Author článku: Monika Břešťanská
Pořádná zahrada se zkrátka bez stromu neobejde. Ať už se rozhodnete pro ovocný sad plný jabloní, hrušní a meruněk, nebo jen pro okrasné dřeviny, které poskytnou v horkých letních dnech tolik potřebný stín, poradíme vám, jak je správně vysadit.
Kdy vysazujeme jabloň, broskev nebo švestku?
Dobu výsadby bychom mohli rozdělit hned dle několika hledisek. Tím prvním je způsob zakořenění mladého stromku či keře. V tomto případě se doporučuje vysadit prostokořenné stromy a keře během října, listopadu nebo března. Stromy s kořenovým balem vysazujeme v říjnu až květnu a stromy v nádobách lze vysadit od října až do července.
Budeme-li se držet pravidel výsadby na základě daného druhu, měli bychom vysazovat bobuloviny a jádroviny na podzim, aby přes zimu lépe zakořenily. Tyto druhy se probouzejí velmi brzy zjara a není příliš vhodné čekat s výsadbou až do konce mrazíků. Na jaře naopak vysazujeme broskvoně, kterým tento termín svědčí. Obecně ale platí, že většinu dřevin je možné vysazovat v jarním i podzimním termínu, přičemž podzimní by měl začít přibližně 15. října a jarní bychom měli směřovat na březen až duben, je-li již půda dostatečně rozmrzlá.
Příprava stromku před vysazením
Úplně první bod, na který bychom měli myslet, je výběr kvalitního stromku u osvědčeného prodejce. Strom by totiž měl být po vykopání co nejkratší dobu mimo zeminu. Je tedy vhodné vybírat si zahradnictví, kde stromky neleží několik dnů zabalené do folie bez zeminy. Samozřejmě pokud mají dobře vlhký kořenový bal nebo jsou v nádobách, je situace jiná.
Když máme stromek vybraný, je potřeba ho připravit k výsadbě. V první řadě odstraníme za pomoci zahradnických nůžek polámané, suché či jinak poškozené kořeny. Následně postavíme dřevinu do velkého kbelíku s vodou a necháme ji 24 hodin nasávat vláhu. Teprve poté je strom k vysazení připraven.
Jak hluboká je jáma na stromky?
Jáma musí být vždy o 20-30 centimetrů hlubší, než je velikost kořenového balu. Pro představu – například u bobulovin a drobného ovoce je jáma asi 40-50 centimetrů hluboká a přibližně 60 centimetrů široká. Zde je nutné keř takzvaně „utopit“ v zemině, protože jen tak bude jeho kořenový systém dostatečně silný a bohatý. Vysazujeme-li ovocný (nebo okrasný) strom s korunou, je již větší a jáma by měla být hluboká 60-90 centimetrů (v závislosti na typu půdy).
Důležité je také dbát na to, abychom stromky roubované na podnož vysadili mírně pod úroveň půdy, přibližně 15-20 centimetrů. Pokud tak neučiníme, budou na kmínku vyrůstat mladé výhony původní rostliny a roubovaná koruna stromku se oslabí. V tomto případě bude tedy jáma ještě hlubší.
Naopak vysazujeme-li velmi mladé sazeničky, které se skládají prakticky z jedné větévky, není třeba kopat jámu příliš hlubokou, jelikož kořenový systém ještě není vyvinutý.
Ideální půda a hnojivo
Zmíněnou rezervu při kopání dostatečně hluboké jámy potřebujeme pro úpravu půdy. Každý druh vyžaduje jiné pH, jiný typ zeminy a před usazením dřeviny bychom měli do půdy zapracovat i hnojivo. Pokud máte to štěstí a váš pozemek je plný kvalitní hlinité, kypré, výživné a propustné půdy, nemáte téměř žádnou práci. V opačném případě ale bude třeba jámu „vystlat“ předem připraveným substrátem.
Ten se skládá z kvalitní ornice, případně zahradního substrátu, smíchaného s kompostem. Pro zlepšení propustnosti můžeme do této „směsi“ přidat ještě trochu jemného písku. Znát bychom měli také půdní reakci a požadavky daného stromu na pH. Například meruňky, třešně, višně a ořechy vyžadují zásaditou půdu, takže do směsi připraveného substrátu můžeme v případě potřeby přidat mletý vápenec. Naopak broskvoně upřednostňují kyselejší půdy, čehož dosáhneme přidáním rašeliny. Většina druhů si ale s přehledem vystačí s neutrálním pH.
Pozor si dáváme na průmyslová hnojiva jako je Cererit nebo Kristalon – těmi nezasypáváme přímo kořeny, hnojiva mohou působit toxicky. Pamatujte, že plody dřevin budete konzumovat a zpracovávat, proto je vhodné používat po celou dobu růstu stromku organická hnojiva jako je kompost, hnůj, slepičince a podobně.
Nezapomeňte na oporu
Každý mladý strom potřebuje oporu v podobně dřevěné tyče nebo kůlu. Ten umístěte do jámy jako první. Oporu zatlučeme dostatečně hluboko, aby se pod náporem rostoucího stromu nepřevrátila. Doporučuje se také opálit tu část kůlu, která přijde do země, nad ohněm.
Výsadba stromku
Jámu máme tedy vykopanou, vystlanou kvalitním substrátem obohaceným o kompost či jiné hnojivo, a můžeme pokračovat s výsadbou. Stromy, které jsme si nechali přes noc namočené v nádobě s vodou, vytáhneme a usadíme do země. Jak hluboko kmen vysadit po úroveň povrchu záleží na tom, zda se jedná o keř, klasickou sazenici nebo roubovaný stromek. Platí, že roubované dřeviny vysazujeme alespoň 15 centimetrů pod úroveň, stejně jako keře s bobulovinami.
Následně kořeny rostliny zasypeme předem připraveným substrátem. Během tohoto procesu stromkem neustále mírně potřásáme, aby se zemina dostala mezi všechny kořeny a nikde nezůstávaly vzduchové mezery, které jsou ideálním prostředím pro vznik plísní. Když máme hotovo, půdu kolem stromu dobře ušlapeme a případně ještě přidáme další substrát, který opět udusáme. Následně ještě přisypeme kolem kmínku 5-10 centimetrů prokypřeného substrátu, který už neušlapáváme.
Stromek přivážeme provázkem ke kůlu tak, aby se ho nedotýkal. Nezapomeneme jej dobře zalít.
Ochrana dřevin před škůdci, zvěří či mrazem
Kmen nově vysazeného stromu je dobré natřít bílým latexovým nátěrem. Ten odráží sluneční paprsky a chrání dřevinu před vysoušením. Pokud jsou stromky vysazené poblíž pole, louky či lesa, hrozí také okus od zvěře. Před ní mladé sazenice ochráníme pletivem, v dalších letech, kdy jsou již stromy vzrostlejší, pak vhodným nátěrem proti okusu.
Při podzimní výsadbě chráníme stromky před mrazem. Kořenový systém je třeba udržet v teple, takže kolem kmene nahrneme zeminu do výšky přibližně 30 centimetrů. Ta se na jaře rozhrne tak, aby kolem stromu vytvořila jakousi „mísu“, která bude sloužit k zadržování dešťové vody. Dřeviny můžeme chránit i chvojím a obalením do netkané textilie.
Péče o stromy po výsadbě
Po vysazení provádíme první řez. Ten by měl být dostatečně radikální. I když jej některé zdroje nedoporučují vůbec, je nezbytný pro dostatečné zakořenění – rostlina pak vkládá veškerou energii do růstu kořenů. U rostlin vysazených v posledních dnech podzimu, kdy už nastupují mrazy, počkáme s povýsadbovým řezem raději do jara a pouze mírně prostříháme korunu (pokud je příliš bohatá.)
A jak na řez stromků? Vybereme 3 až 5 nejsilnějších a dobře rozmístěných větví. Ty ponecháme, zbytku se zbavíme. Ponechané větve pak zkrátíme na dvě až šest oček, přičemž poslední očko musí směřovat ven. Vzniklé rány zatíráme latexem nebo voskem. U stromků ve formě špičáku pak počkejte na požadovanou výšku a opět zastřihněte na tři až pět oček. Z těch následně vyrostou větve a vytvoří korunku. U sloupovitých dřevin nezkracujeme hlavní větev, boční větve seřízneme na délku 15 centimetrů.
Při jarní výsadbě stromky důkladně zaléváme, aby nedošlo k vyschnutí. Půda okolo kmene musí být neustále vlhká. Zalévat bychom měli po celé první vegetační období.
Jak založit sad
Při zakládání sadu samozřejmě postupujeme u výsadby jednotlivých stromků stejně, jako je popsáno v návodu výše. Složitější je však naplánování rozložení celého sadu, výběr odrůd a jednotlivých sazenic, výpočet sponu a další parametry.
V první řadě je důležité zhodnotit stav pozemku. Ten by měl být ideálně rovinatý či mírně svažitý, měl by mít optimální vlhkostní podmínky a dostatečnou rozlohu. Půda by měla splňovat požadavky pro dřeviny, které zde hodláte vysadit. Proto je vhodné si nechat udělat rozbor a podle něj dále vybírat druhy a odrůdy, případně půdu upravit tak, aby byla vyhovující (viz. návod výše).
Dalším krokem je plán rozvržení dřevin. Geometrie sadu může být pravidelná nebo divoká. Zde bychom si měli ujasnit, jak budeme ovoce sklízet a jak se budeme po sadu pohybovat. V případě přítomnosti mechanizace je nejvhodnější pravidelné rozmístění stromů s dostatečným rozestupem pro techniku. Budete-li ovoce v menším sadu sklízet ručně, postačí divoká výsadba.
Při výběru sazenic dbáme na to, aby byla korunka již dobře rostlá – volíme tedy ideálně roubované stromky. Vhodnější jsou sazenice prostokořenné. Volba konkrétního druhu či odrůd nezávisí pouze na chuti ovoce. Je třeba brát v potaz také umístění sadu, světelné a půdní podmínky, vlhkostní podmínky pozemku, sílu větru, nadmořskou výšku nebo sekundární využití sadu (poskytnutí zastínění, větrolam, optické rozčlenění pozemku a podobně).
Celkově je výsadba sadu velice náročnou disciplínou, do které by se zahrádkář-začátečník rozhodně neměl pouštět sám. Přizvat si můžete zkušeného odborníka, tedy sadaře, který se této problematice věnuje již delší dobu a se všemi náležitostmi poradí, případně celý sad vysadí.
Výsadba okrasných dřevin, živých plotů a konifer
Na pozemky nevysazujeme pouze ovocné stromy. Ne každý majitel zahrady touží po sklízení ovoce, úklidu spadaných či nahnilých plodů kolem stromu nebo poměrně náročné péči o dřevinu.
V moderních předzahrádkách a zahradách s anglickým trávníčkem se uplatní spíše klasické listnáče či jehličnany. Ty mohou fungovat jako solitéry poskytující stín nebo jako živé ploty, které uchrání váš pozemek od zvědavých pohledů z ulice nebo zahradu opticky rozdělí na více částí.
K výsadbě živých plotů využíváme keře a stromy k tomuto účelu vhodné. Klasikou jsou túje, tisy, cypřišky či jalovce, které nazýváme také jako konifery. Možností je ale mnohem více. Živý plot může být i listnatý a opadavý – zde volíme habry nebo buky, které zastřihujeme do požadovaného tvaru již od sazenic. Pokud toužíte po rozkvetlém plotu sáhněte po hlohyni, zlatici, pustorylu či kalině. Klasikou je také cesmína, která tvoří neprostupný porost i díky trnitým listům.
Okrasné dřeviny vyživujeme hnojivy s nižším obsahem dusíku, která před podzimní výsadbou zapracujeme do půdy. Po výsadbě můžete kolem stromů či keřů rozmístit mulčovací kůru nebo kamínky – vypadá to nejen dobře, ale pomůžete tím zabránit růstu plevelů v okolí stromků, které by jej v prvním měsících mohly ochuzovat o živiny.