Šalvěj

Šalvěj je rod hluchavkovitých bylin, který je poměrně obsáhlý a jeho zástupci se pěstují pro různé účely. Nás bude v tomto článku zajímat hlavně šalvěj lékařská, ale něco málo si povíme …

Šalvěj

Author článku: Monika Břešťanská

Šalvěj je rod hluchavkovitých bylin, který je poměrně obsáhlý a jeho zástupci se pěstují pro různé účely. Nás bude v tomto článku zajímat hlavně šalvěj lékařská, ale něco málo si povíme také o ostatních druzích. Jako léčivá bylina a koření se používala již ve středověku, konkrétně ve starověkém Římě. V Itálii si dodnes udržela v kuchyni své místo. U nás je v současnosti poměrně opomenutá, nicméně ve staročeské kuchyni se využívala stejně hojně, jako například petrželka.

Není to ale kuchyně, ve které je šalvěj nejvíce populární. Velké zastoupení má totiž v medicíně a léčitelství, protože se jedná o bylinu s opravdu silnými a viditelnými účinky. Lidé ve středověku ji považovali za všelék, dnes už však známe její konkrétní působení na lidské zdraví. Původně se hojně vyskytovala v přírodě (ve které ji dodnes nalezneme), odkud se také sbírala. Dnes si ji ale většinou pěstujeme sami. A jak na to?

Jak pěstovat šalvěj

Pěstování šalvěje

Stejně jako rozmarýn, tymián nebo levandule, pochází i šalvěj ze Středomoří. Je to nízký a silně aromatický polokeř. Lodyhy postupem času dřevnatí a dorůstají do výšky 30 až 70 centimetrů. Vzhledem ke svému původu vyžaduje šalvěj kypré a propustné půdy bohaté na písek. Ideální stanoviště pro tuto bylinu je takové, na které většinu dne svítí přímé slunce. Zemina by měla být spíše sušší než vlhká. Zálivku tedy uzpůsobte aktuálnímu počasí.

Pěstování šalvěje v květináči

Výhodou pěstování šalvěje v květináči je to, že ji na zimu můžeme přemístit do příznivějších podmínek a nebát se tak úhynu rostliny vlivem silných mrazů. V nádobách se ale keříky dorůstají pouze přibližně 20 centimetrů a rostou o něco pomaleji, proto nepočítejte s příliš velkou sklizní.

Před zasazením naplňte květináč vhodným substrátem. Ideální je hlinito-písčitá vápenitá půda, která je dobře propustná. Na dně květináče můžeme také vytvořit drenážní vrstvu pro odvod nadbytečné vody. Šalvěj musí být přes den co nejdéle vystavena slunci, jinak její léčivé účinky ani aroma nebudou tak silné. Místo jí tedy najděte na světlém okenním parapetu, balkonu nebo zahrádce.

Pěstování šalvěje ze semínek

Pěstování ze semínek je v tomto případě poněkud zdlouhavé. Semena jsou drobná, černé barvy. Vysévají se začátkem jara, ideálně do sadbovače naplněného substrátem pro klíčení rostlin. Trvá minimálně týden, než začnou klíčit. Půda přitom musí být neustále vlhká. Poté rostou poměrně pomalu, nicméně koncem května už by měly být dostatečně velké na přesazení.

Pěstování šalvěje venku

Vzhledem k tomu, že šalvěj velmi dobře snáší jak suchá vedra, tak mrazy, je vhodné ji celoročně pěstovat venku. Jak již bylo řečeno, potřebuje slunné stanoviště, proto pro rostliny vyhledejte v zahradě přesně takové místo. Šalvěj tvoří krásné porosty plné květů, můžete s ní tedy například lemovat záhony nebo okraje chodníků. Dobře se jí bude dařit také na skalce mezi jinými bylinkami vyžadujícími stejné podmínky, jako je například dobromysl nebo tymián.

Jak zasadit šalvěj

Ideálním způsobem, jak začít pěstovat šalvěj, je pořízení sazenic. Vybírejte silné rostliny bez viditelného poškození. Přesazení je velice jednoduché. Po zvolení vhodného místa půdu vyplejeme, prokypříme, můžeme zapravit i dobrý kompost, a nakonec zasadíme do důlku i s celým kořenovým balem tak, aby byla úroveň země kousek nad balem. Ten opatrně překryjeme tenkou vrstvou zeminy a okolí sazeničky trošku udusáme.

Jak pěstovat šalvjej?

Hnojení šalvěje

Šalvěj hnojíme pouze v období růstu, tedy od jara do podzimu. Používáme kvalitní tekuté organické hnojivo přidané do zálivky. Tu pak aplikujeme na půdu, nikdy na listy ani samotnou rostlinu. Bylina není příliš náročná na živiny, a tak ji stačí přihnojit jednou za měsíc. V zimě, v období vegetačního klidu, nehnojíme šalvěj vůbec a začínáme až tehdy, když chceme, aby se rostlinka ze zimního spánku probudila.

Množení šalvěje

Šalvěj množíme dvěma způsoby. Prvním je rozmnožování pomocí semen, o kterém jsme si více řekli již o několik řádků výše. Druhou možností je řízkování. To provádíme od konce března až do poloviny června. Řízky musí být odebrány před květem. Květináč naplníme substrátem obohaceným přípravkem pro snadnější zakořenění. Řízky odebíráme nejlépe zrána, kdy rostlina obsahuje nejvíce vlhkosti. Čistým nožem provedeme řez nejméně pod druhým dospělým listem, což je asi 10 centimetrů od vrcholu.

Takto zhotovená řízek bude obsahovat kořenová očka a nemusíme se bát, že v květináči uhyne. Poté ho jednoduše „vpíchneme“ do zeminy a udržujeme zeminu neustále vlhkou, dokud nezakoření a nezačne růst. Během tohoto období umístíme rostlinu do pařeniště, nebo přes květináč alespoň přetáhneme obyčejný sáček. Takto zajistíme, aby substrát ani rostlina nevysychali.

Kvetoucí šalvěj

Květenství je tvořeno lichopřesleny, které nesou 4 až 10 jednotlivých květů. Šalvěj patří mezi hluchavkovité rostliny, tomu také odpovídá stavba květu. Ten je tvořen dvoupyskou korunou, přičemž horní pysk je vyklenutý a spodní třílaločný. Bylina začíná kvést koncem května až začátkem června.

Květy mají různé barvy v závislosti na konkrétní odrůdě či druhu. Nejčastěji jsou fialové až fialovo modré, mohou být také čistě modré, nachové, růžové nebo dokonce bílé. Rostlina je při generativním množení závislá na opylovačích. Kvítky lákají blanokřídlý hmyz, nejčastěji včely a čmeláky. V některých oblastech (například v Jižní Americe) opylují šalvěj také kolibříci.

Jak stříhat šalvěj

Aby byl keř hezky rostlý a košatý, musí se stříhat. To lze po celé vegetační období, nejvhodnější doba je však těsně před květem. V této chvíli obsahuje nať nejvíce účinných látek a silic, její léčivé účinky jsou tedy nejsilnější. Nemusíme však stříhat celou rostlinu. Stačí odebrat vrcholy nebo pouze listy. Ty znovu obraší a šalvěj může rozkvést.

Na podzim můžeme rostlinu sestřihnout, aby nemusela investovat živiny do nadzemní části, ale raději si vytvořit silný kořenový systém pro přečkání zimy. Podzimní řez by však neměl být nijak radikální. Ten přichází až na jaře a můžeme ho spojit právě se sklizní. Nať seřízneme klidně až na dřevitou část, v tomto ohledu postupujeme stejně jako při pěstování levandule.

Jak sušit šalvěj

Bylinnou nať po sklizni rozprostřeme na podklad na teplém, suchém a dobře vzdušném místně. Necháme ji volně proschnout při maximální teplotě 30 °C. Sušit ji můžeme také svázanou do menších snopků, které pověsíme konci vzhůru. Další možností je použití sušičky na ovoce a bylinky. Zde musíme opět dbát na to, aby teplota nepřesáhla 35 °C.

Jak usušit šalvjej?

Šalvěj

Druhy šalvěje

Rod šalvěj zahrnuje kromě šalvěje lékařské velké množství dalších druhů. Jejich počet se blíží až k tisícovce, a tak je nemožné si zde všechny představit. Zaměříme se proto na ty nejběžnější, se kterými se můžeme setkat v zahradách, přírodě, kuchyni nebo třeba medicíně.

  • Šalvěj hispánská – tento druh pochází z Jižní Ameriky a v poslední době je velmi oblíbený zejména díky svým semenům. Ty se staly nedílnou součástí zdravé stravy, známé jsou pod názvem chia.
  • Šalvěj divotvorná – pochází z jihoamerických hor, jinde je pěstována pouze vegetativně. Známá je díky svým halucinogenním účinkům.
  • Šalvěj bílá – byla již před staletími využívána jihoamerickými indiány, kteří ji pěstovali pro jedlá semena. Z listů zhotovovali šampony na vlasy, přísady do koupele, nebo je využívali jako vykuřovadlo či koření.
  • Šalvěj přeslenitá – tento druh najdeme také v České republice, jeho původ je však ve Středomoří. Poskytuje velké množství nektaru pro opylovače.
  • Šalvěj muškátová – její léčivé účinky se podobají těm od šalvěje lékařské. Rostlina příjemně voní a pěstuje se mimo jiné pro dekorační účely.
  • Šalvěj luční – vyskytuje se volně v přírodě jižní Evropy
  • Šalvěj Jurisicova – velice unikátní a silně ohrožený endemitický druh Balkánského poloostrova.
  • Šalvěj hajní – s tímto druhem se setkáme v jižních oblastech Čech i Moravy; na jižní Moravě můžeme nalézt také vzácnější šalvěj etiopskou.

Odrůdy šalvěje

Stejně jako druhů, je i odrůd více než přes tisíc. Liší se snad všemi možnými znaky od velikosti a tvaru listů, přes výšku, mohutnost keříku až po tvar a barvu květů. Ty mohou být klasicky fialovomodré, ale také červené (například u odrůdy ‚Ramona‘). ‚Clary Sage‘ má nejen nezvyklý tvar květů, ale i barvu, která přechází ze světle fialové, přes bílou až do zelena. Odrůdy Sensation, Victoria white a Schneehugel zase potěší svými jemnými bílými květy.

Účinky šalvěje

Jako léčivá bylina s opravdu silným efektem má šalvěj řadu pozitivních účinků na lidský organismus. Lze ji užívat jak vnitřně, tak zevně. Asi nejznámější je její působení při bolestech a zánětech v krku nebo při kašli. Díky tomu je také součástí mnohých léčiv jako jsou sirupy, kapky nebo pastilky od bolesti v krku. Díky svým dezinfekčním účinkům léčí i jiné záněty v dutině ústní a používá se k výplachům při aftách nebo problémech s dásněmi a zuby.

Mezi další účinky šalvěje při vnitřním užití můžeme zařadit:

  • Podporu trávení, zklidnění žaludku a zamezení nadýmání
  • Zamezení nadměrnému pocení
  • Psychické uklidnění (stres, úzkosti a podobně)
  • Navození kvalitního spánku
  • „Uklidnění“ hormonální bouře při menstruaci nebo klimakteriu

Jak jsme si již řekli, tuto bylinku můžeme užívat také zevně. Často se přikládá jako obklad na různé rány, což zamezí infekci a podpoří hojení. Kromě toho je součástí celé řady kosmetických přípravků a mastí. Šalvěj obsahují třeba šampony proti lupům (ničí původce tohoto problému, kterým je nejčastěji kvasinka), krémy proti akné, zubní pasty, ústní vody nebo masti na opruzeniny a různá poranění.

Kromě pozitivních účinků doprovází tuto bylinu také řada těch negativních. Rostlina obsahuje látku thujon, která ve větším množství působí toxicky a může způsobit poškození jater (thujonu je ale v šalvěji velice málo). Kvůli této látky není vhodné šalvěj užívat příliš dlouhou dobu ve vyšších dávkách. Bylina není vhodná ani pro epileptiky, kterým může způsobit křeče. Vyhnout by se jí měly malé děti, kojící ženy a nastávající matky, u kterých může její požití vyvolat potrat nebo předčasný porod.

Šalvěj jako koření

Jako koření lze využít bylinu sušenou i čerstvou. K tomuto účelu sklízíme pouze listy. Šalvějí kořeníme hlavně zvěřinu, ke které se její chuť i aroma perfektně hodí, ale také další druhy masa a ryb, sýry, omáčky nebo paštiky. Ozvláštní i bylinkové máslo, obzvlášť dobře chutná v kombinaci s bazalkou a rozmarýnem.

Šalvjej jako koření.

Na co využít šalvěj

Z výše uvedených informací již víme, že se šalvěj využívá jako koření i v medicíně a léčitelství. Velké zastoupení má šalvěj také v kosmetice. Používá se do krémů a přípravků na problematickou a aknózní pleť, je součástí deodorantů, zubních past i ústních vod. Dobře působí i proti lupům, její výtažky tak nalezneme i v šamponech na vlasy. Šampon proti lupům se šalvějí tak může významně pomoc snížit množství nežádoucích lupů, což jsou vlastně velmi malé šupinky odumřelé kůže na hlavě. Pokud však trpíte na suchou pokožku a zvýšený výskyt lupů, neměli byste to s mytím vlasům přehánět a smývat tak přirozený ochranný filtr z povrchu kůže. Časté je i využití v aromaterapii.

Přezimování šalvěje

Šalvěj lékařská je rostlina, kterou můžeme venku pěstovat celoročně. Je poměrně odolná a vyžaduje podobnou péči jako levandule. Na podzim ji tedy lehce zkrátíme a při mrazech nebo větších sněhových srážkách také překryjeme chvojím. Na jaře odstraníme suché a omrzlé části rostliny, provedeme radikální řez a necháme ji znovu obrůstat. V zimním období bylinu nehnojíme. V případě, že roste v nádobě nebo květináči, snížíme zálivku na minimum. V záhonu nezaléváme vůbec.

Šalvěj v kuchyni

Vepřová panenka v šalvějovém másle

Budeme potřebovat celou vepřovou panenku, kterou rozdělíme na 4 stejně velké špalíčky. Ty ovážeme provázkem, aby lépe držely tvar, lehce potřeme olejem a dáme na rozpálenou pánev. Maso opečeme ze všech stran tak, aby bylo uvnitř ještě trochu růžové. Poté jej vytáhněte a nechte uležet na teplém místě. Mezitím si na výpeku rozpustíme 100 gramů másla, do kterého vložíme asi hrst jemně nasekaných lístků šalvěje a jednu celou nadrobno nakrájenou červenou cibulku. Pomalu opékáme, dokud není cibulka pěkně měkká a zlatavá. Bylinkovým máslem přelijeme nakrájenou panenku a můžeme servírovat.

Zimní sirup proti nachlazení

K výrobě sirupu budeme potřebovat hrnek čerstvých listů šalvěje lékařské, hrnek kvalitního tekutého medu (ideálně od včelaře, ne ze supermarketu), šťávu z citronu a uzavíratelnou sklenici. Postup je velice jednoduchý. Do sklenice vložíme omyté a osušené listy, zalijeme je medem a citronovou šťávou, a nakonec vše promícháme. Sklenici dobře uzavřeme a směs necháme na chladném a tmavém místě týden uležet. Každý den ji však čistou lžičkou promícháme a nezapomene nádobu opět uzavřít. Po týdnu zbavíme med všech lístků (ty ještě do medu „vymačkáme“ a sirup je připraven. Medicínu užíváme po lžičkách nebo přidáváme do čaje při nachlazení a bolestech v krku.

Šalvjej jako lék proti zimnímu nachlazení.

Čaj z šalvěje

Odvar připravíme z jedné čajové lžičky sušených nebo čerstvých listů. Ty přelijeme 250 ml horké vody a necháme louhovat asi 10 minut. Pijeme 1-3 šálky denně a doporučené dávkování nepřekračujeme. Čaj se nepodává dětem, kojícím a těhotným ženám. Nepije se před spaním, protože může stimulovat aktivitu.

Choroby šalvěje

Šalvěj je velice odolná jak proti chorobám, tak proti různým druhům škůdců. Má se za to, že jim jednoduše nevoní a její silice je přirozeně odpuzují. Jediné, k čemu je stejně jako řada dalších středomořských bylin náchylná, je hniloba způsobená přemokřením.