Máta

Author článku: Monika Břešťanská

Její mentolovou vůni a řadu pozitivních účinků zná lidstvo již po tisíciletí. Nejstarší zmínky o jejím užívání pocházejí z období raného středověku z Egypta, nicméně se předpokládá, že lidé mátu využívali již mnohem dříve. Tato bylinka patří do čeledi hluchavkovitých a v současnosti se jedná o jednu z nejvíce využívaných bylin, ať už v medicíně, lidovém léčitelství nebo potravinářství. Máta se totiž skvěle hodí do kuchyně a proslulý je zejména čaj z jejích lístků. Vypěstovat si tuto poměrně nenáročnou rostlinu můžete i doma – je vytrvalá, odolná a hodí se tak i na záhon.

Jak pěstovat mátu

Pěstování máty

Pěstování máty peprné je velice jednoduché a zvládne to i úplný začátečník. Máta je velmi nenáročná bylina, kterou lze vysadit prakticky kdykoliv během roku. Jedná se o trvalku, která dosahuje vzrůstu až 75 centimetrů. Potřebuje slunce až polostín a hlavně bohatou vlhkou půdu – se zálivkou tedy v případě této rostliny nešetřete.

Pěstování máty v květináči

Tento způsob je u máty asi nejběžnější. Nádoba by měla být naplněna bohatou a dobře propustnou zeminou, kterou lze smíchat s rašelinou. Mátu umístěte na okenní parapet nebo co nejblíže k oknu. Potřebuje světlo, ale úplně nevyžaduje přímé slunce. Květináče však můžete rozmístit i na terase, balkoně nebo třeba na zahradě.

Pěstování máty ze semínek

Máta peprná se ze semínek v domácích podmínkách prakticky nepěstuje. Můžete si v zahradnictví nebo hobby marketu zakoupit její semena a předpěstovat si doma vlastní sazenice, nicméně je to zbytečné a zdlouhavé, jelikož se dobře rozmnožuje vegetativně. Pokud byste se i přesto rozhodli pro vysetí semen, můžete tak učinit prakticky kdykoliv během roku. Do jednotlivých přihrádek sadbovače naplněného vhodnou zeminou jemně vtlačíme několik semen. Ty pravidelně a dostatečně rosíme. Silné sazeničky s několika listy můžeme přesazovat buďto do květináče, nebo rovnou na záhon.

Pěstování máty na zahradě

Máta je poměrně odolná vůči mrazu a zimy v našich podmínkách bez problémů přečká i venku. Proto ji lze sadit přímo do záhonu. Nevýhodou však může být její „invazivní“ chování, kdy se bujně rozrůstá do stran a vytlačuje jiné rostliny. Z tohoto důvodu sadíme mátu alespoň 30 centimetrů od ostatních rostlin. Při sázení bychom měli mátě také vymezit její část zahrady. Lze toho docílit tím, že ji do záhonu umístíme ve velkém květináči či jiné nádobě bez dna. Díky tomu se nebudou kořeny nekontrolovaně šířit do všech stran a máta tak zůstane jen na svém místě.

Pěstování máty doma

Mátu je běžné pěstovat v interiéru. Vzhledem k jejímu velkému užití při přípravě jídel a nápojů je květináč s touto bylinkou součástí každé správné kuchyně. Kromě toho místnost skvěle oživí a provoní. Květináč je dobré umístit na okno, může ale být i na stole, ovšem v případě, že je dobře dostupný dennímu světlu.

Jak zasadit mátu

Jak již bylo zmíněno, mátu lze sadit kdykoliv během roku. Samozřejmě do záhonu nesadíme mladé rostliny uprostřed zimy, nicméně můžeme si je doma klidně v tomto období předpěstovat. Na sadbě pak není nic těžkého. Sazenici včetně kořenového balu umístíme do květináče nebo záhonu podle výše uvedených pravidel (kvalitní vlhká půda, omezení pro kořeny a podobně).

Hnojení máty

Mátu, stejně jako všechny bylinky, hnojíme organickým hnojivem. To postačí aplikovat na začátku jara, kdy se rostlina probouzí z vegetačního klidu. Další dávku pak lze aplikovat i koncem léta – dočkáte se tak bohaté podzimní úrody a rostlina si bude schopna vytvořit dostatek silných kořenů pro zdárné přečkání zimy.

Množení máty

Ze semen se máta pěstuje pouze sporadicky a není žádnou výjimkou, že se to ani nepovede. Nejlepším způsobem je tak vegetativní množení pomocí vrcholových řízků nebo oddenků. V prvním případě ustřihneme z mateřské rostliny asi 15-20 centimetrů dlouhou větvičku a necháme ji zakořenit ve sklenici s vodou. Když pustí kořínky, zapíchneme ji do květináče se zeminou a pečujeme o ni tak, jak jsme zvyklí. Co se týče množení pomocí oddenků, ideálním obdobím je podzim. Rostlinu při přesazování nebo po ostříhání na zimu vykopeme z hlíny a kořenovou část rozdělíme na dvě nebo i více částí. Tyto kořenové „řízky“ pak zasadíme do květináčů a necháme je přes zimu růst, ideálně doma.

Kvetoucí máta

Při kvetení, které obvykle probíhá od července do září, se na rostlině objevují kulatá lichopřeslenitá květenství složená s jednotlivých drobných kvítků růžové až fialové barvy.

Jak stříhat mátu

Mátu lze stříhat kdykoliv během roku, tedy vždy, když potřebujete čerstvé lístky. Otrhávají se buď jednotlivé lístky, nebo se stříhají celé větvičky. Není se třeba obávat, při správné péči velice rychle vyrostou listy nové. Kromě toho máta nevyžaduje žádný speciální střih nebo řez.

Jak sušit mátu

Stejně jako jiné byliny, můžeme sušit také mátu. Ta se musí sušit rychle, protože při zdlouhavém procesu zhnědne a ztrácí své léčivé účinky. Po sklizni vytvořte menší trsy, které pověste do stínu a nechte usušit. Ideální jsou horké letní dny, kdy teplota vzduchu dosahuje 30 °C. Máta vám v tomto období vyschne rychle a efektivně. Po usušení je nutné bylinku skladovat ve skleněné vzduchotěsné nádobě, aby nenavlhla a neztratila své aroma.

Vše o mátě

Druhy máty

• • • Máta peprná – je nejznámějším a nejvyužívanějším druhem, o kterém je také řeč právě v tomto článku. Vznikla pravděpodobně přirozeným křížením máty vodní a máty klasnaté
    • Máta dlouholistá – statná a vysoká rostlina vyznačující se dlouhými tenkými listy a protáhlým květenstvím. Pěstuje se spíše jako okrasná rostlina v zahradách a její květy produkující velké množství sladkého nektaru lákají motýly z celého okolí
    • Máta klasnatá – poznáme ji podle přímé nerozvětvené vysoké lodyhy, kterou pokrývají listy. Na vrcholku se tyčí husté klasy květů, které jsou lákadlem pro opylovače. Listy tohoto druhu jsou silně aromatické a používají se k přípravě čaje při nachlazení
    • Máta rolní – je běžný plevel rostoucí na vlhkých místech. Květy tohoto druhu rostou kolem stonku, podobně jako u hluchavek. V lidovém léčitelství se využívá při obtížích s plynatostí a zažíváním
    • Máta vodní – květy i celá rostlina jsou výrazně podobné máte peprné. Lodyha je bohatě větvená, a díky oddenkům dlouhým až 45 centimetrů se rychle rozrůstá také do šířky. Kvůli svému „bahnitému“ aroma se příliš nevyužívá
    • Máta vonná – vyznačuje se podlouhlým bílým květenstvím a velice příjemnou vůní, která může v závislosti na odrůdě připomínat citrón, jablka nebo třeba zázvor. Často se využívá v kuchyni pro dochucení pokrmů nebo k přípravě čaje

Odrůdy máty

Od jednotlivých druhů byly u máty vyšlechtěny rozličné odrůdy, které se vyznačují dominancí určité vlastnosti. Nejčastěji se užijí v kuchyni, každá se však hodí na něco jiného. Setkat se tak můžeme s mátou s vůní citronu, hrušky nebo banánů.

Máta bazalková

Nezvyklé aroma a jemná chuť tak trochu připomínají bazalku. Tato odrůda se proto skvěle hodí na pizzu a do italských jídel

Máta jahodová

Rostlinka je menší a její lístky drobnější. Vůně velmi silně připomíná jahody, odtud také pochází její druhové jméno. Využití najde v moučnících, limonádách nebo ovocných salátech

Máta česneková

Z této máty není vhodné připravovat čaj ani ji kombinovat se sladkými chutěmi. Její aroma a chuť se totiž podobají česneku, a dokonce postrádá i typickou mentolovou chuť. Hodí se proto spíše k masu, do polévek nebo pomazánek.

Máta zázvorová

Jak už název napovídá, zázvorová máta voní a chutná po zázvoru, ovšem se sladkými ovocnými podtóny. Čaj z této odrůdy je vynikající. Použít se dá i v ovocných salátech.

Máta kadeřavá

Oplývá klasickým mátovým aroma i chutí. Je však jemnější než máta peprná, proto je vhodná také pro menší děti. Vůně je velice příjemná a intenzivní, a tak našla máta kadeřavá své uplatnění v aromaterapii

Hrušková máta

Má malý obsah mentolu a skutečně intenzivně voní a chutná po zralých hruškách. Právě tato nezvyklá vlastnost ji dostala do specialit vyhlášených šéfkuchařů

Máta čokoládová

Vzhledem rostliny je máta čokoládová skoro k nerozeznání od máty peprné. Po ochutnání však zjistíte, že kromě mentolové chuti je z lístků cítit také jemná čokoláda. Díky tomu se dá použít ve sladkých receptech

Máta banánová

Skutečně chutná a voní po přezrálém banánu, skoro byste ji od tohoto ovoce nerozeznali. Rostlina je drobnější a neroste tak do šířky, jak jiné odrůdy. Pro svou chuť našla uplatnění v moučnících nebo čajových směsích

Máta červená

Vyznačuje se tmavě červenou barvou stonku, a také červeným lemováním listů. Její mentolová chuť je asi tak silná, jako u máty peprné, nehodí se tak pro malé děti. Připravuje se z ní hlavně čaj.

Účinky máty

Máta patří mezi léčivé byliny a využívá se pro řadu pozitivních účinků na lidský organismus. Konzumace máty podporuje správnou činnost trávícího traktu a působí proti nadýmání. Dále je vhodné mátu užívat v případě špatné obranyschopnosti, podporuje totiž imunitní systém. Tato bylinka, stejně jako například meduňka, velmi účinně napomáhá při problémech se spánkem. Nejen mátový čaj, ale také aromaterapie navodí pocit klidu. Nesporně největším přínosem jsou účinky na dýchací systém, kdy se máta hlavně inhaluje a uvolňuje dýchací cesty.

Nutné je však uvést také účinky negativní. Máta by se neměla podávat malým dětem. Její silné silice u nich mohou vyvolat alergickou reakci, a dokonce je ohrozit na životě. Neměly by ji konzumovat ani kojící ženy, má se totiž za to, že snižuje produkci mléka.

Máta jako koření

V našich končinách je využití máty jako koření poněkud nezvyklé. Typické je to však pro arabskou nebo anglickou kuchyni. Máta se suší při nízkých teplotách a uchovává se ve skleněné vzduchotěsné nádobě, ne déle než rok. Často se míchá do bylinných směsí spolu s libečkem, šalvějí nebo saturejkou. Přidává se do mletých mas a nádivek nebo do pomazánek.

Na co využít mátu

Využití je skutečně všestranné. Jako už bylo zmíněno výše, lze ji použít jako koření nebo čaj. Kromě toho se také inhaluje, kloktá, připravují se z ní ozdravné koupele, obklady a výplachy. Velké využití nalezla máta také v kuchyni, zejména v letních nápojích a salátech.

Přezimování máty

Máta je velice odolná rostlina a většina druhů a odrůd jsou také plně mrazuvzdorné. Pokud máte již vzrostlou bylinu na záhonu, nemusíte se o její zdraví během zimních dnů obávat. Nejdůležitější je ochránit rostlině kořenový systém a to tak, že půdu kolem máty přikryjeme chvojím nebo mulčovací kůrou. Máte-li mladou, nedostatečně silnou rostlinu, kterou zatím pěstujete v květináči, můžete ji na zimu uschovat. Nejlepší jsou prostory, ve kterých je nízká teplota, ideálně do 10 °C. Do sklepa ji ale nedávejte, potřebuje světlo. Před zimou také snižte množství zálivky a až do jara omezte hnojení.

Máta v kuchyni

Tato bylinka je v kuchyni velmi oblíbená zejména v létě, a to díky své mentolové a osvěžující chuti. Přidává se hlavně do nealkoholických i alkoholických nápojů, salátů, nebo jako ozdoba moučníků.

Mojito

Oblíbený míchaný nápoj, ve kterém hraje máta hlavní roli. Nakrájenou polovinu limety a šťávu z jedné celé dáme do hmoždíře společně s třtinovým cukrem a mátou. Mačkáme, dokud máta nepustí šťávu a ingredience se dobře nepromíchají. Poté dáme „směs“ do sklenice, zasypeme ledovou tříští, přidáme panáka kvalitního bílého rumu a sklenici dolijeme perlivou vodou. Ozdobíme kolečkem limety, lístky máty a podáváme.

Mátová zmrzlina

Budeme potřebovat 80 gramů třtinového cukru, 300 ml mléka, 300 ml smetany a velkou hrst mátových lístků. Mátu a cukr smícháme s mlékem a směs pouze mírně zahřejeme, aby se cukr rozpustil. Poté necháme směs vychladnout v lednici, přidáme smetanu a vše dobře rozmixujeme tyčovým mixérem. Následně scedíme do uzavíratelné nádoby a vložíme do mrazáku. Pro zvýraznění chuti můžeme přidat také nahrubo nastrouhanou čokoládu.

Čaj z máty

Čaj z máty je poměrně známý a běžný nápoj. Lze ho připravit jak z čerstvých listů, tak z těch sušených. Lžičku máty dáme do hrníčku, zalijeme ji 250 ml horké vody a necháme asi 10 minut louhovat. Čaj můžeme přecedit, a dochutit citronem.

Choroby máty

Nejběžnější chorobou, která tuto bylinu postihuje, je rez mátová. Objevuje se nejčastěji po dešti a vyznačuje se tmavými skvrnami a červenohnědými výtrusovými kupkami na listech. Prevencí je udržování záhonů bez plevele a pravidelné kypření půdy. Pokud je již rostlina napadena, neprodleně odřízneme všechny výhony těsně nad zemí a zbavíme se jich ideálně tak, že je spálíme. Pozor na spadané listy nebo jiné části rostliny. V záhonu nesmí nic zůstat, jinak by se mohly nakazit i nové výhony.