Author článku: Monika Břešťanská
Mít krásnou zahradu plnou života bez námahy a hodin na přímém slunci strávených okopáváním je snem každého zahradníka. Tento sen se však může stát realitou. Bezúdržbové zahrady jsou hitem posledních let. K jejich kráse stačí jen vybrat ty správné nenáročné květiny na zahradu. Pak už jen zvolit správná stanoviště, vysadit a radovat se ze zahrady jako z pohádky!
Zahrada bez údržby
V první řadě si musíme ujasnit, že termín „bezúdržbová zahrada“ může být lehce zavádějící. Ano, při volbě správného osazenstva vašeho pozemku je práce kolem zahrady minimální, nicméně jednou za čas i přesto budete muset záhony navštívit i se zahradním nářadím. Péče je však minimální, protože zvolené rostliny si v podstatě vystačí samy a nepotřebují žádné speciální zacházení, zastřihování, přesazování a podobně.
Pokud plánujeme, že zahrada bude vyžadovat co nejméně práce, je důležité se vyhnout jednoletým či dvouletým rostlinkám, letničkám, výsadbě skalky nebo většině zeleniny a ovoce. I z druhů, které přinášejí užitek, se však dá poměrně dobře vybírat – vysadit můžeme například divoká rajčátka, lesní jahody, libeček nebo různé permakulturní rostliny, jejichž semena lze zakoupit ve specializovaných obchodech.
Co jsou to trvalky a jak je pěstovat?
Co se týče okrasných rostlin, potažmo květin, vsázíme na trvalky, které nemají příliš vysoké nároky a žijí si v podstatě „vlastním životem“. Volba vhodného stanoviště a svědomitá příprava půdy před výsevem či výsadbou nás však nemine.
Vzhledem k tomu, že nemáme v plánu každých 14 dní záhonky plít a hnojit, je důležité, aby byla půda dostatečně kyprá, zbavená plevele a dobře vyživená. Před umístěním semen či sazenic tedy zbavíme záhony plevelů i jejich zárodků (inspiraci pro tento krok najdete v článku Jak založit trávník). Poté ji můžeme za pomoci kultivátoru provzdušnit a prokypřit a zapravit do ní také dostatečné množství kompostu.
Pak už nás čeká jen výběr vhodného stanoviště pro každou rostlinu, a tudíž správné nakombinování druhů do záhonů. Pojďme se tedy podívat, jaké rostliny můžeme umístit do stínu, a které naopak vyžadují slunce.
Slunné stanoviště
- Pivoňky
- Denivky
- Mavuně
- Vlčinec čínský
- Kuklík šarlatový
- Poděnky
- Třapatky
- Krásnoočka
- Ožanky
- Slunečnice
Polostín
- Prvosenky
- Kakosty
- Blatouch
- Čemeřice
- Oměj
- Rozrazil
- Mitrovnička
Stín a severní strana zahrady
- Kapradiny
- Bohyšky
- Čechravy
- Kokoříky, dymnivky a hluchavky
- Hajní květiny (například sasanky, ladoňky a podobně)
- Srdcovky
Jaké by měly nenáročné květiny na zahradu být?
Šíření po stanovišti – chcete-li mít daný druh vysazený v hustém porostu po celém záhonu, zvolte druhy, které jsou schopny se rozšířit samy buďto pomocí oddenků nebo vysemeňováním. Nezapomeňte takovým rostlinám vymezit samostatný záhon, v opačném případě by mohly nadělat víc škody než užitku.
Neutrální pH – některé druhy, jako třeba rododendrony, borůvky, brusinky či vřesy, vyžadují velmi kyselé pH půdy. Jiné zase podstatně zásadité, bohaté na vápník. Tyto rostliny v trvalkových záhonech spíše neuvidíme – potřebujeme totiž takové druhy, které nejsou na kyselost půdy náročné a poradí si s čímkoliv. V trvalkovém záhonu nebude příliš prostor na „vylepšování“ zeminy. Pokud se už rozhodneme kupříkladu k výsadbě acidofilních rostlin, měly by se na jednom úseku nacházet pouze ty.
Otužilost – trvalky do nízkoúdržbové zahrady by měly být mrazuvzdorné a přizpůsobené našemu podnebí. Takové, které není třeba chránit například přikrytím.
Potřeba vláhy – vždy se vyhýbáme druhům, které mají vysoké požadavky na vláhový režim. Odcestujete-li na pár dní mimo domov, odolné květiny si bez vás hravě poradí i v teplých letních dnech. Během prvního roku bude potřeba je zavlažovat častěji, nicméně později si již vytvoří své „malé mikroklima“ a budou schopny v záhonu udržovat relativní vlhkost. Zálivku pak můžete nechat jen na ty nejparnější dny. Zavlažit obvykle potřebují hlavně kvetoucí rostliny.
Odkvět a následná péče – mnoho rostlin vyžaduje pravidelné odstraňování odkvetlých květů, aby mohly vyvádět nové, případně čistě z estetických důvodů. Chcete-li květinám věnovat co nejmenší pozornost, zvolte takové druhy, kterým okvětí jednoduše opadá, nekvetoucí rostliny, případně ty, které vyžadují odstranění odkvetlých květenství jen jednou za celé období.
10 nenáročných květin na zahradu
Rozchodník
Rozchodník patří mezi sukulentní rostliny. Díky svým tlustým listům, které zadržují vodu, nepotřebuje téměř vůbec zálivku a vystačí si se zásobami po dešti. Hodí se do popředí záhonů, kolem chodníčků nebo třeba terasy; je totiž vysoký jen pár centimetrů a hezky se rozrůstá do šířky. Rozchodníky milují přímé slunce, sucho a písčitou až štěrkovitou půdu. Dobře se jim daří také na skalce.
K výsadbě můžeme přistoupit po celé vegetační období. Tyto kompaktní rostliny nejsou náchylné na k nemocem a nevyhledávají je ani škůdci. Pěstitelé mohou vybírat z mnoha zajímavých odrůd, které se od sebe liší velikostí rostliny, barvou či tvarem listů nebo vzhledem květenství.
Krásnoočko
Trvalá krásnoočka vysazujeme na podzim nebo na jaře. Stanoviště volíme spíše slunné, teplé, s dobře propustnou půdou. Tyto květiny mají rády spíše sucho, pravidelnou zálivku tak v trvalkovém záhoně nevyžadují. Květy se objevují od července až do listopadu, když je po odkvětu odstraníme, budou pak krásnoočka kvést ještě intenzivněji.
Denivka
Denivky mají rády spíše hlinitou a humózní půdu. Před vysazením je dobré zeminu promíchat s kompostem. Vyhledávají slunné až polostinné stanoviště, intenzivnější zálivku vyžadují jen po vysazení a před květem. Denivky můžeme čas od času přihnojit.
Také zde můžeme vybírat z nepřeberného množství kultivarů různých barev a velikostí. Měli bychom však mít na paměti, že čím šlechtěnější odrůdu budeme pěstovat, tím více péče bude vyžadovat, zatímco „obyčejné“ denivky není během jejich života víceméně nutné nijak zvlášť obstarávat.
Netřesk
Netřesky vyniknou na jednom stanovišti společně s rozchodníky. Hodí se tedy k výsadbě kolem chodníků, na okraji záhonů nebo do skalek. Opět se jedná o sukulentní rostlinu, která zálivku vůbec nepotřebuje. Nejlépe se netřesku daří na přímém slunci. Listy mohou být klasicky zelené, zelenostříbřité, vínové až purpurové, jejich barva závisí na konkrétní odrůdě. Stejně tak květy, které se objevují na stonku vzniklém z růžice, mohou být různobarevné.
Řebříček
Řebříček je v podstatě plevelná rostlina, kterou najdeme planě růst i v naší přírodě. Do zahrady si ale můžete pořídit jeho šlechtěné varianty, které jsou vyšší, bohatější, a hlavně mají krásná, různobarevná květenství. Můžeme jej vysadit mezi ostatní květiny do smíšeného trvalkového záhonu. Řebříčku svědčí slunce, zálivku vyžaduje pouze v dlouhém období sucha, kdy při nedostatku vláhy může přestat kvést. Zvolíte-li druh řebříček bertrám, je dobré jej vysadit spíše do polostínu.
Pivoňky
Tyto nádherné a voňavé květiny klamou svým vzhledem – na první pohled by totiž člověk řekl, že k jejich vypěstování bude potřeba velké snahy, ovšem největší práci dá jejich výsadba. Ta se obvykle provádí na jaře, kdy se rostlina zasadí do jámy 50×50 centimetrů. Zeminu promísíme s kompostem a pivoňku do ní usadíme tak, aby nebyla příliš hluboko a očka na stonku mohla volně dýchat. Takto vysazená rostlina vydrží na jednom stanovišti i 15 let.
Zlatobýl
Zlatobýl běžně najdeme v přírodě, nejčastěji v blízkosti lesů a luhů. V poslední době je ale stále oblíbenější také v záhonech či řezaných květinových vazbách. Ani jeho pěstování není náročné. Zlatobýl je mrazuvzdorný, vytrvalý a bez nároků. Má raději slunná stanoviště, ale nevadí mu ani polostín. Během srpna a září se začínají objevovat bohatá žlutá květenství (občas však kvete i v jiných měsících). Při výsadbě do záhonu bychom si však měli dát pozor na to, že se velmi rychle šíří po svém okolí a má tendence vytlačovat jiné rostliny.
Hosta
Hosty neboli bohyšky či funkie jsou rostliny okrasné listem. Krásně rostlé keříky skvěle doplní kvetoucí trvalkové záhony a vnesou do nich trošku „zeleně“. Hosty jsou k dostání v různých kultivarech, které se liší velikostí a barvou listů. Setkat se tak můžeme s rostlinami s velkými tmavě zelenými listy, které jsou vyššího vzrůstu, nebo s drobnějšími odrůdami se žíhanými listy.
Hosta má raději polostín a výživnou, spíše vlhčí půdu. Vysadíte-li je do stínu zídky, kde se drží vlhkost, budou prospívat nejlépe. Od června do srpna se mohou objevovat také (oproti listům) nevýrazné květy. Na listech bohyšek si rád pochutnávají slimáci, proto není vhodné je příliš často zalévat, a pokud ano, tak v dopoledních hodinách.
Kakost
Do rodu kakostů patří mnoho konkrétních druhů. Některé najdeme na loukách, jiné kolem cest a další zase v zahradách. A právě díky této variabilitě se kakosty hodí na jakékoliv stanoviště a do jakýchkoliv podmínek. Důležité je však vybrat ten pravý druh, kterému bude prospívat stinné stanoviště nebo naopak suchá skalka. Do záhonu s trvalkami se hodí například kakost sivý, kakost luční nebo třeba kakost oddenkatý.
Třapatky
Třapatky, známé také pod názvem Echinacea, nejsou jen léčivé rostliny, ale nadělají i mnoho parády. Díky krásným, velkým a nápadně zbarveným květům jsou stálicemi v trvalkových záhonech. Podíl na tom jistě má i jejich nenáročnost na péči. Kvetou celé léto, dobře snáší sucho a milují slunce. Existuje mnoho druhů a kultivarů, přičemž nejoblíbenější je asi třapatka nachová, třapatka bledá nebo třapatka zvláštní.
