Author článku: Monika Břešťanská
Majoránka je již po staletí využívána jako oblíbené koření. Do svých pokrmů ji přidávali už staří Řekové, Římané i Egypťané. Stala se však také nedílnou součástí tradiční české kuchyně, kde se dodnes používá k dochucování polévek, omáček, uzenin, luštěninových a masových pokrmů a samozřejmě také oblíbených bramboráků, ve kterých zkrátka nesmí chybět.
Tuto bylinku by měl mít každý správný zahradník ve svém záhonu, nebo klidně v květináči za oknem. Je totiž nenáročná a dobře se přizpůsobí jakýmkoliv podmínkám. Kromě její skvělé chuti a příjemného aroma oplývá také pozitivními účinky na zdraví. Pojďme se tedy podívat, k čemu bychom měli majoránku používat, a hlavně jak si vlastní rostlinku vypěstovat a jak o ni pečovat.
Jak pěstovat majoránku
Pěstování majoránky
Majoránka zahradní, stejně jako například šalvěj, saturejka, oregano či levandule, patří do velmi obsáhlé čeledi hluchavkovitých. V přírodě se přirozeně vyskytuje po boku rozmarýnu a tymiánu ve Středomoří, u nás ji však volně růst nenajdeme. Právě v jejím přirozeném prostředí roste majoránka jako vytrvalá bylina a dorůstá se vyšších rozměrů. V našich končinách většinou nepřežije zimní mrazy, a tak se pěstuje jako letnička.
Tuto bylinku můžeme poznat podle vzpřímených lodyh, které nesou drobné oválné a vstřícně uspořádané lístky. Po rozkvětu se na lodyze nacházejí také malé kvítky hustě uspořádané v lichopřeslenech. Aromatické nejsou pouze květy, ale celá rostlina včetně listů a lodyhy.
Majoránka se dorůstá 20 až 40 centimetrů a patří tak mezi ty nižší rostliny, proto ji zasaďte spíše k okraji bylinkového záhonu, aby nebyla zastíněna ostatními rostlinami. Vyžaduje půdy velmi bohaté na živiny, dobře prokypřené a stabilně vlhké. Pozor však na přelití, kořeny by mohly začít zahnívat.
Pěstování majoránky v květináči
Do květináče sejeme semena začátkem dubna. Nádobu musíme naplnit kvalitní a dobře prohnojenou zeminou. Nejlepší je substrát určený pro zeleninu, který je výživný a kyprý. Majoránka v květináči potřebuje dostatek světla. Když rostlinky zesílí, dejte je klidně za okno nebo na balkon či terasu, kde si mohou teplo a slunce užít dosyta. Při pěstování v nádobách potřebuje bylina o něco intenzivnější zálivku, půda by však nikdy neměla být příliš mokrá.
Pěstování majoránky ze semínek
Majoránka se běžně pěstuje ze semen. Ta vysazujeme začátkem dubna. Ideální je výsev do malých pařenišť, odkud pak mladé rostlinky přesazujeme buďto do květináče nebo přímo do záhonu. Koncem dubna pak můžeme vysévat semínka přímo do záhonu tak, že je umístíme na povrch a jemně je přikryjeme zeminou. Vzhledem k drobným rozměrům rostliny si klidně předpěstujte více sazenic.
Pěstování majoránky venku
O pěstování ze semen na záhonu už víme, teď se podíváme na sazenice. Ty se ven přesazují během května. Rostliny musí být dostatečně silné a vysazené až po posledních mrazících, které snášejí velice špatně, a mohly by uhynout. Volíme slunné místo dobře chráněné před větrem. Dařit se jí bude například vedle pažitky, která má podobné nároky na zálivku i kvalitu půdy. Okolí rostliny je dobré během celého vegetačního období zbavovat plevele a záhon čas od času okopat, aby se půda provzdušnila.
Pěstování majoránky doma
Doma pěstujeme bylinku samozřejmě v květináči nebo truhlíku. Ideální je umístit ji na balkon nebo na okenní parapet zvenku, aby měla dostatek světla, nicméně s přehledem přežije také na okenním parapetu uvnitř, avšak pouze za předpokladu, že na něj po většinu dne slunce svítí. Výhodou celoročního umístění v interiéru je to, že vám rostlina nejspíš přežije také zimu, a lze ji tedy pěstovat jako víceletou.
Jak zasadit majoránku
Jak jsme si již řekli, majoránku sadíme do záhonu v průběhu května. Výsadba probíhá do trojsponu s rozpětím minimálně centimetrů, protože rostliny se začnou rozrůstat do šířky. Na jedno místo, s předem připraveným důlkem pro rostlinu o dostatečné hloubce pro celý kořenový bal, sadíme 4 jednotlivé sazenice, aby později vytvořily jakýsi trs a majoránka byla hezky košatá. Vhodnými předplodinami, po kterých majoránku na záhon zasadit, jsou například rajčata nebo papriky, které zanechají v půdě dostatek živin.
Hnojení majoránky
Bylinka je poměrně dost náročná na živiny. Sadíme je tedy do dobře prohnojené půdy, nejlépe kompostem či jiným organickým hnojivem. Není vhodné používat chemická hnojiva, protože majoránku máme v úmyslu později konzumovat. Během vegetačního období rostliny ještě několikrát pravidelně přihnojujeme, ať už je jedná o ty pěstované na záhonu, nebo o ty v květináčích. Použijte opět organické hnojivo. Tentokrát však tekuté, které se přidává do zálivky a aplikujte jej přímo na zeminu, nikoliv přes listy. Pozor dejte také na chlévský hnůj, kvůli kterému může později vykvétat.
Množení majoránky
Majoránka se množí zejména pomocí semen. Ta jsou velmi drobná, proto se sejí přímo na povrch. K dostání jsou snad v každém obchodě, který prodává potřeby pro zahrádkáře a semínka. Množit můžeme také vegetativně pomocí bylinných řízků. Ty odebíráme ideálně na podzim, když je rostlina již dostatečně velká a silná. Řízky koření přibližně 6 týdnů.
Vzhledem k této době a tomu, že se dá majoránka v našich podmínkách pěstovat pouze v létě, přesouváme kořenící řízky na teplé a světlé místo do interiéru, kde je necháme přes zimu volně růst. Na jaře je pak možné nové rostliny opět vysadit do záhonu. Pozor však na velký teplotní skok. Před umístěním ven je raději pomalu otužujte.
Kvetoucí majoránka
Kvetení probíhá od června až do srpna. Květy jsou drobné, bílé až narůžovělé barvy, a na vrcholech lodyh vytvářejí takové jakoby „střapce“, odborně se tato květenství nazývají husté lichopřesleny. Plodem majoránky je tvrdka, které se však u nás asi nedočkáme, dozrává spíše v teplejších oblastech a v přirozeném prostředí. Květy, stejně jako celá rostlina, velmi příjemně voní. Sbírají se spolu s listy a používají se jako koření nebo v čajových směsích.
Jak stříhat majoránku
Sklizeň můžeme provádět prakticky kdykoliv, protože bylinka se používá i v čerstvém stavu. Nejvíc silic a prospěšných látek obsahuje před rozkvětem. Tato chvíle je ideální pro sklizeň a následné sušení na koření nebo čaj. Stonky stříháme ostrými zahradnickými nůžkami nebo seřezáváme nožem přibližně 5 centimetrů nad zemí. Nebojte se sklízet už na začátku léta, majoránka totiž znovu obroste a v závislosti na počasí, a tedy i délce vegetační doby, je možné nať sklízet až 3 krát. Poslední stříhání proveďte před prvními podzimními mrazíky. V tuto chvíli již sklízíme celou rostlinu.
Jak sušit majoránku
Majoránku můžeme stejně jako například levanduli sušit ve svazečcích, zavěšených na dobře větraném a suchém místě. Na sušenou rostlinu by nemělo svítit přímé slunce, jinak může při procesu ztratit barvu i chuť. Použít můžeme také horkovzdušnou troubu nastavenou na maximální teplotu 40 °C nebo sušičku na ovoce a bylinky. Jednotlivé stonky se v tomto případě pokladou vedle sebe tak, aby se nepřekrývaly, a bylina se suší při nízké teplotě i 12 hodin. Vzniklé koření pak uchováváme ideálně v uzavřené skleněné nádobě na suchu a temnu.
Majoránka
Druhy majoránky
Majoránka zahradní patří do rodu dobromysl, kam řadíme také dobromysl obecnou neboli oregano. Mezi poddruhy, které jsou spíše odrůdami (jedná se totiž o šlechtěné rostliny) pak patří majoránka vytrvalá, kterou lze pěstovat jako trvalku a je schopna přečkat za určitých podmínek dokonce mírnou zimu venku. Dále sem můžeme zařadit majoránku jednoletou a dvouletou.
Mezi poddruhy patří také majoránka syrská. Jedná se o kompaktní divokou formu vyznačující se protáhlejšími a kopinatějšími listy, než má majoránka zahradní. Tato forma má silnější aroma připomínající kombinaci majoránky zahradní s tymiánem a oreganem. Pěstování a využití je podobné jako u „naší“ zahradní varianty, je však odolnější při mrazech, a tak se hodí mezi středomořské trvalky jako je rozmarýn či levandule.
Odrůdy majoránky
‚Zaatar‘ – jedná se o odrůdu majoránky syrské. Je to velmi houževnatá a odolná rostlina, kterou lze celoročně pěstovat venku jako trvalku. Hodí se také na skalky. Vyžaduje nižší zálivku a dobře propustnou půdu. Kvete bílými květy a je silně aromatická.
‚Venezia‘ – tato odrůda majoránky zahradní se vyznačuje mírně narůžovělými květy a vejčitými listy. Je drobnější, tvoří kompaktní bohaté keříky, a hodí se tak pro pěstování v nádobách. Při sadbě do záhonu je dobré počítat s tím, že rostlina přes zimu uhyne, avšak při dobrém zazimování a při mírných teplotách vás možná na jaře překvapí.
‚Esperanta‘ – velmi drobná odrůda dorůstající se pouhých 20 centimetrů. Květy jsou růžové až fialové, takže kromě využití v kuchyni či léčitelství také zkrášlí záhony a truhlíky. Tato varianta není mrazuvzdorná a lze ji pěstovat pouze jako letničku.
Účinky majoránky
Pro léčivé účinky se sbírají především vrcholky stonků s poupaty nebo mírně rozkvetlými kvítky. Ty totiž obsahují nejvíce silic, éterických olejů a tříslovin. Právě díky těmto látkám můžeme bylinku používat při řadě problémů. Mezi pozitivní účinky majoránky patří například:
- Pomoc při trávení a zažívacích potížích
- Podpora normální nervové a svalové činnosti
- Podpora správné funkce jater a žlučníku
- Přirozený zdroj antioxidantů a očista organismu
- Posílení imunitního systému
- Pomoc při migréně a bolestech hlavy
- Léčba astmatu a rýmy (včetně té alergické)
Majoránka jako koření
Majoránka se používá v čerstvém i sušeném stavu jako koření. Čerstvou bylinu přidáváme například do salátů, hotových omáček a polévek. Sušená majoránka je pak nepostradatelná v luštěninových pokrmech, bramborové polévce a v bramborácích. Toto koření má však mnohem více způsobů využití. Lze ji použít do mletých mas nebo při pečení všech druhů masa, do nádivek, paštik, při přípravě vnitřností nebo houbových pokrmů.
Na co využít majoránku
Jak jsme si již zmínili výše, můžeme tuto rostlinku používat v čerstvém i sušeném stavu jako koření. Mezi další způsoby využití patří například příprava čaje, majoránkového oleje s léčivými účinky a hojně se využívá také v lidovém léčitelství. Majoránku můžeme pěstovat také jako okrasnou rostlinku, kdy skvěle doplní okraje záhonů nebo ozdobí truhlíky.
Přezimování majoránky
V převážné většině případů pěstujeme v našich končinách majoránku jako letničku. Je poměrně málo otužilá a zdejší zimy nesnáší dobře. K dostání jsou však velmi odolné a vytrvalé odrůdy, které mrazy v záhonu bez úhony přežijí. Pěstujete-li tuto variantu, můžete samozřejmě rostlinku zazimovat.
Na podzim proveďte poslední řez a ponechejte pouze pár centimetrů. Zbytek rostliny dobře přikryjte chvojím nebo netkanou textilií. Přes zimu samozřejmě nezaléváme ani nehnojíme. Když přijde jaro, opět zvýšíme zálivku, majoránku dobře pohnojíme, odstraníme uschlé části a můžeme se těšit na novou úrodu.
Majoránka v kuchyni
Bramborová polévka
Na tuto hustou podzimní polévku budeme potřebovat 4 velké brambory, litr silného vývaru, 20 dkg másla, 2 lžíce mouky, polévkovou zeleninu (mrkev, celer, petržel), sušenou majoránku, česnek, sůl, pepř, bobkový list a případně také houby. První si připravíme z másla a mouky světlou jíšku. Přidáme část vývaru, jíšku dobře rozmícháme a přidáme nakrájené očištěné brambory a houby. Poté dolijeme zbytkem vývaru a přidáme koření a zbytek ingrediencí. Vaříme, dokud nejsou brambory měkké.
Bramboráky
Jeden kilogram syrových brambor zbavíme slupek a nastrouháme na jemném struhadle. Necháme odstát a poté slijeme přebytečnou tekutinu. Brambory osolíme a opepříme, přidáme dvě vejce, hrst sušené majoránky, česnek, hladkou mouku dle potřeby (přibližně 120 g) a dle hustoty těsta přilijeme také mléko. Těsto nesmí být tuhé, ale ani moc tekuté. Na pánvi si rozpálíme olej nebo sádlo, na kterém budeme bramborové placky smažit dozlatova z obou stran.
Čaj z majoránky
Čaj z majoránky pomáhá při nachlazení, rýmě a při bolestech hlavy a migrénách. Připravuje se ze sušené natě, kdy jednu lžičku majoránky zalejeme 250 ml horké vody a necháme přibližně 3 minuty louhovat.
Majoránka je však často součástí čajových směsí. Jednu takovou si ze sušených bylin můžete připravit i sami. Ulevuje při migréně a čaj navíc krásně voní i chutná. Směs připravíme z 5 lžiček sušené majoránky, 5 lžiček meduňky, 5 lžiček prvosenky, 5 lžiček levandule, 3 lžiček vachty, 3 lžiček kozlíku a 3 lžiček třezalky. Všechny tyto sušené bylinky spolu promícháme a připravenou čajovou směs uchováváme ve skleněné nádobě na suchém temném místě. Užíváme v případě potřeby dvě lžíce bylin zalité půl litrem horké vody a necháme louhovat 20 minut. Poté scedíme a popíjíme během celého dne.
Choroby majoránky
Majoránku napadají především škůdci. Mezi ty nejčastější patří housenky motýlů či mandelinky mátové, křísci a klopušky, svilušky, třásněnky a mšice. Tento hmyz rostlinu poškozuje nejčastěji okusem listů nebo sáním rostlinných šťáv.
Z chorob pak může majoránku postihnout skvrnitost listů, která vzniká přítomností rzí, nebo některé z houbových onemocnění. To se nejčastěji projevuje charakteristicky zahnědlými konci kořenů, které se následně rychle šíří po celé rostlině. Ta nakonec zhnědne celá, uschne a odumře. Prevencí proti houbám podobným organismům je nepromáčená půda, nepřesazování a nestříhání za deště a vlhka, a nezalévání přes listy.