Kopr

Tato velmi aromatická a nezaměnitelná bylina je již dlouhá léta nedílnou součástí klasické české kuchyně. Bez něj by se jídla jako koprová omáčka či kulajda prostě neobešla. Není to však …

Kopr

Author článku: Monika Břešťanská

Tato velmi aromatická a nezaměnitelná bylina je již dlouhá léta nedílnou součástí klasické české kuchyně. Bez něj by se jídla jako koprová omáčka či kulajda prostě neobešla. Není to však jen kuchyně, kde tato rostlina našla své uplatnění. Díky obsahu vitamínů a minerálů je známý také pro své léčivé účinky. Pokud jste ještě neslyšeli o koprovém čaji nebo neviděli kopr pěstovaný v truhlíku za oknem, tak si rozhodně přečtěte následující článek, který vás s těmito „novinkami“ seznámí!

Jak kvete kopr?

Jak pěstovat kopr

Kopr vonný patří mezi jednoleté byliny z čeledi miříkovitých, kam řadíme například také mrkev, petržel, kmín nebo libeček. Rostlinné tělo tvoří dlouhé duté lodyhy s mnohonásobně zpeřenými listy, které dosahují výšky až jeden metr. Tato bylina pocházející ze Středomoří a západu Asie byla pro své aroma a účinky známá již ve starověku.

O kopru totiž najdeme zmínky ve staroegyptských textech, a dokonce i v Novém zákoně. Gladiátoři ve starověkém Římě se před zápasy potírali koprem ruce i nohy, protože věřili, že dodává svalům sílu. Jinde zase přikládali spálená semínka této rostliny na rány, protože se údajně rychleji hojily.

Pěstování kopru

Kopr je poměrně nenáročná bylina. Vyžaduje spíše hlinité půdy, proto jej sadíme raději mezi zeleninu, než na záhon mezi jiné středomořské bylinky jako je rozmarýn či levandule. Stejně tak by se nehodil například na skalku, protože nesnese kamenité podloží. Kopr vonný vyžaduje pravidelnou zálivku, nesnese však přemokření, ke kterému může v hlinité půdě rychle dojít. Při výběru stanoviště upřednostňujte slunná místa, ideálně přímo mezi zeleninou. Okolním rostlinám a jejich plodům poskytne biologickou ochranu před škůdci, protože jeho aroma je přirozeně odpuzuje.

Pěstování kopru v květináči

Možná jste se s tím ještě nikdy nesetkali, protože tento způsob pěstování kopru vonného je poměrně nezvyklý, ale dá se velmi snadno pěstovat také v květináčích nebo truhlíku na balkoně či za oknem. Rostlina není nijak náročná na prostor, navíc je jednoletá, takže po podzimní sklizni jednoduše vyprázdníme květináč a sadíme nová semena opět na jaře, se zazimováním si tedy lámat hlavu nemusíme.

Nádobu stačí naplnit kvalitním hlinitým substrátem určeným pro výsev zeleniny. Nemusí se přihnojovat, ale prospívají mu organická hnojiva chudá na chlór. Semínka vysejeme přímo do zeminy, zvlažíme a do tří týdnů se dočkáme mladých rostlinek.

Pěstování kopru ze semínek

Kopr se nejlépe množí pomocí semen. Ta vyséváme už v prvních teplých dubnových dnech. Výsev každé tři týdny opakujeme, abychom měli nať po celou sezónu. Rostlina totiž po výkvětu hyne. Semínka vsypeme přímo do zeminy, do přichystaných řádků vzdálených od sebe přibližně 20 centimetrů. Půda musí být neustále zvlažená, pozor však na příliš velký „proud“ ze zalévací konve, abychom semena ze záhonu nevyplavili. V příštím roce už nejspíš nebudete muset výsev ani provádět. Rostlina totiž po výkvětu a dozrání vysemení a na jaře vás překvapí nové rostlinky bez námahy.

Jak zasadit kopr?

Pěstování kopru venku

Kopr vonný vyžaduje podobná stanoviště jako většina plodové zeleniny. Proto jej nevysazujeme mezi ostatní bylinky, ale spíše do zeleninového záhonu, kde si skvěle notuje s rajčaty, okurkami, paprikami nebo mrkví. Poskytuje jim také přirozenou ochranu před škůdci, což ocení každý zahradník. Kopr vyséváme do záhonu v dubnu.

Vytvoříme si řádky vzdálené od sebe nebo jiných rostlin asi 20 centimetrů a nasypeme do nich semena. Ta jemně přikryjeme půdou tak, aby byla v hloubce nanejvýš 2 centimetrů. Během tří týdnu se objeví mladé rostliny, které jsou na sebe obvykle poměrně dost nahuštěné. V řádcích tedy ponecháme jen ty nejsilnější. Po vyjednocení by měly být sazeničky na záhonu umístěné ve sponu asi 15×20 centimetrů. Během růstu nezapomeňte na pravidelné odstraňování plevele a kypření půdy.

 Pěstování kopru doma

Pokud nemáte zahrádku, a přesto byste rádi voňavý kopr viděli i u vás doma, nemusíte si zoufat. Tuto nenáročnou rostlinu totiž lze s klidem pěstovat i v truhlíku za oknem nebo na balkóně, podobně jako třeba mátu nebo bazalku. Do podélné nádoby s hlinitým substrátem vyséváme zjara semena, o která pečujeme stejně tak, jako by byla na záhonu (viz předchozí kapitola). Truhlík musíme umístit na dobře prosvětlené a teplé místo, dopřát rostlinám dostatek vláhy a na oplátku se po celé léto můžeme těšit z čerstvé natě.

 Hnojení kopru

Kopr není nikterak náročný na živiny. Přihnojit ho stačí jen příležitostně. Dobré je zapravit organické hnojivo do půdy ještě před výsevem. Na co bychom si ale v souvislosti s živinami měli dávat u této rostliny pozor je chlor. Ten totiž kopru vyloženě vadí, a to i v takových dávkách, v jakých je obsažen v kohoutkové vodě. K zálivce tedy používejte odstátou vodu, nebo ještě lépe vodu ze studny či dešťovou. Chlór by se také rozhodně neměl nacházet v použitém hnojivu.

 Kvetoucí kopr

Rostlina kvete od července až do září – konkrétní doba vždy závisí na výsevu. Květenství tvoří velký okolík složený z dalších menších okolíčků, jejichž vrcholy zdobí drobné žluté kvítky. Ty voní stejně jako celý zbytek rostliny a celá květenství jsou jedlá. Používají se zejména jako koření do nálevů při zavařování zeleniny. Po odkvětu se na okolíku vytvoří drobná semena. Chceme-li si je ponechat pro další rok, sušíme rostlinu stonky vzhůru, a poté semínka jednoduše „vytřepeme“ a uložíme na suché a tmavé místo pro další použití.

Pokud plánujete kopr opět pěstovat na stejném místě, můžete si ušetřit práci a nechat rostliny co nejdéle suché v záhonu. Zralá semena opadají, v zemi přečkají zimu a na jaře z nich vyrostou nové rostliny. Nikdy však nesázejte kopr vedle fenyklu. Tyto dvě rostliny by měly být co nejdál od sebe, protože mají tendenci se křížit a ze vzniklých semen nevyroste buď vůbec nic, nebo nekvalitní kříženci bez typické chuti i aroma.

Jak stříhat kopr

Pro kulinářské účely je dobré sklízet nať, když je ještě mladá. Pomocí ostrých zahradnických nůžek ji oddělujeme asi 15-20 centimetrů od vrcholu. Sklízet můžeme prakticky celé léto, vždy když bylinka znovu obroste. Později rostlina nasadí květy, které lze sklízet také. Tento „starý“ kopr se už ale moc na kořenění nebo koprovou omáčku nehodí. Uplatnění však najde při zavařování, nebo třeba v koprovém čaji.

Jak sušit kopr

Stejně jako sušíme jiné bylinky, například oregano či bazalku, můžeme tímto způsobem uchovávat také kopr. Musíme však mít na paměti, že v jeho případě přijdeme o velkou část jeho charakteristické vůně i chuti. Usušit jej lze volně na vzduchu, v troubě nebo sušičce na ovoce. Teplota by neměla přesáhnout 35 °C. Sušený kopr uchováváme nejlépe ve skleněné uzavíratelné nádobě v suchu a temnu.

Jako další způsob uchovávání příliš velké úrody se nabízí zmrazení nebo nakládání do nálevu. Tato metoda je asi nejvhodnější. Kopr ve sladkokyselém nálevu bude stále voňavý, jako by byl čerstvý, a hlavně celoročně připravený pro použití v oblíbených receptech.

Kopr v kuchyni

Kopr

Odrůdy kopru 

  • Bio Plant – tato odrůda se vyznačuje velice světlými zelenými lístky
  • Compact – jak už název napovídá, jedná se o nízké rostlinky vhodné k pěstování v květináčích. Compact roste nanejvýš 40 cm do výšky, je velmi košatý a kvete výrazně později
  • Hanák – klasická a velmi oblíbená odrůda do záhonů, dorůstající se výšky okolo jednoho metru
  • Herkules – tento kultivar si získal oblibu pro svůj vysoký výnos. Rostliny jsou velké až 130 centimetrů a mají velmi intenzivní chuť
  • Kozak – odrůda s drobnými lístky. Má tenké stonky a hodí se pro nakládání
  •  Lukullus – dorůstá se klasické výšky okolo jednoho metru. Disponuje velmi jemnou chutí, díky které se hodí nejen do tepelně zpracovaných pokrmů, ale také do čerstvých salátů, dipů či zálivek
  • Mamut – tato odrůda se vyznačuje mohutnými rostlinami s vysokým výnosem. Vzhledem ke stavbě listů se hodí také pro sušení
  • Moravan – tento kultivar se nesuší, nemrazí a nedoporučuje se jej ani nakládat. Nejlépe chutná čerstvý v jakémkoliv pokrmu. Pěstuje se pouze pro list a obvykle vůbec nekvete
  • Monarch – má nejdelší vegetační dobu (až 85 dnů). Lze jej poznat podle výrazně tmavých zelenomodrých listů, které jsou velmi husté
  • Oliver – tato odrůda se vyznačuje opravdu velice silným aroma i chutí. Velkou část si zachovává také pro zpracování, proto je vhodná k sušení, zmrazování i nakládání. Naopak čerstvá nať by mohla být pro někoho až příliš silná

Účinky kopru

Kopr, stejně jako jeho příbuzní – kmín a fenykl, působí velmi dobře na trávicí soustavu. Pomáhá zejména při nadýmání, proto si vysloužil své čestné místo také u maminek, jejichž ratolesti trpí novorozeneckou kolikou. Koprový odvar nejen zklidňuje trávicí trakt, ale také podporuje jeho správnou funkci. V obou případech je ideální kromě natě použít také semena, ve kterých se účinných látek skrývá nejvíce. Lidský organismus ocení i jeho antibakteriální působení.

V článku již bylo zmíněno, kopr na záhonech funguje jako jakýsi „přirozený insekticid“ a odpuzuje škůdce. Vysazením vedle salátů si lze zajistit téměř nulovou přítomnost běláska zelného. Odvar se používá také jako biologický postřik. Pokud jej smícháme ještě s výluhem z kopřivy, nemají na zahradě mšice a další nevítaní hosté nejmenší šanci.

Kopr v kuchyni

Kopr jako koření

Kopr lze využít v teplé i studené kuchyni. Hodí se do omáček, polévek, k rybám, ale i do salátů, marinád, dresinků, bylinkových másel, do nálevu k nakládané zelenině nebo do bramborového salátu. Dříve se semena kopru používala také jako náhrada za anýz při pečení, nebo do likérů a kořalek. Velmi oblíbený je ve skandinávských a německých pokrmech, nicméně v české kuchyni má také své místo a některá jídla se bez něj neobejdou.

Recepty s koprem

Koprová omáčka

K přípravě omáčky budeme potřebovat: kousek másla, dvě lžíce hladké mouky, litr silného hovězího vývaru, 200 ml mléka nebo 12% smetany na vaření, velkou hrst mladé čerstvé koprové natě, sůl, pepř, ocet a cukr. V hrnci rozehřejeme máslo, vsypeme mouku a připravíme jíšku. Tu pomalu a za stálého míchání zaléváme vývarem. Základ osolíme, opepříme a necháme půl hodiny provařit. Poté přilijeme smetanu nebo mléko, pár minut provaříme a stáhneme hrnec z plotny. Přidáme jemně nasekaný kopr, dochutíme cukrem a octem (je lepší, když je ocet krátce převařený). Hotovou omáčku podáváme s vařeným vejcem a bramborem, případně s houskovým knedlíkem a plátkem hovězího masa.

Čaj z kopru

Koprový čaj se obvykle připravuje ze sušené směsi, která obsahuje všechny nadzemní části rostliny včetně semen. Lžičku této směsi zalejeme 250 ml horké vody a necháme 10 minut louhovat. Popíjíme maximálně třikrát za den. Koprový čaj je výborný při nadýmání a jiných zažívacích obtížích.

Choroby kopru

I přesto, že se mu škůdci raději obloukem vyhýbají, existují druhy hmyzu či chorob, které mohou kopr napadnout. Na některých jemnějších odrůdách si s radostí pochutnávají mšice a larvy kovaříků. Na oslabených rostlinách bývají výjimečně spatřeny také molice a třásněnky nebo housenky otakárků fenyklových. Kopr také často napadá padlí, houba cercospora a passalora, nebo různé druhy rzí.