Author článku: Monika Břešťanská
Vřes obecný, botanicky známý jako Calluna vulgaris, je typickou podzimní rostlinou, která zkrášlí nejen zahradu, ale také truhlíky a květináče. Tato nenápadná rostlina, původem z Evropy, je však v posledních letech získává stále větší popularitu mezi zahradníky a milovníky přírody. V tomto článku se zaměříme na vše, co potřebujete vědět o jeho pěstování, od volby vhodného stanoviště a půdy až po péči o tuto nádhernou rostlinu po celý rok. Bez ohledu na to, zda jste začátečník nebo zkušený zahrádkář, naše pokyny vám pomohou vytvořit krásný a zdravý vřesový záhon.
Jak pěstovat vřes
Vřes obecný (Calluna vulgaris), též známý jako břes, břasa, řes nebo suchotinka, patří do čeledi vřesovcovitých, kam mimo jiné řadíme také například rododendrony, vřesovce, brusinky nebo borůvky.
Latinský název rodu, Calluna, má svůj původ v řeckém slově „k zametání,“ což odkazuje na historické využití této rostliny – dříve se totiž z vřesu vyráběla košťata.
Jedná se o malý keř, který dosahuje výšky 20 až 50 centimetrů, s výjimkou vzácných exemplářů dorůstajících až jednoho metru. Přirozeně se vyskytuje v mnoha evropských a některých západoasijských zemích, preferuje velmi kyselé půdy a roste jak na výsluní, tak v polostínu. Polostín je však lepší, zejména pěstujete-li je v květináčích, kde mají tendence na slunci vysychat a hnědnout.
Tuto rostlinu často najdeme v převládajících porostech na vřesovištích, rašeliništích a některých bažinatých oblastech a kyselých lesích s borovicemi a duby.
Rozkvétá v pozdním létě, což z něj činí ideální rostlinu do podzimních výsadeb i dekorací.
Pěstování vřesu
Vřes se doporučuje zasazovat buď na jaře nebo na podzim. Přesazování nesnáší příliš dobře, a tak si jeho konečné místo pečlivě promyslete.
Půda musí být dostatečně kyselá, jako substrát použijte klidně rašelinu nebo přímo namíchaný substrát pro hortenzie, azalky a borůvky. Pro výsadbu do záhonů je ideální směs rašeliny, písku a zahradní půdy.
Při pěstování přímo v půdě, zejména u větších vřesovišť, se doporučuje pěstovat rostliny na slunném stanovišti. Máte-li keříky v truhlících určených k podzimní dekoraci, vsaďte spíše na polostín nebo alespoň dostatečnou zálivku a správný substrát, aby rostliny nechřadly.
Pokud se rozhodnete zakoupit nové sazenice, hledejte takové, které mají zelené stonky i listy po celé délce, od půdy až po konec. Pokud rostliny těsně nad substrátem hnědnou, nemusejí přesazování přežít.
Optimální rozestupy mezi jednotlivými rostlinami by měly být přibližně 20 centimetrů. Po výsadbě můžete okolní plochu pokrýt mulčovací kůrou, což nejenže působí esteticky, ale je-li mulč z kůry jehličnanů, pomůže také udržet kyselé pH.
Pěstování vřesu v květináči
Tato rostlinka je základem pro podzimní aranžmá v truhlících a květináčích. Předpěstované sazenice najdete v zahradnictví či hobbymarketu od poloviny léta.
Nádoby naplňte drenážní vrstvou, kterou zakryjete ještě dostatkem substrátu pro kyselomilné rostliny. Smíchat můžete také rašelinu, písek a zahradní zeminu, přičemž rašeliny by mělo být nejvíce a písku nejméně.
Poté vysaďte keříky do květináčů – ideálně s 20 centimetrovými rozestupy, nicméně chcete-li rostliny pěstovat pouze jeden podzim, můžete kombinovat různé barvy a odrůdy, vysazovat je blíže k sobě a vytvářet tak bohatě zdobené truhlíky.
Pěstování vřesu na zahradě
Výsadba vřesoviště má svá pravidla. Nejprve si vyčleňte prostor, ve kterém chcete vřesoviště mít. Zvolte stanoviště slunné, případně polostín. Ve stínu by se rostlinám nedařilo dobře. Nezbytné je také provést pH test půdy – pokud je stanoviště příliš zásadité, zvolte raději jiné.
Máte-li místo, začněte s tvorbou záhonu. Nejprve odstraňte asi 15 až 20 centimetrů půdy ze záhonu. Část zeminy si dejte bokem, promíchejte ji s dostatkem rašeliny, trochou kompostu pro vyživení a případně i s trochou písku. Nově vytvořeným substrátem vysypte záhon a nechejte pár dnů odpočinout. Záhon můžete zakrýt nepotištěným kartonem, aby zůstala půda vlhká, ale zároveň v ní nerašil plevel.
Po pár dnech přejděte k výsadbě sazenic. Nakonec neobsazená místa v záhonu zasypejte mulčovací kůrou z jehličnanů. Ta je kyselá a pomůže vřesům vytvořit to správné prostředí.
Jak zasadit vřes
Rostliny sázíme na jaře nebo na podzim. Letní výsadba není vhodná, keříky totiž obvykle uschnou dříve, než stihnou zakořenit.
Optimální spon je 20×20 centimetrů. Hloubka závisí na kořenovém balu, který umístěte do výšky půdy v záhonu.
Hnojení vřesu
Vřesy a vřesovce hnojíme hnojivem určeným pro kyselomilné druhy. Zvolte tedy již připravené hnojivo určené například pro rododendrony, azalky a hortenzie. O část hnojení a zajištění kyselého prostředí se postará také již zmíněná mulčovací kůra z jehličnatých stromů.
Množení vřesu
Chcete-li si tyto drobné polokeře namnožit, máte tři možnosti. Tou první je rozmnožování semeny, která se vysévají nejčastěji do plastových květináčů, ve kterých si sazenice nejprve předpěstujete. Další možností je klasické řízkování, a tou poslední hřížení, při kterém překryjete nejdelší stonky ze spodní části rostliny zeminou a necháte je zakořenit.
Kvetoucí vřes
Vřesy kvetou přibližně od srpna až do konce podzimu. Květy jsou velmi drobné a pokrývají téměř celou délku stonků. Mohou mít různé barvy – divoké typy jsou nejčastěji fialové, setkáme se však s kultivary s purpurovými, růžovými nebo bílými květy.
Jak stříhat vřes
Rostlinu jednou ročně ostříhejte, zejména pokud ji pěstujete v záhonech. Keříky stříháme tak, že ponecháme asi jen 5 centimetrů od země a zbytek rostliny odstraníme. To provádíme koncem listopadu, případně hned na začátku jara, aby stihly větvičky obrůst.
Vřes
Začátkem podzimu se regály všech zahradnictví, hobby i supermarketů začnou plnit různě barevnými vřesy. Z jakých oblíbených odrůd můžete vybírat?
Odrůdy vřesu
- ‘Amethyst’ – má tmavší listy a typicky fialové květy, je nejbližší divokému typu
- ‘Golden Angie’ – zlatavé květy v zeleno-zlatých větvičkách a drobných listech vypadají na podzimním slunci velmi pěkně
- ‘Aphrodite’ – bohatě kvetoucí kultivar se sytě růžovými květy
- ‘Antje’ – nabízí kontrast trávově zelených listů a bílých květů
- ‘Maggy’ – kvítky jsou bílé, s mírným nádechem růžové
- ‘Zelia’ – nekvetoucí, stálezelený kultivar
- ‘Selma’ – odrůda s tmavšími listy a sytě barevnými květy v odstínech tmavě růžové až červené
- ‘Sandy’ – zářivě zbarvený kultivar se světle zelenými květy
- ‘Beauty Ladies Trio’ – v současnosti jeden z nejoblíbenějších kultivarů se třemi barvami květů na jednom keříku
Využití a účinky vřesu
Vřes představuje důležitý zdroj potravy lesní zvěř – je odolný vůči spásání, takže rychle obrůstá a okus jej nezahubí.
Jak již z předchozího textu vyplývá, je také oblíbenou okrasou zahrad, teras, balkonů a okenních parapetů, zejména v podzimním období.
V minulosti sloužil jako surovina při vaření piva, dokonce ještě před použitím chmele. Při tomto procesu se muselo dbát na důkladné vyčištění jeho nadzemní části, neboť některé houby rostoucí na kořenech mohly být halucinogenní nebo jedovaté.
Vřesový med patří mezi cenné delikatesy, a to díky své výrazné chuti a specifické konzistenci. Pomalu se rozlévá, vytvářejíc gelovou strukturu, která se promícháním mění.
Co se týče léčivých vlastností, připisují se této bylině detoxikační účinky, má schopnost pomáhat při léčbě dny, revmatismu a otoků nohou. Jeho užití se doporučuje také při zánětech ledvin a močových cest, má totiž močopudné účinky. Navíc jej lze využít jako sedativum.
I když se vřes v léčitelství považuje za rostlinu bez vedlejších účinků, někteří autoři upozorňují, že může mírně zvyšovat krevní tlak. Doporučuje se proto neužívat čaj déle než tři měsíce a dodržovat tříměsíční přestávky mezi jeho užíváním.
V některých oblastech trvá pověra, že bílé odrůdy přinášejí štěstí, a proto jsou jejich pruty k dostání pro různé “magické procedury”. Ve starověkých slovanských tradicích se věřilo, že odhání zlé síly.
Přezimování vřesu
Vzhledem k tomu, že je tato rostlina v našich končinách původní, umí si s mrazy a sněhem dobře poradit. Záhony není nutné nikterak zazimovat. Pouze pokud máte vysazené velmi mladé rostliny, je vhodné je při mrazech překrýt chvojím a kořeny chránit mulčem.
Při pěstování v květináčích opět dáme pozor na kořeny. Truhlík můžete obložit tenkou vrstvou polystyrenu, který umístíte například mezi plastovou nádobu a okrasný obal květináče, případně jej omotáte netkanou textilií.
Před zimou není nutné keříky stříhat, i když rostlinám to neublíží. Zastřihnout je můžete i brzy z jara, když začnou mrazy pomalu ustupovat.
Choroby a škůdci vřesu
Vřesy se potýkají s mnoha chorobami, škůdci a neduhy. Nejčastějším problémem je nevhodné pěstování – ať už jde o příliš neutrální či zásaditou půdu, nedostatečnou (nebo naopak nadměrnou) zálivku, špatnou volbu stanoviště a podobně.
Často se setkávámé s houbovým onemocněním, které způsobují různé druhy hub. Mladé rostliny napadají houby způsobující uhnívání jejich kořenů a černání řízků. U těch starších se setkáváme s hnědnutím listů a odumíráním částí rostliny. Prevencí je postřik proti houbovým chorobám, dostatečná zálivka a nákup sazenic od ověřených prodejců.
S významnými škůdci se nesetkávají, hmyz se objevuje spíše sporadicky a napadá již něčím postiženou a oslabenou rostlinu.