Jak založit živý plot: Kdy je nejlepší doba, a které dřeviny použít?

Živý plot je bezpochyby krásným doplňkem každé zahrady. Skvěle doplňuje její prostředí bez jakéhokoliv narušení vzhledu. Hodí se prakticky ke všem stylům zahrad i domů. Oddělení vašeho pozemku od okolního …

Jak založit živý plot: Kdy je nejlepší doba, a které dřeviny použít?

Author článku: Monika Břešťanská

Živý plot je bezpochyby krásným doplňkem každé zahrady. Skvěle doplňuje její prostředí bez jakéhokoliv narušení vzhledu. Hodí se prakticky ke všem stylům zahrad i domů. Oddělení vašeho pozemku od okolního světa a zajištění dostatku soukromí je tak velmi nenásilné a estetické. Živými ploty je možné rozdělit i samotnou zahradu na několik částí. Ve fantazii se zkrátka meze nekladou a využití je opravdu všestranné.

Pokud nad založením živého plotu uvažujete také, je před jeho výsadbou důležité znát několik základních informací. Tou první je bezpochyby použití správných druhů rostlin. Ne každý keřík, který je vám sympatický, totiž může tuto funkci zastávat. Vědět byste také měli to, kdy s výsadbou začít, nebo jak se o takový plot starat v průběhu dalších let.

Proč zrovna živý plot?

Ploty tvořené určitými druhy zeleně neslouží pouze jako zábrana před zvědavými zraky sousedů či kolemjdoucích. Mají také mnoho dalších pozitiv. Jedním z nich je již zmíněná estetická funkce. Stromy či keře samozřejmě nikterak nenaruší ráz zahrady a není třeba zdlouhavě vybírat vhodný materiál plotu, který by se hodil k fasádě domu, brance, terase či dalším zahradním stavbám. Obvykle totiž stačí použít běžné pletivo, které rostliny efektivně ukryjí.

Další výhodou je čistější vzduch v zahradě. Má to jednoduché vysvětlení – rostliny ze své podstaty zachytávají částečky prachu i dalších nečistot, na pozemku se tak dočkáte výrazně nižší prašnosti. Živý plot také skvěle odhlučňuje a vytváří příjemné mikroklima. Stromky či keře poskytnou optimální vzdušnou vlhkost a sníží okolní teplotu v horkých letních dnech i o několik stupňů. Z tohoto důvodu lidé často využívají živé ploty k oddělení zahradního posezení od zbytku pozemku.

péče o živý plot

Nejlepší dřeviny pro živý plot 

Pro volbu nejvhodnější dřeviny je důležité si ujasnit, kde bude plot stát, a za jakým účelem jej vlastně vysazujete. Jiné rostliny se totiž hodí pro optické rozdělení zahrady, a jiné zase k vytvoření zeleného plotu kolem pozemku.

Vysoké ploty kolem pozemku

K těmto účelům se velmi hodí staré dobré túje. Zvolíte-li správnou odrůdu, můžete se těšit z vysokého plotu, který poskytne vaší zahradě bezpečí, soukromí i čistější vzduch. Mezi další vhodné jehličnany patří také cypřišky, tisy a jalovce. Všechny výše zmíněné dřeviny jsou poměrně levné, rychle rostlou a nevyžadují náročnou údržbu. Navíc se jedná o stálezelené rostliny, takže o bariéru kolem domu nepřijdete ani během zimy.

Co se týče listnatých dřevin, těmi nejvhodnějšími jsou určitě jilm sibiřský, ptačí zob či habr. Jilm sibiřský je mezi pěstiteli oblíbený zejména díky svým velkým přírůstkům – hustého a vzrostlého plotu se u něj dočkáte již v prvním roce. Není také příliš náročný na péči, velmi dobře snáší častý řez (což je u dřevin pro živé ploty velmi důležité).

Habr je, co se týče rostlinných plotů, klasika už mnoho let. Narazíte na něj nejen na zahradách, ale také například ve městech a parcích. Stejně jako jilm velmi dobře snáší řez a rychle roste. Na rozdíl od něj vám však na zimu neopadá. Jeho listy sice zhnědnou, ale opadnou až tehdy, když na větvičkách vyraší nové. Dalo by se říct, že se svými vlastnostmi vyrovná jehličnanům, a navíc vypadá „moderněji“.

Dále lze k výsadbě použít:

  • smrk
  • javor
  • vrbu
  • zlatici (zlatý déšť)
  • cesmínu
  • brslen
  • šeřík
  • hortenzii a další podobné druhy

Nízké živé ploty

Nižších rostlin využíváme při lemování chodníků, záhonů, terasy či posezení nebo třeba do předzahrádky. Skvěle nám oddělí dvě odlišné „zóny“, aniž bychom museli využít dřevěný plůtek, který by v prostoru působil dosti rušivě. K lemování různých cestiček, chodníků či záhonů je naprosto skvělá levandule. Nejenže dobře vypadá, ale navíc krásně provoní celou zahradu. Podobně je na tom také šalvěj.

K tvorbě nízké zelené bariéry můžeme využít také růže, případně i hortenzie či zlatý déšť. Všechny tyto tři zmíněné rostliny však potřebují k udržení menšího vzrůstu dostatečnou péči. Velkou oblibu si v posledních letech získávají i buxusy. Jedná se o působivé, stálezelené keříky kompaktních rozměrů, které vyžadují jen minimální péči.

Vysoký živý plot

Nejlepší doba pro založení živého plotu

To samozřejmě záleží na konkrétním typu zvolených rostlin, nicméně obecně můžeme většinu druhů vysazovat během celého vegetačního období, tedy od jara až do podzimu. Důležité je, aby byly rostliny mrazuvzdorné a do prvních mrazů stihly řádně zakořenit. Pokud bychom šli do detailu, mohli bychom říci, že listnaté dřeviny vysazujeme na podzim po opadu, případně velmi časně zjara, a jehličnany ideálně během března a dubna. Pokud však zvolíte jiný měsíc během vegetačního období, rozhodně se úhynu nemusíte obávat.

Před výsadbou bychom však měli myslet také na přípravu záhonu. Máte-li v plánu sázet koncem března, může být půda v hlubších částech ještě zmrzlá a rýč si s ní neporadí. Proto si vše velmi dobře naplánujte a do práce se pusťte až po pár dnech teplého a slunečného počasí.

Jak začít a postupovat?

  1. Za pomoci kolíků a provázku si vyznačte prostor, do kterého budete plot sázet.
  2. Zryjte a prokypřete půdu. Zbavte ji přitom veškerého plevele.
  3. Následně vykopejte jámu. Doslovně se tedy bude jednat o příkop, který by měl být minimálně 40 centimetrů hluboký a metr široký – i zde se samozřejmě konkrétní míry mohou lišit podle použitého druhu rostlin.
  4. Na dno příkopu umístěte vrstvu kvalitního kompostu nebo jiného šetrného hnojiva.
  5. Následuje příprava rostlin. Nejvhodnější jsou ty, které se prodávají v kontejnerech. Jsou dobře zakořeněné a můžete je zasadit s celým původním balem. Kupujeme pouze vitální rostliny se svěží barvou.
  6. A konečně jsme u samotné výsadby. Zde jistě každý z nás narazí na zásadní otázku – jak daleko je potřeba od sebe jednotlivé kusy rozmístit? Dodržet správnou vzdálenost je důležité, protože pokud bychom měli stromky moc daleko, plot by nevytvářel dostatek soukromí. Naopak umístíme-li sazenice příliš blízko, rostliny mohou v budoucnu strádat. Obvykle je dobré vysazovat ve vzdálenosti 30-50 centimetrů, pokud však hodláte nechat plot růst „na divoko“, vzdálenost mezi sazenicemi ještě zvětšete.
  7. Do jámy umístěte rostliny ve správné vzdálenosti i s původním kořenovým balem.
  8. Poté přihrňte kyprou hlínou, dobře udusejte a zalijte.
  9. Kolem sazenic je vhodné rozmístit mulčovací kůru, která udrží optimální vlhkost a zabrání růstu plevele.

kdy vysadit živý plot?

Péče o živý plot

Péče v následujících letech probíhá nejen podle toho, jaký druh dřeviny jste zvolili, ale také podle vašich požadavků na samotný plot. Chcete-li mít košatý a „nedbale elegantní plot“, není na místě mu věnovat přílišnou péči. K tomu je však stěžejní vysadit správný druh – zvolit můžete například zlatý déšť, černý bez, kalinu obecnou nebo ptačí zob. Jedná se o naše původní druhy, které si víceméně poradí samy.

Většina dřevin však nějakou tu péči potřebuje. Co se týče řezu, listnáče mu podrobíme od jara do konce léta – později ne, aby se otevřená pletiva na koncích větví stihla dobře zacelit. U jehličnanů přistoupíme k řezu v jarních měsících, poté pak během srpna. Pro pravidelné tvarování je nutné pořízení kvalitních nástrojů. Nůžky, ať už manuální nebo motorové, musí být vždy perfektně ostré. Skvělou investicí je také sběrač odřezků, drtič listí a větví nebo vysavač listí, kterým před úpravou odstraníte z porostu spadané listí.

Stromky a keře většina pěstitelů nehnojí. Je dobré jim však čas od času přilepšit a aplikovat alespoň jednou ročně kvalitní kompost nebo koňský hnůj. Máte-li však kolem rostlin mulč, jeho zapracování nemusí být možné. V těchto případech lze využít tekutého vícesložkového hnojiva, které se aplikuje se zálivkou.

Mějte na paměti, že všechny rostliny potřebují vodu, a i když habry v přírodě přece nikdo pravidelně nezalévá, vy budete muset. Alespoň do doby, než vaše sazenice povyrostou, zesílí a řádně zakoření. Poté lze zálivku snížit a stromky kropit jednou za pár dní (ale intenzivně!). Stálezelené dřeviny občas zalijeme i během zimy.