Author článku: Monika Břešťanská
Aloe vera patří mezi nejznámější léčivé rostliny vůbec. Má široké pole využití, výtažky najdeme v kosmetice, produktech z lékárny a hojně zastoupeny jsou také v lidovém léčitelství. Tuto sukulentní bylinu si můžete pěstovat i doma a využít tak její čerstvé dužiny k mnoha účelům. O co se jedná, jak ji pěstovat, co aloe vera potřebuje a jaké jsou jeho účinky? To vše se dočtete v našem článku.
Jak pěstovat aloe vera
Aloe pravá, latinsky jako Aloe vera, patří mezi sukulentní byliny z čeledi asfodelovitých. Jedná se o vytrvalou, stálezelenou jednoděložnou bylinu, jejíž dužnaté listy rostou ve velké růžici. Z jejího středu vybíhá v době kvetení stonek s květenstvím žluté barvy. Aloe pravá pochází pravděpodobně z Arabského poloostrova, nicméně přesný původ není znám. V současnosti ji v tropickém a subtropickém pásmu najdeme téměř ve všech oblastech.
Rostlina se ve velkém pěstuje pro své léčivé účinky. Výtažky se používají v léčitelství, kosmetickém průmyslu, potravinářství či dokonce v konvenční medicíně.
Pěstování aloe vera
Tato sukulentní rostlina je středem zájmu velkopěstitelů v příhodných oblastech jako je Mexiko a další středoamerické země, Arabský poloostrov, Indie a další. Obchod s aloí pravou je poměrně výnosným byznysem s obratem až 125 milionů ročně, a tak v těchto oblastech najdeme celé farmy, které se jejím pěstováním zabývají. Jedná se o nenáročné rostliny, které jsou vysazovány do políček podobným například těm levandulovým. Následně se listy sklízí a dužina se využívá k různým účelům.
V domácích podmínkách v jiných zeměpisných šířkách se pěstování aloe trochu liší. U nás rostlinu pěstujeme zejména jako pokojovou v květináčích. I přes její původ si však dobře poradí s nižšími teplotami (v poušti často klesají k bodu mrazu), a tak v mírnějších a níže položených oblastech lze sukulent pěstovat celoročně venku i u nás. Stěžejní je, aby teploty nikdy neklesaly pod -5 °C. I přesto se ale doporučuje dát sukulent do nádoby a během zimy jej přenést alespoň do nevyhřívaného prosvětleného skleníku.
Aloe vera je světlomilná rostlina. Co se týče nároků na půdu, není vybíravá – poradí si s výživnými u chudými půdami, co však nesnáší je zemina s vysokou salinitou. Jako ideální se jeví písčitá půda s neutrálním až zásaditým pH, obohacená o dusík.
Rostlina je schopna vstřebávat rosu přes listy, k zálivce vám tedy postačí rozprašovat s odstátou vodou, kterým dužnaté listy pravidelně pokropíte. Samotnou zeminu pak stačí pořádně zalít pouze při přesazování. Klasickému zalévání bychom se měli vyhnout i z toho důvodu, že aloe nesnáší zamokřené a těžké půdy, či stagnující vodu v misce pod květináčem. Následkem může být i úhyn rostliny.
Pěstování aloe vera v květináči
V našich zeměpisných šířkách pěstujeme aloi pravou hlavně jako přenosnou rostlinu v nádobách. Květináč před vysazením nejprve naplníme vhodným substrátem – ideální je zásaditá zemina smíchaná s pískem. Na dně bychom také měli vytvořit drenážní vrstvu, díky které se při případném zalévání nebude v substrátu držet voda.
Pěstování aloe vera venku
V letním období se doporučuje nádoby se sukulenty vynést ven. Ať už se jedná o balkon, terasu, zahradu nebo dobře větraný skleník, vždy by měla rostlina stát na přímém slunci. S tím se pojí také její potřeba zálivky – máme-li rostlinu přes horké letní dny přímo pod paprsky, zaléváme ji intenzivně klidně i jednou týdně. Když začnou noční teploty pravidelně klesat pod 10 °C, přeneseme květináč do interiéru nebo do zavřeného skleníku.
Pěstování aloe vera doma
Rostlinu můžeme samozřejmě celoročně pěstovat i jako pokojovou, případně ji dovnitř přenášíme na zimu. V obou případech bychom měli nádobu umístit na okenní parapet, ideálně orientovaný na východní či jižní stranu, abychom rostlině poskytli co nejvíce světla po celý den.
Jak zasadit aloe vera
Zasazujeme obvykle buďto zakořeněné listové řízky nebo mladé sazeničky. Aloe vera má poměrně mělké a jemné kořeny, a tak rostlinu umístíme mírně pod povrch půdy, aby neměla tendence se vyvracet. Pokud má i přesto mladá sazenice potíže se stabilitou, můžeme jí poskytnout oporu. Co se týče doby výsadby, je to libovolné, vzhledem k tomu, že rostlinu uchováváme neustále v teple. Ideální je však, stejně jako u většiny rostlin, jaro.
Hnojení aloe vera
Při výsadbě mladé rostliny smícháme připravený substrát s trochou kompostu. V průběhu života aloe bychom je měli občas přihnojit. Posloužit k tomu může klasické minerální hnojivo, nicméně pokud plánujete využívat dužinu do kosmetiky či dokonce v potravinách, raději každý rok bylinu přesaďte. Do nové nádoby dejte opět nový substrát s kompostem.
Množení aloe vera
Aloi pravou množíme v domácích podmínkách vegetativně. Varianty jsou dvě. U větších a starších rostlin se nejčastěji zjara objevují kolem matečné rostliny odnože. Ty vyjmeme z původní nádoby a zasadíme je samostatně do nového květináče s vhodným substrátem. Další možností je odebrání listového řízku, který necháme zakořenit ve vodě – tento proces je ale zdlouhavější a sazenice také pomaleji roste. Pěstování ze semen je neefektivní a běžně se k němu nepřistupuje.
Kvetoucí aloe vera
Asi 90 centimetrů vysoké květenství vyrůstá pravidelně ze středu růžice. Jednotlivé květy jsou asi 2,5 centimetrů velké a mají žlutou až mírně načervenalou barvu. Jsou trubkovitého tvaru a v subtropickém a tropickém pásmu jsou oblíbenou potravou pro hmyzí opylovače i ptáky živící se nektarem. U nás většinou aloe nenakvétá, velmi výjimečně se tak děje při pěstování ve skleníku.
Jak stříhat aloe vera
Bylinu není třeba stříhat ani seřezávat. Vhodné je odebírání nových odnoží, které mohou brát mateřské rostlině místo i živiny. Listy seřezáváme zejména tehdy, chceme-li získat gel uvnitř. V tomto případě můžeme uříznout buďto nejstarší a největší listy vespod růžice, nebo mladé výhony ve středu.
Výhodou odřezávání mladých listů je, že se rostlina nevytahuje do výšky; mladé výhony navíc obsahují vyšší koncentraci účinných látek. Staré listy ve spodní části jsou zase větší a lze z nich získat více gelu.
Aloe vera
Aloe vera patří do rodu aloe, který zahrnuje více než 500 druhů sukulentních rostlin podobného vzhledu i vlastností. Z tohoto důvodu si je zde nelze uvést všechny, proto se seznámíme pouze s druhy, které jsou k dostání i v našich květinářstvích a často se za aloi pravou “vydávají”.
Druhy aloe
- Aloe pravá (A. vera) – jedná se o nejznámější a nejvíce využívaný druh z rodu aloí. Jeho vlastnostmi se zaobírá i tento článek.
- Aloe perfoliata – tento druh se nejčastěji vyskytuje na jihu Afriky. Jedná se o poléhavou rostlinu se silně zdužnatělými listy, které jsou na koncích mírně načervenalé. Červené jsou také květy, které jsou uskupeny do trsovitých květenství a jsou poměrně velké.
- Aloe kapská (A. ferox) – léčivá bylina dorůstající se až 4,5 metrů. Listy narůstají do výšky v růžici a v jejím středu vyčnívá stonek s velkým a hustým klasem hnědých květů.
- Aloe stromovitá (A. arborescens) – tento druh pochází opět z jižní Afriky. Má vysoký a tenký kmínek, v jehož spodní části vyrůstají dlouhé dužnaté listy, a nahoře se pravidelně objevují hustá květenství s červenými trubkovitými květy. U nás je v obchodech často zaměňována s aloí pravou – snadněji se totiž pěstuje a rychleji roste, nicméně obsah účinných látek je podstatně menší.
Mezi další známější druhy patří například Aloe humilis nebo jedovatá Aloe Tiki Tahi s žíhanými listy.
Účinky aloe vera
Účinků této byliny na lidské zdraví je skutečně mnoho a závisí na tom, zda rostlinu užíváme vnitřně či zevně.
Při vnitřním užívání získáme množství vitamínů, minerálů a dalších stopových prvků, ale také důležitých aminokyselin či enzymů. Díky tomu se můžeme setkat s následujícími účinky:
- podpora trávení a celkové zlepšení stavu zažívacího traktu
- posílení obranyschopnosti organismu
- působí proti akutním i chronickým zánětům a zklidňuje jejich příznaky
- detoxikace organismu
- udržování optimální hladiny cukru v krvi
- zmírnění projevů alergií a astmatu
- zmírnění příznaků revmatu
Při vnějším užívání, tedy ve formě gelů, mastí, krémů a jiných kosmetických přípravků, pomáhá aloe vera s množstvím kožních obtíží jako jsou:
- ekzémy
- popáleniny
- alergické kožní projevy
- akné
- drobná poranění a odřeniny
- štípance,…
Dužina z listů má antimykotické, antibakteriální, hojivé, antivirotické a zvláčňující účinky.
Na co využít aloe vera
Rostliny je potřeba před konkrétním využitím zpracovat. Z listů se získávají dvě základní “suroviny” – latex a gel.
Latex je pryskyřičná žlutá tekutina vytékající z kanálků nacházejících se uvnitř listů i jejich pokožky. Latex z aloe se většinou suší, přičemž vzniká tmavě hnědá hmota nevábné vůně a silně hořké chuti. Dále se pak zpracovává v medicíně nebo kosmetice.
Gel je vlastně dužina listu – bezbarvá, slizovitá, rosolovitá hmota obsahující všechny důležité látky, které dělají z byliny léčivku. Gel nemá zpravidla žádný zápach a má mírně nahořklou chuť. Biologicky aktivní látky v listech přestávají být po 6 hodinách účinné, a tak se dužina co nejrychleji pasterizuje nebo lyofilizuje.
Tyto produkty se pak využívají v následujících odvětvích a výrobcích:
- kosmetický průmysl – pleťové i tělové krémy, pleťová mléka, mýdla, krémy na i po opalování, dětská kosmetika, vlasové produkty, kosmetika na holení a podobně. Výtažky můžeme najít i na pleťových tamponech nebo v dětských plenkách.
- potravinářství – nápoje s dužinou, doplňky stravy, čaje, dochucování cukrovinek či mléčných výrobků,…
- medicína – gely a další preparáty na popáleniny a odřeniny, projímadlo (z latexu), doplňky stravy pro snížení cukru či cholesterolu,…
- lidové léčitelství – příprava mazání, domácích kosmetických přípravků, směsí pro lepší zažívání,…
- v domácí kuchyni – příprava likérů, džusů, sirupu, kandovaného “ovoce”, salátů,…
Přezimování aloe vera
Na většině našeho uzemí není vhodné ponechávat rostliny aloe přes zimu venku. Na velkých plantážích v přirozeném prostředí si sice vzrostlé rostliny krátkodobě poradí i s teplotami pod nulou, nicméně nemělo by se jednat o dlouhodobější záležitost. Když se tedy rtuť na teploměru ustálí pod 10 °C, je vhodné rostlinu přenést do vnitřních prostor.
Nádobu umístíme do světlého skleníku, ve kterém nemrzne, nebo na okenní parapet s dostatkem denního světla. Během zimy je třeba snížit zálivku, rostlinu ideálně pouze kropíme rozprašovačem a nehnojíme.
Aloe vera v kuchyni
Salát s aloe vera
K přípravě salátu budeme potřebovat:
- dvě jablka
- dvě mrkve
- tři lžíce kvalitního medu
- pár lístků čerstvé máty
- tři listy aloe vera
Všechny ingredience důkladně omyjeme, případně očistíme od slupky. Z listů aloe vykrojíme dužinu, rozmixujeme ji společně s medem a směsí zalijeme nakrájená jablka, mrkev a mátu. Svěží salát podáváme ideálně vychlazený během letních dnů.
Sirup z aloe vera
Léčivý sirup se užívá po lžičkách zejména v období chřipek a nachlazení. Jeho příprava je velmi snadná – potřebovat budete pouze 100 gramů gelu z listů aloe pravé a 100 gramů cukru. Obě ingredience spolu povaříme na mírném plameni asi 10 minut, dokud se cukr s gelem nespojí. Hotovým sirupem naplníme uzavíratelnou sklenici, necháme vychladnout a uchováváme v lednici.
Čaj z aloe vera
Čaj připravujte vždy z čerstvé dužiny, jen tak budou obsaženy všechny účinné látky v nejvyšší možné koncentraci. Nejprve si tedy z listu vykrojíme jeho dužnatou část. Tu dáme do mixéru s horkou vodou v poměru 1:5, přidáme lžičku medu, lžičku citronové šťávy, pár lístků čerstvé máty a rozmixujeme. Nápoj lze podávat i studený.
Choroby aloe vera
U byliny se můžeme setkat s různými škůdci charakteristickými pro pokojové rostliny. Mezi nejčastější záškodníky patří vlnatky. Hmyz vytváří bílé chuchvalce na listech. Kořenovky pak, jak už jejich název napovídá, likvidují kořenový systém.
S chorobami jako takovými se při pěstování v domácích podmínkách příliš nesetkáváme, problémy obvykle vznikají při nevhodném zacházení s rostlinou. Nejčastěji dochází k hnilobě kořenů kvůli absenci drenážní vrstvy v květináči a přelévání rostliny. Ze stejného důvodu dochází paradoxně také k vadnutí listů.
V horkých letních dnech pak může docházet k vysychání dužiny či opadu listů. To je způsobeno nedostatečnou zálivkou. Dále se setkáváme s vytahováním stonku do výšky, což může mít za následek vyvrácení rostliny a obnažování kořenů – tomuto lze předcházet dostatkem světla.