu

Čaj se připravuje ze sušených listů, ke kterým lze přidat i pár čerstvých či sušených bobulí, které mu dodají lepší chuť. Z plodů lze připravit také takzvaný „pečený čaj“, nicméně zůstaňme teď u klasické varianty.

Lžíci sušených listů dáme do šálku a zalijeme je 250 ml horké vody. Necháme asi 5 minut vyluhovat, přecedíme a popíjíme během dne. Čaj je vhodný na většinu obtíží uvedených výše, zejména na zdraví ledvin a močových cest.

Choroby černého rybízu

Na choroby tato rostlina trpí poměrně často, proto je důležité myslet na prevenci ještě před výsadbou. Rybíz sázíme co nejdál od borovic, od kterých se může nakazit rzí vejmutkovou. Poznáme ji podle žlutých až hnědých sloupků na spodní straně listů.

Dalším častým problémem je antraknóza rybízu, která se projevuje skvrnami na listech. Ty poté odumírají a opadávají. Obě onemocnění lze „vyléčit“ pomocí vhodných fungicidů, které se aplikují ideálně ještě před květem či po sběru plodů.

Napadení vlnovníkem rybízovým způsobuje opadávání pupenů hned na jaře. V tomto případě zkrátíme větve pod opadanými pupeny a není třeba žádných postřiků. Mezi další cizopasníky patří mšice, pilatky a svilušky, na které platí některé babské rady, ale hlavně dobrý insekticid.