Třešeň

Author článku: Monika Břešťanská

Třešně patří mezi typické české ovoce, které nesmí chybět na žádné venkovské zahrádce. Jejich využití v kuchyni je pestré, strom poskytne stín i potravu pro opylovače nebo ptáky. Pěstování třešní navíc není náročné, stačí dodržet pár základních pravidel – zejména řez je u této dřeviny stěžejní. Jak na něj a co dál třešně k bohaté úrodě potřebují se dozvíte v následujících řádcích.

Jak pěstovat třešeň

Třešeň (Prunus) je opadavý listnatý strom, který může dorůst až do výšky 30 metrů. Má rozložitou korunu a hladkou kůru, která se s věkem rozpraskává. Listy třešně jsou oválné až vejčité, na okraji pilovité a mají výraznou žilnatinu. Květy třešní jsou nápadné, bílé nebo růžové a vykvétají před rašením listů. Plodem třešně je peckovice, která má kulovitý tvar a může být různě zbarvená – od žluté přes růžovou až po temně červenou.

Pěstování třešně na zahradě

Výběr správného stanoviště a odrůdy

Základem úspěšného pěstování je volba vhodného místa. Třešně milují slunce, dobře propustné půdy a chráněné stanoviště. Při výběru odrůdy zvažte dobu zrání, odolnost vůči chorobám a škůdcům a velikost stromu. Pro menší zahrady jsou vhodné nižší a kompaktnější odrůdy.

Výsadba a péče

Nejlepší doba pro výsadbu je na podzim nebo časný jaro. Sazenici umístěte do dostatečně velké jámy a po výsadbě důkladně zalijte. Pravidelná zálivka, zejména v období sucha, je nezbytná. Hnojení organickými hnojivy podporuje růst a plodnost stromu. Pravidelný řez udržuje korunu v dobrém zdravotním stavu a zajišťuje dostatečné osvětlení všech částí stromu.

Sklizeň a využití

Plody sklízejte, jakmile jsou zralé. Zralé plody mají typickou barvu pro danou odrůdu a snadno se oddělují od stopky. Sklízejte je opatrně, aby nedošlo k jejich poškození. Peckovice můžete konzumovat čerstvé, ale také je zpracovat na kompoty, džemy, marmelády nebo šťávy.

Tipy pro úspěšné pěstování

• Mulčováním půdy kolem stromu udržíte vlhkost a potlačíte růst plevelů.
• V období květu chraňte stromy před pozdními mrazy.
• Přilákejte do zahrady včely a další opylovače výsadbou květin.

Jak zasadit třešeň

Při výsadbě se držíme výše uvedených pravidel ohledně výběru správného místa. Vyhněte se nížinám a místům s vysokou hladinou spodní vody. Nejlepší doba pro výsadbu je na podzim (říjen až listopad) nebo brzy na jaře (březen až duben), před rašením pupenů.

Příprava výsadbové jámy

Jáma by měla být o něco větší než kořenový bal sazenice. Na dno jámy dejte vrstvu kompostu nebo dobře rozloženého hnoje a promíchejte ji s půdou. Tím zajistíte dostatek živin pro kořeny.

Výsadba sazenice

• Umístění sazenice – sazenici opatrně vložte do jámy tak, aby místo očkování bylo o něco výše než okolní půda.
• Zasypání – kořeny pečlivě rozprostřete a zasypte zeminou. Lehce udupněte a vytvořte kolem kmene mírný kopeček, aby se voda při zalévání neroztékala.
• Opora – kolem sazenice zatlučte kůl a přivažte k němu sazenici, aby ji chránil před větrem.

V prvních letech po výsadbě pravidelně zalévejte, zejména v období sucha. Mulčováním půdy kolem stromu udržíte vlhkost, potlačíte růst plevelů a ochráníte kořeny před mrazem. Hnojte organickými hnojivy na jaře a na podzim. Pravidelný řez je důležitý pro udržení tvaru koruny a zajištění dostatečného osvětlení všech částí stromu.

Jak daleko od sebe zasadit třešně

Vzdálenost při výsadbě třešní se odvíjí od několika faktorů:

1. Odrůda třešně – některé odrůdy rostou bujněji než jiné.
2. Podnož – ovlivňuje konečnou velikost stromu.
3. Plánovaný tvar koruny – chcete-li hustší sad, můžete sázet blíže. Pro volně rostoucí stromy je potřeba více prostoru.
4. Půdní podmínky – na bohatších půdách stromy rostou rychleji.

Obecně se doporučuje rozestup mezi vyššími stromy 6-8 metrů, u středně vysokých odrůd 5-6 metrů a pro zakrslé odrůdy 3-4 metry.

Proč je důležitá správná vzdálenost? Poskytne dostatek prostoru pro korunu. Stromy se navzájem nestíní a mají dostatek světla pro fotosyntézu. Rostlině také zajistíme optimální provzdušnění, což je výborná prevence proti chorobám a škůdcům. V neposlední řadě si tím také získáme snadnější přístup k plodům při sklizni. 

Hnojení třešně

Správné hnojení je pro třešně zásadní. Dodává jim potřebné živiny pro růst, kvetení a plodnost.

Stromky hnojíme po odkvětu, aby podpořili růst mladých výhonků a násadu plodů. Další hnojení pak probíhá před příchodem mrazů, aby strom měl dostatek živin pro přezimování.

Co se týče druhu hnojiva, použít můžete organická i minerální. Kompost je ideální pro zlepšení struktury půdy a dodání širokého spektra živin. Chlévský hnůj pak obohatí půdu o organickou hmotu a živiny.

U minerálních hnojiv dbáme na správné složení. Volba závisí na stáří stromu, jeho kondici i ročním období. Dusíkatá hnojiva podporují růst listů a výhonů. Fosforečná hnojiva pak podpoří růst kořenů a tvorbu květů. Draslík zlepšuje odolnost vůči chorobám a zvyšují kvalitu plodů. Pro hobby zahrádkáře je ideální využití komplexních hnojiv, která obsahují vyvážený poměr všech potřebných živin.

Jak hnojit? Mladé stromy hnojíme mělce kolem kmene, aby se kořeny mohly snadno dostat k živinám. U starších stromů hnojíme v kruhu o průměru koruny, protože kořeny se rozrůstají do stran. Dodržujte dávkování uvedené na obalu hnojiva. Přihnojení můžete provést rozložením hnojiva po povrchu půdy a následným zapravením do hloubky 10-15 cm.

Další tipy pro hnojení

• Střídat druhy hnojiv – střídáním organických a minerálních hnojiv předejdete vyčerpání půdy a zajistíte dlouhodobou plodnost stromu.
• Mulčování – mulčováním půdy kolem kmene udržíte vlhkost, potlačíte růst plevelů a postupně se uvolňují živiny z mulčovacího materiálu.

Množení třešně

Množení třešní je způsob, jak si vypěstovat nové stromy ze stávajícího. Ačkoli se to může zdát jako složitý proces, s trochou trpělivosti a znalostí to zvládne i začátečník.

Množením si zachováte všechny vlastnosti matečné rostliny, jako je chuť plodů, odolnost vůči chorobám a velikost stromu. Vaši oblíbenou odrůdu si tedy lze namnožit pro více plodů. Rozmnožování dřevin navíc výrazně šetří vaši peněženku.

Existuje několik způsobů, jak množit třešně. Každý má své výhody a nevýhody.

• Roubování – část jedné rostliny (štěp) se spojí s částí jiné rostliny (podnož). Výhodou je, že díky podnoži lze získat rostlinu odolnější vůči chorobám a škůdcům.
• Řízkování – v tomto případě se z původní rostliny odebere část výhonu mladého (řízek), který se zakoření a vyroste v nový strom. Tato metoda je vhodná pro množení většiny odrůd třešní. Úspěšnost zakořenění ale není vždy stoprocentní.
• Očkování – u tohoto způsobu se ostrým nožem odebírá očko z původního stromu, které se přenáší na jiný strom nebo podnož. Tímto způsobem je možné dokonce vytvořit dřevinu, na které najdeme dva různé typy plodů.

Kvetoucí třešně

Kvetoucí třešně jsou kromě zdroje chutného ovoce také působivé, okrasné jarní stromy. Jejich květy, uspořádané v bohatých hroznech, jsou obvykle bílé nebo růžové, někdy i s nádechem červené. Pětičetné květy jsou hermafrodity, což znamená, že obsahují jak samčí, tak samičí rozmnožovací orgány.

Doba kvetení třešní je závislá na odrůdě a klimatických podmínkách, obvykle nastává v období od dubna do května. Kvetení je relativně krátké období, které trvá několik dní až týdnů. Během této doby se strom doslova zahalí do bílé nebo růžové závoje květů, což vytváří úchvatný estetický dojem.

Vůně květů je dalším charakteristickým znakem kvetoucí třešně. Některé odrůdy mají květy intenzivně vonící, zatímco jiné jsou téměř bez vůně. Vůně květů láká opylovače, zejména včely, které zajišťují opylení květů a následné vytvoření plodů – třešní.

Po odkvětu se na stromě začnou vyvíjet malé zelené plody, které postupně zvětšují a mění barvu až do charakteristické červené. Třešně jsou oblíbeným ovocem díky své sladké chuti a vysokému obsahu vitamínů a minerálů.

Kvetoucí třešně mají významné místo v mnoha kulturách. Například v Japonsku se slaví svátek Hanami, který je věnován obdivování kvetoucích sakur. V České republice jsou kvetoucí třešně symbolem jara a obnovy života.

Řez třešně

Jak založit korunu třešně

Založení koruny třešně je klíčovým krokem k zajištění jejího zdravého růstu a bohaté úrody. Správně založená koruna usnadňuje následnou údržbu stromu, optimalizuje průnik světla a podporuje kvalitní plody.

Po výsadbě mladého stromku se přistupuje k prvnímu řezu, který je zásadní pro budoucí tvar koruny. Hlavní kmen se zkracuje na výšku zhruba 80-100 cm. Tento řez podporuje tvorbu bočních větví a založení tzv. centrální osy, která bude tvořit základní strukturu koruny.

V prvních třech až pěti letech je důležité provádět výchovný řez. Cílem je vytvořit silné hlavní větve, které budou rovnoměrně rozmístěny kolem centrální osy. Odstraňují se konkurenční výhony a nevhodně rostoucí větve, které by mohly narušit symetrii koruny.

Jarní řez třešní

Jarní řez třešní se provádí brzy na jaře, před začátkem vegetačního období. Tento řez je důležitý pro podporu nového růstu a udržení stromu v optimálním stavu.

Ideální doba pro jarní řez je před začátkem rašení pupenů, obvykle v březnu až dubnu. Je důležité, aby teploty byly stabilní a nehrozilo riziko mrazů, které by mohly poškodit nové výhony.

Při jarním řezu se odstraňují nemocné, poškozené a suché větve. Řeže se také příliš hustá a zahuštěná koruna, což umožňuje lepší průnik světla a vzduchu. Důležité je, aby se řezné plochy co nejvíce přiblížily základně větve, ale nezasahovaly do hlavního kmene.

Po řezu je vhodné ošetřit větší řezné plochy speciálními prostředky na bázi vosku nebo latexu, které chrání strom před infekcemi a urychlují hojení ran.

Zmlazovací řez třešní

Tato technika se používá k obnovení vitality starších stromů a podpoře nového růstu. Tento řez se provádí obvykle jednou za několik let.

Ideální období pro zmlazovací řez je pozdní zima nebo brzké jaro, před začátkem vegetačního období. Je důležité, aby strom nebyl v plné vegetaci, protože by mohlo dojít k nadměrnému stresu a poškození.

Zmlazovací řez zahrnuje odstranění starých, neproduktivních větví a podporu růstu nových výhonů. Řeže se zhruba třetina až polovina starších větví, což umožňuje stromu regenerovat a vyhnat nové, silné výhony. Je důležité dbát na rovnováhu a symetrii koruny.

Radikální řez třešní

Jedná se o metodu, která se používá v případě, že je strom výrazně přerostlý nebo silně poškozený. Tento řez může mít dramatické dopady na vzhled stromu, ale může být nezbytný pro jeho záchranu.

Radikální řez se provádí zpravidla v zimních měsících, kdy je strom v klidu. Je důležité mít na paměti, že tento zásah je velmi náročný pro strom a měl by být prováděn pouze v krajních případech.

Při radikálním řezu se odstraňuje velká část koruny, často až dvě třetiny. Odstraňují se všechny poškozené, nemocné nebo přerostlé větve. Cílem je podpořit strom v růstu nových výhonů a obnově koruny.

Tento typ řezu představuje velký stres pro strom a může zvýšit riziko infekcí a napadení škůdci. Po řezu je důležité zajistit stromu dostatečnou péči, včetně pravidelného zalévání a hnojení, aby se urychlilo jeho zotavení.

Snížení koruny třešně

Snížení koruny třešně je metoda, která se používá k udržení stromu v optimální výšce a zajištění lepší dostupnosti plodů. Tato technika také pomáhá předcházet mechanickému poškození stromu větrem nebo sněhem.

Ideální doba pro snížení koruny je pozdní zima nebo brzké jaro, před začátkem vegetačního období. Je důležité provést tento řez pečlivě, aby nedošlo k nadměrnému stresu pro strom.

Při snižování koruny se odstraňují vrcholové výhony a větve, které přesahují požadovanou výšku stromu. Řeže se tak, aby byla zachována rovnováha a symetrie koruny. Je důležité provádět řezy nad zdravými pupeny, které podpoří růst nových výhonů.

Po snížení koruny je důležité pravidelně kontrolovat strom a provádět drobné úpravy, aby se zabránilo přerůstání a zachovala se požadovaná výška.

Jak omladit starou třešeň

Omlazení staré třešně je proces, který vyžaduje trpělivost a pečlivé plánování. Starší stromy mohou stále přinášet bohatou úrodu, pokud jsou správně ošetřovány.

Nejprve je nutné provést důkladnou prohlídku stromu a určit, které větve jsou zdravé a které je potřeba odstranit. Odstraňují se především suché, poškozené a nemocné větve.

Omlazování staré třešně by mělo být postupné, aby strom nebyl vystaven příliš velkému stresu. Každý rok se odstraňuje pouze část starých větví, což umožňuje stromu postupně regenerovat.

Po omlazovacím řezu je důležité zajistit stromu pravidelnou péči, včetně zálivky, hnojení a ochrany proti škůdcům. Pravidelná údržba a kontrola stromu pomáhají udržet jeho vitalitu a zajišťují bohatou úrodu.

Třešeň

Třešeň, latinsky Prunus avium, je strom z čeledi růžovitých (Rosaceae), který je široce rozšířený především v mírných pásmech severní polokoule. Je pěstována nejen pro své chutné plody, ale i pro svou estetickou hodnotu. Třešně patří mezi oblíbené ovocné stromy v zahradách i sadech, přičemž jejich plody jsou využívány jak v čerstvé podobě, tak i k různým kulinářským účelům, včetně výroby džemů, šťáv a likérů.

Toto ovoce patří do stejného rodu jako další, u nás velmi oblíbené druhy sladkých plodů. Třešně jsou blízké příbuzné s broskvoní, slivoní, meruňkou nebo třeba nejedlou bobkovišní.

Druhy a odrůdy třešně

Existuje několik druhů a odrůd třešní, které se liší velikostí, barvou a chutí plodů, růstovým habitusem a nároky na pěstování. Mezi hlavní druhy patří:

• Třešeň obecná (Prunus avium) – nejrozšířenější druh třešně, který zahrnuje mnoho odrůd.
• Višeň obecná (Prunus cerasus) – tento druh má menší, kyselé plody a často se používá v kuchyni.
• Ptačí třešeň (Prunus padus) – tento druh má menší plody, které nejsou obvykle konzumovány, ale jsou významné pro volně žijící ptactvo.

Mezi oblíbené odrůdy třešní patří například:

• ‚Burlat‘ – raná odrůda, která je ceněna pro svou sladkost.
• ‚Kordia‘ – středně raná odrůda s velkými, srdčitými plody.
• ‚Regina‘ – pozdní odrůda známá svou odolností vůči praskání plodů.

Třešeň srdcovka

Třešeň srdcovka, známá také jako „třešeň srdčitá“, je specifická odrůda třešně obecné (Prunus avium), která se vyznačuje svými typicky srdčitými plody. Tyto plody jsou obvykle větší, mají pevnou, šťavnatou dužinu a sladkou chuť. Třešně srdcovky jsou velmi oblíbené jak pro přímou konzumaci, tak i pro konzervaci a další zpracování. Mezi nejznámější odrůdy srdcovek patří:

• ‚Lapins‘ – odrůda s velkými, tmavě červenými plody, které jsou velmi sladké.
• ‚Stella‘ – samosprašná odrůda s vynikající chutí a vysokou úrodností.
• ‚Summit‘ – velkoplodá odrůda s tmavě červenými, srdčitými plody.

Nejlepší samosprašná třešeň

Samosprašné třešně jsou odrůdy, které nevyžadují přítomnost jiné třešně pro opylení, což je výhodné zejména v menších zahradách nebo v oblastech s omezeným množstvím opylovačů. Mezi nejlepší samosprašné odrůdy patří:

• ‚Stella‘ – již zmíněná odrůda, která je ceněna pro svou spolehlivou úrodu a vynikající chuť plodů.
• ‚Lapins‘ – tato odrůda kombinuje výhody velkých plodů s vysokou sladkostí a samosprašností.
• ‚Sunburst‘ – středně raná odrůda s velkými, tmavě červenými plody, které jsou velmi šťavnaté a sladké.

Okrasné třešně

Okrasné třešně jsou pěstovány především pro svůj estetický vzhled, zejména během kvetení. Tyto stromy mají obvykle menší, nejedlé plody, ale jejich květy jsou velmi dekorativní. 

Mezi oblíbené druhy okrasných třešní patří:

• Sakura (Prunus serrulata) – japonská okrasná třešeň, která je známá svými nádhernými růžovými květy. Sakura je klíčovým prvkem v japonské kultuře a je spojena s festivalem Hanami, kdy lidé obdivují kvetoucí stromy.
• Prunus subhirtella ‚Autumnalis‚ – tento druh kvete dvakrát ročně, na jaře a na podzim, což přidává do zahrady zajímavý vizuální prvek v netypických obdobích.
• Prunus ‚Kanzan‚ – velmi populární odrůda s bohatými, plnými růžovými květy, které vytvářejí úchvatný pohled.

Účinky třešně

Třešně jsou nejen chutné, ale také zdraví prospěšné. Obsahují řadu vitamínů, minerálů a dalších biologicky aktivních látek, které přispívají k celkovému zdraví. 

Mezi hlavní účinky třešní patří:

• Antioxidační vlastnosti – plody jsou bohaté na antioxidanty, zejména na anthokyaniny a vitamin C, které pomáhají bojovat proti volným radikálům v těle a mohou snižovat riziko vzniku některých chronických onemocnění, včetně rakoviny a srdečních chorob.
• Protizánětlivé účinky – díky vysokému obsahu flavonoidů a polyfenolů mají plody silné protizánětlivé účinky, což může pomoci snižovat záněty v těle, včetně zánětů spojených s artritidou a jinými zánětlivými stavy.
• Zlepšení spánku – peckovice obsahují melatonin, přírodní hormon, který reguluje spánek. Konzumace třešní nebo třešňového džusu může pomoci zlepšit kvalitu spánku.
• Podpora trávení – vysoký obsah vlákniny v třešních podporuje zdravé trávení a může přispívat k prevenci zácpy.
• Podpora kardiovaskulárního zdraví – konzumace plodů může přispívat ke snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu, což podporuje zdraví srdce.
• Snížení rizika dny – konzumace třešní může pomoci snížit hladinu kyseliny močové v krvi, což snižuje riziko vzniku dny.

Na co využít třešeň

Dřevina má opravdu mnoho využití. Nejčastěji si ji spojujeme s různými recepty, třešně se výborně hodí do sladkých moučníků, džemů a jiných zavařenin, ale také pro přípravu různých likérů či sirupů. Plody se samozřejmě konzumují také čerstvé. 

Kromě plodů se ale využívá také dřevo. Třešňové dřevo je ceněné pro svou tvrdost, krásnou barvu a jemnou strukturu. Je často využíváno při výrobě nábytku, podlah, a dekorativních předmětů. Díky svým akustickým vlastnostem se třešňové dřevo používá při výrobě hudebních nástrojů, zejména strunných nástrojů. Dřevo je také oblíbené mezi truhláři pro své snadné opracování a estetický vzhled.

Třešeň se využívá také v lidovém léčitelství a medicíně. Třešňové pecky bývají součástí nahřívacích polštářků a výtažky z plodů i květů se používají v kosmetickém a parfumérském průmyslu. 

Přezimování třešně

Mrazy představují pro ovocné stromy značné riziko a mohou způsobit vážné poškození. Proto je důležité vědět, jaká nebezpečí na třešně v zimě číhají a jak se jim účinně bránit.

U třešní mohou mrazy způsobit například mrazové trhliny kůry, poškození květních pupenů nebo vymrznutí kořenů, což se děje především u mladých stromků.

Jak chránit třešně před mrazem?

• Výběr správného stanoviště – při výsadbě třešní vybírejte chráněná místa, kde se mrazy drží nejméně.
• Mulčování – na podzim pokryjte půdu kolem kmene vrstvou mulče (sláma, listí, kůra). Mulč chrání kořeny před mrazem a udržuje vlhkost v půdě.
• Bílení kmenů – na podzim nebo brzy na jaře vybělte kmeny stromů vápenným mlékem. Bílá barva odráží sluneční paprsky a zabraňuje střídání teplot, které způsobují mrazové trhliny.
• Zálivka na podzim – před příchodem mrazů důkladně zalijte stromy, aby měly dostatek vláhy.
• Ochrana květních pupenů – v případě hrozby pozdních mrazů můžete použít speciální přípravky na ochranu květních pupenů nebo zakrýt stromy netkanou textilií. V sadech se také používají například svíce nebo rosení stromů.
• Výběr mrazuvzdorných odrůd – při výběru sazenic preferujte odrůdy, které jsou známé svou odolností vůči mrazům.

Péče o třešně před zimou

Na podzim proveďte lehký řez, odstraňte suché a poškozené větve. Přihnojte stromy kompostem nebo hnojivem s vysokým obsahem draslíku, které zvyšuje odolnost vůči mrazům. Před zimou zkontrolujte stromy, zda nejsou napadeny škůdci nebo chorobami. Pokud zjistíte nějaké problémy, ošetřete je vhodnými přípravky.

Třešeň v kuchyni

Třešně jsou jedním z nejoblíbenějších letních ovocí, které si můžete dopřát nejen čerstvé, ale i v různých pokrmech. Kromě toho, že skvěle chutnají samy o sobě, mohou se třešně stát součástí celé řady moučníků.

Třešňová bublanina

K přípravě budeme potřebovat:

• 500 g čerstvých třešní
• 3 vejce
• 200 g cukru
• 200 g hladké mouky
• 1 prášek do pečiva
• 200 ml mléka
• 100 g másla (rozpuštěného)
• Špetka soli
• Moučkový cukr na posypání

Omyjte plody, odstraňte pecky a překrájejte je na poloviny. Pokud chcete, můžete je lehce posypat trochou cukru, aby se jejich chuť více rozvinula.

V míse vyšlehejte vejce s cukrem do světlé pěny. Postupně přidávejte rozpuštěné máslo a mléko, dobře promíchejte. V jiné misce smíchejte mouku, prášek do pečiva a sůl. Postupně přidávejte suché ingredience do mokrého směsi a míchejte, dokud nevznikne hladké těsto.

Těsto nalijte do vymazané a moukou vysypané formy. Rozložte na něj připravené třešně. Pečte v předehřáté troubě na 180 °C přibližně 35-40 minut, nebo dokud není povrch zlatavý a špejle zapíchnutá do středu těsta vyjde čistá. Po vychladnutí posypte moučkovým cukrem a podávejte. Třešňová bublanina je skvělá teplá i studená, ideální jako sladká tečka po jídle nebo k odpolední kávě.

Třešňový džem

Pro výrobu třešňového džemu budeme potřebovat:

• 1 kg čerstvých třešní
• 700 g cukru
• 1 citron (šťáva a nastrouhaná kůra)
• 1 balení pektinu (volitelně, podle potřeby)

Omyjte třešně, odstraňte pecky a nakrájejte je na menší kousky. Převažte je v hrnci s částí cukru (asi 200 g) a nechte 2-3 hodiny, aby pustily šťávu.

Na středním ohni vařte třešně s cukrem, občas míchejte, dokud se cukr nerozpustí. Přidejte citronovou šťávu a kůru. Pokud používáte pektin, přidejte ho podle návodu na obalu. Vařte směs, dokud nedosáhne požadované konzistence (obvykle 20-30 minut). Testování konzistence můžete provést na talířku: kapičku džemu nechte zchladnout a zjistěte, zda se dá snadno rozetřít.

Horký džem nalijte do sterilizovaných sklenic a okamžitě je uzavřete víčky. Nechte je vychladnout dnem vzhůru, aby se zajistilo hermetické uzavření. Skladujte na chladném a tmavém místě. 

Choroby a škůdci třešní

Třešně jsou bohužel náchylné k napadení různými chorobami a škůdci. Tito nežádoucí návštěvníci mohou výrazně snížit úrodu a kvalitu plodů. Pojďme si blíže představit nejčastější choroby a škůdce třešní a jak se proti nim bránit.

Nejčastější choroby třešní

• Moniliová hniloba – jedna z nejrozšířenějších chorob třešní. Projevuje se hnědými skvrnami na plodech, které se postupně zvětšují a měknou. Napadené plody mumifikují a zůstávají viset na stromě.
• Skvrnitost listů – způsobuje vznik hnědých skvrn na listech, které postupně zasychají a opadávají.
• Skvrnitost třešní a višní – projevuje se červenohnědými skvrnami na listech a výhoncích.
• Šarka švestek – virové onemocnění, které způsobuje deformaci plodů a listů.

Nejčastější škůdci třešní

• Mšice třešňová – malý, zelený sající hmyz, který oslabuje strom a přenáší virová onemocnění.
• Vrtule třešňová – drobná moucha, jejíž larvy se vyvíjejí uvnitř plodů a způsobují jejich červivost.
• Pilatka třešňová – larvy pilatky ožírají listy a pupeny.

Prevence a ochrana třešní

Při výběru sazenic preferujte odrůdy odolnější vůči chorobám a škůdcům. Nezbytná je i správná péče – pravidelný řez, hnojení a zálivka posilují odolnost stromu. Pravidelně odstraňujte napadené listy, plody a výhonky a likvidujte je mimo zahradu. V případě silného napadení použijte vhodné přípravky na ochranu rostlin. Postřiky je vhodné provádět na jaře před květem a po sklizni.