Tymián

Tymián je stálozelený vytrvalý polokeř patřící do obsáhlé čeledi hluchavkovitých. Pochází ze Středomoří, kde se dodnes běžně vyskytuje v přírodě i na zahrádkách místních obyvatel. I u nás se stal …

Tymián

Author článku: Monika Břešťanská

Tymián je stálozelený vytrvalý polokeř patřící do obsáhlé čeledi hluchavkovitých. Pochází ze Středomoří, kde se dodnes běžně vyskytuje v přírodě i na zahrádkách místních obyvatel. I u nás se stal nedílnou součástí bylinkových záhonů. Rostlina je tvořena lodyhami, které odspodu dřevnatí, a nesou drobné jednoduché lístky. Pro vysoký obsah účinných látek se hojně využívá v medicíně, léčitelství a kosmetice. Běžně jej však lidé znají spíše jako bylinku používanou v kuchyni.

Tymián používali naši předkové již před 3000 lety. Například Římané a Řekové věřili, že jim dodá sílu a odvahu, a proto si jej přidávali do koupelí. Egypťané jej používali na balzamování svých zesnulých a staří druidové měli za to, že léčí mysl i tělo. Zajímavostí pro mnohé může být také to, že tymián je vlastně druh mateřídoušky. Pojďme se společně podívat, jak to tedy s jeho účinky skutečně je, jaké další zajímavosti a tajemství tato bylinka skrývá, a hlavně jak si jej vypěstovat také doma.

Jak pěstovat tymián

Pěstování tymiánu

Tymián pochází ze stejné oblasti jako levandule nebo rozmarýn. Formace těchto keřů ve volné středomořské přírodě mají dokonce svůj odborný název – garrigue.  Rostlina je poměrně malá, dorůstá se 20-30 centimetrů. Není tedy náročná na prostor. Vyžaduje slunečné stanoviště s hlinito-písčitou půdou. Ta nesmí být přemokřená, zalévejte jej až když zemina vyschne.

Pěstování tymiánu v květináči

Vzhledem k drobným rozměrům rostlinného těla, je vhodné tymián pěstovat v květináčích na balkoně, terase nebo v interiéru. Před sadbou si připravíme substrát smícháním kypré hlíny a písku. Aby byla dobře odváděna přebytečná voda, musí se na sporu květináče vytvořit drenážní vrstva (například pomocí kamínků či štěrku). Květináče samozřejmě umístíme na teplé a slunné místo. Jako každá rostlina se i tymián musí jednou ročně přesadit. Vyměníme část zeminy a pokud je to potřebné, pořídíme také novou nádobu.

Pěstování tymiánu ze semínek

Tymián lze vyset ze semínek. Ta jsou běžně k dostání v prodejnách se zahradnickými potřebami. Vyséváme je během března až dubna do sadbovače naplněného substrátem pro rašení. Poté, co sazeničky trochu povyrostou a zesílí, je můžeme přesadit buďto do připraveného květináče, nebo přímo do záhonku. Semena lze vyset také přímo do půdy, což se ale pro pěstování v záhonech nedoporučuje. Jsou totiž velmi drobná a k vyklíčení potřebují dostatek světla. Z tohoto důvodu je nezatlačujeme příliš hluboko, a tak se mohou při dešti nebo zálivce snadno vyplavit nebo ze záhonu „zmizet“ z jiného důvodu, například kvůli větru.

Pěstování tymiánu na zahradě

Krásné a voňavé rostlinky tymiánu rozhodně zkrášlí každou zahradu. Často se používá jako okrasná rostlina lemující chodníky nebo kraje záhonů. To je pro něj ideální místo, protože právě zde bývá půda sušší. Nutné však je, aby byla také dobře propustná. Vybíráme slunná a teplá místa, ve stínu se mu nedaří dobře. Tymián miluje částečně kamenitý podklad a je tak ideálním zpestřením pro každou skalku. Keříky vyséváme do venkovní bylinné zahrádky koncem dubna až začátkem května. To je již půda dostatečně prohřátá.

Pěstování tymiánu doma

Tymiánu se velice dobře daří v domácích podmínkách. Květináč necháme stát na slunném okenním parapetu a zaléváme jej o něco častěji než tymián v záhonu. Nesnáší však přemokření, udržujte tedy půdu jen přiměřeně vlhkou. Na jednom místě jej lze pěstovat asi 4 roky, později začne dřevnatět a zelené jsou jen vrcholové lístky. Je tedy dobré si během jeho života zhotovit řízky a vypěstovat z nich novou rostlinu dříve, než ta mateřská uhyne.

Hnojení tymiánu

Jedná se o poměrně nenáročnou rostlinu, a to nejen na závlahu, ale také na živiny. V tomto ohledu nepotřebuje vlastně žádnou péči a potřebné živiny si v případě, že roste na záhonu, vždy zaopatří sám. Pokud jej přesazujete do větší nádoby, učiňte tak na jaře a použijte nějaké kompletní hnojivo. Není vhodný hnůj ani organická hnojiva, protože obsahují mnoho dusíku, jehož nadbytek nesnáší tymián dobře.  

Množení tymiánu

Množení lze provádět generativně i vegetativně. Semena si předpěstujeme v sadbovači během března. Můžeme je buďto koupit, nebo získat z jiné rostliny, která již odkvetla a dozrály plody.

Druhou možností je množení pomocí řízků. Ty zhotovíme koncem jara nebo začátkem léta a odřízneme je i s uzlinou. Menší květináče naplníme směsí rašeliny a písku v poměru jedna ku jedné a řízek do něj jednoduše zapíchneme. Následně je přemístíme do pařeniště a počkáme, až zakoření. Nové rostliny vysazujeme ven během podzimu nebo pak až začátkem jara.

Rostlinu lze namnožit ještě jedním způsobem, a to kořenovými odkopky. Máme-li nějaké starší rostliny, funguje tato metoda také jako částečné zmlazení. Tymián vykopeme a u kořenů jej rozdělíme „na více rostlin“. Ty následně rozesadíme do samostatných květináčů, a když zesílí, opět lze vysadit do záhonu.

Kvetoucí tymián

Kvetení začíná v květnu a končí až v září. Květy jsou velmi drobounké a nacházejí se ve vrchní polovině stonků Mohou mít bílou, růžovou, fialovou nebo dokonce modrou barvu. Jejich vůně je nezaměnitelná a velice příjemná, voní jí celá rostlina – stačí po ní pouze přejet rukou a aroma vám na ní ihned ulpí. Po odkvětu je nutné odumřelé květy ostříhat, aby se rostlina nevyčerpávala a neuvadla. Plodem jsou pak čtyři vejcovité tvrdky, ve kterých se nacházejí semena.

Jaký je kvetoucí tymián?

Jak stříhat tymián

Tymián může růst buďto do výšky (přibližně 20 centimetrů), nebo se spíše plazit po zemi. To záleží na konkrétním druhu. Co ale platí vždy je to, že se bylina rozroste do šířky. Abychom zachovali kompaktní, a hlavně zdravé rostlinky, je nutné je každoročně ostříhat. Činíme tak po odkvětu, kdy v první řadě odstraníme suché květy, a následně stonky zkrátíme až o dvě třetiny. Biomasu, kterou jsme odstranili, lze dále využít. V tomto období je totiž v listech a stoncích největší množství silic, tříslovin a dalších prospěšných látek.

Jak sušit tymián

Po sklizni je třeba bylinku nějakým způsobem uchovat. Nejlépe uděláte, když tymián usušíte. Vyberte si pro to suché a dobře větrané místo, kde teplota nepřekračuje 35 °C. Využít lze také sušičku na byliny a ovoce, opět však dbejte na dodržení správné teploty. Při sušení bez sušičky rozmístíme jednotlivé stonky v jedné vrstvě například na novinový podklad. Můžeme je také svázat do menších svazečků a zavěsit. Dobře vysušený tymián pak skladujeme v uzavřené skleněné nádobě na suchém a tmavém místě.

Tymián

Druhy a odrůdy tymiánu

Tymián obecný (Thymus vulgaris) – V některých publikacích nese jméno mateřídouška obecná. Jedná se o klasický tymián, který najdeme v sušeném stavu například v supermarketech v oddělení s kořením. Pěstuje se ve více variantách, například v širokolisté a úzkolisté.

Tymián citronový (Thymus citriodorus) je křížencem mateřídoušky vejčité a tymiánu obecného. Existuje velká řada kultivarů, které se liší zejména svým vzhledem. Odrůda Aureus má například zlatavé listy, zatímco odrůda Silver Queen je má stříbřité. Jak již napovídá sám název, jeho aroma i chuť se podobá citronu, proto se skvěle hodí do salátů nebo čajů.

Tymián kmínový (Thymus herba-barona) má růžové kvítky a vůně silně připomíná právě aroma kmínu. Využívá se zejména v kuchyni při přípravě omáček a masových pokrmů.

Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) je známá nejen pro svou jemnou chuť a vůni, ale také pro své léčivé účinky, díky kterým se využívá při řešení různých zdravotních problémů. Nejčastěji ve formě odvaru.

Mateřídouška hlavatá (Thymus capitatus) neboli „perský tymián“ je rozšířená zejména na Blízkém východě. Pěstována je zejména pro výrobu éterických olejů.

Účinky tymiánu

Tymián pokrývá velmi široké spektrum účinků na lidský organismus. Jeho vůně navozuje dobrou náladu, pomáhá od stresu, depresí a nespavosti. Velice účinný je také v boji s kašlem, nachlazením a při onemocnění dýchacích cest. Využívá se také k detoxikaci organismu, ke zlepšení zažívání, při menstruačních bolestech nebo při zánětech. Kromě toho prospívá srdci a rozjasňuje pleť.

Jedná se také o jednu z nejsilněji antisepticky působících bylin vůbec. Účinná je proti bakteriím, plísním, parazitům a jiným nežádoucím mikroorganismům. Díky tomu jej lze využít jako vnější i vnitřní dezinfekci. Inhalací může dezinfikovat plíce, kloktání odvaru pomáhá s afty a záněty dásní, pití čaje zase dezinfikuje ledviny a močový měchýř.

Tymián jako koření

Velmi známý je tymián jako koření. Při přípravě jídel jej můžeme využít jak v čerstvém, tak v sušeném stavu. Hodí se ke zvěřině, drůbeži a do mletých mas, do klasických českých omáček, marinád, sýrů, pomazánek, paštik nebo bylinkových másel. Skvěle ladí s rajčaty, a také s dalšími bylinkami jako je bazalka, oregano a rozmarýn. Chuť tymiánu vynikne také na grilovaném mase a rybách. Některé jemnější odrůdy se hodí i ke grilované zelenině nebo do čerstvých salátů.

Na co využít tymián

Jak již bylo řečeno, tymián lze použít v kuchyni i při řešení některých zdravotních neduhů. Kromě toho jej využívá také kosmetický průmysl a své čestné místo má i v aromaterapii. Sušené části rostlinky se přidávají do vonných bylinných polštářků na podporu kvalitního spánku nebo do koupelové kosmetiky (soli, šumivé bomby).

Přezimování tymiánu

Tymián je sice na velké mrazy citlivější, nicméně přezimovat v našich podmínkách zvládne. Musíme mu však trochu pomoci. Na podzim, těsně po odkvětu, provádíme řez. Před zimou již další neprovádíme a počkáme do prvních mrazů, kdy rostlinky ideálně překryjeme chvojím jehličnanů, aby nebyly nehostinnému počasí vystaveny přímo. Na jaře je odkryjeme a případně odstraníme poškozené, suché nebo umrzlé části. Stejným způsobem mohou přezimovat i rostliny pěstované v květináčích.

Tymián v kuchyni

Pečená rajčata s tymiánem

Pro přípravu tohoto předkrmu si předehřejeme troubu na 150 °C a vymažeme plech olivovým olejem. Rozpůlená oválná cherry rajčata na něj klademe řezem vzhůru, posypeme je tymiánem, na každé položíme tenký plátek česneku, zlehka posolíme, pocukrujeme a zakápneme olivovým olejem a vinným octem. Rajčata pečeme pozvolna – prvních 30 minut při 150 °C a následující dvě hodiny při 120 °C. Ještě teplá rajčata vložíme do čistých uzavíratelných sklenic, ozdobíme ještě snítky tymiánu, zalijeme až po okraj olivovým olejem, uzavřeme a sterilujeme ve vodní lázni při 80 °C asi 20 minut. Po vyndání otočíme víčkem dolů a je hotovo.

Limonáda s tymiánem.

Tymiánová limonáda

Velice jednoduchá a nezvyklá limonáda se skvěle hodí do horkých letních dní. Postup přípravy je následující. Do hrnce dáme půl litru vody, 200 gramů cukru a alespoň 10 větviček čerstvého tymiánu. Směs přivedeme k varu a vaříme tak dlouho, dokud se všechen cukr nerozpustí. Následně sirup scedíme a uchováváme ve sklenicích v lednici. Při podávání nalijeme do džbánu šťávu ze dvou citronů, tymiánový sirup, nasypeme několik kostek ledu, vložíme čerstvé větvičky tymiánu na ozdobu a vše zalejeme vychlazenou minerálkou.

Čaj z tymiánu

Tymiánovým čajem si lze pomoct od kašle a nachlazení, ale také od problémů se spánkem. Jeho příprava je velmi jednoduchá. Do hrníčku vložíme lžičku čerstvého či sušené byliny a zalijeme jej 250 ml horké vody. Směs necháme 5 minut louhovat a následně ji scedíme. Odvar si můžeme připravit dvakrát denně.

Choroby tymiánu

Častým problémem, se kterým se tato bylina potýká, je padlí tymiánu. To se projevuje bělavými skvrnami na listech, které mohou začít splývat v jeden velký šedavý „povlak“ přes celou rostlinu, a následně ji takto zahubit. Padlí nahrává zejména vysoká vlhkost. Při té se objevuje také další onemocnění, kterým je šedá hniloba. Původcem je houba, která se na rostlině množí a postupně pokrývá její orgány.

Ani škůdci se tymiánu nevyhýbají. Na vašem záhonu můžete narazit na bejlomorky, které kladou vajíčka do vrcholků výhonů, dále na pidikřísky, kteří rostlinu poškozují sáním jejích šťáv. Stejně tak jí ubližují i mšice slívové.