Author článku: Monika Břešťanská
Estragon, nebo také pelyněk kozalec či francouzský estragon, je u nás méně známá a využívaná bylinka, nicméně jak již jeho lidové jméno napovídá, ve Francii je velmi oblíbený a nepostradatelný v klasických receptech. Jeho netypická vůně a kořenitá chuť s podtóny pepře dodá šmrnc i obyčejnému jídlu. Navíc jsou této bylince připisovány také mnohé léčivé účinky. Díky vytrvalosti, nenáročnosti a poměrně malé výšce můžete vypěstovat svůj vlastní keřík také doma, ať už na zahradě v záhonu nebo jen v květináči.
Jak pěstovat estragon
Estragon řadíme do čeledi hvězdnicovitých, která obsahuje nejvíce druhů krytosemenných rostlin, mimo jiné také například heřmánek nebo pampelišku. Jedná se o trvalku dorůstající se výšky 60-120 centimetrů a bohatě větvená lodyha nese úzké listy. Svým vzhledem mnohdy mladé rostlinky připomínají rozmarýn, avšak vůně je odlišná. Stejně jako ostatní pelyňky i estragon roste v jižní a střední Evropě, ale také v západní Americe.
Pěstování estragonu
Bylina potřebuje světlé a slunné stanoviště, zvládne i polostín, ovšem nebude pak obsahovat tolik vonných silic. Je poměrně náročná na živiny, takže se jí dobře daří v humózních hnědozemích a černozemích, které jsou navíc dobře prokypřené a mají neutrální pH. Ideální je pěstovat estragon v závětří, protože tělo rostliny patří mezi ty křehčí. Pelyněk kozalec potřebuje dostatek vláhy, protože ve volné přírodě se často vyskytuje podél toků řek. Stejně jako většina bylin však nesnáší přemokření, proto nechte raději zeminu částečně proschnout, než jej znovu zalijete. Během horkých letních dnů je většinou nutná zálivka i dvakrát denně.
Pěstování estragonu v květináči
Estragon se běžně pěstuje v květináčích. Sazenice lze sehnat předpěstované v zahradnictví, hobby marketech, a dokonce také v některých obchodních řetězcích. Květináč nebo truhlík naplníme kvalitní zeminou určenou pro pěstování zeleniny nebo bylinek. Substrát můžeme před zasazením rostliny ještě vyživit trochou organického kompostu. Ideální doba pro sadbu je duben, ven ale nádobu přemístěte raději až v květnu. Estragon může být celoročně také v interiéru. Najděte mu však místo na slunném parapetu, kde bude prospívat nejlépe.
Pěstování estragonu ze semínek
Pěstovat pelyněk kozalec ze semínek není obvykle možné, protože šlechtěný francouzský estragon je sterilní a netvoří tedy semena. V přírodě se ještě vyskytuje jedna varianta pelyňku kozalce – estragon ruský, který se běžně semeny rozmnožuje. Ten ale nemá nijak zvláštní chuť ani vůni, a proto se v domácích podmínkách moc nepěstuje. Existují nějaké odrůdy, které lze pěstovat přímo ze semen, a ta dokonce koupíte běžně ve specializovaných prodejnách, nicméně praxe je taková, že se v převážné většině množí vegetativně.
Pěstování estragonu venku
Při pěstování estragonu v záhonu na zahradě opět vybíráme slunné místo s úrodnou a dobře prokypřenou půdou. Musíme jej chránit před větrem, takže sadíme buď mezi vyšší rostliny, nebo například do záhonů přímo u domu, kde fouká o něco méně. Mladé sazenice přemísťujeme ven až v polovině května, kdy už je půda dostatečně prohřátá a nehrozí silné přízemní mrazíky. Můžeme jej zasadit do bylinkového záhonu. Počítejte však s tím, že potřebuje více zálivky, než typické středomořské bylinky jako je tymián, rozmarýn nebo levandule, takže jej raději umístěte například vedle pažitky, která naopak vyšší zálivku vyžaduje.
Jak zasadit estragon
Estragon sadíme ven v polovině května, při pěstování uvnitř již během dubna. Používáme zakořeněné řízky nebo kořenové odkopky. Do kvalitní zeminy vhodné pro pěstování zeleniny či bylinek usadíme rostlinu a kořenový bal jemně jí jemně překryjeme. V květináči necháváme pouze jednu rostlinu, na záhonu musí být mezi estragonem a jinými rostlinami alespoň 20 centimetrů rozestup, bylina totiž dorůstá do výšky až jednoho metru, potřebuje tak dostatek prostoru.
Hnojení estragonu
Tato rostlina je poměrně náročná na živiny. Před zasazením do květináče bychom měli zeminu rozhodně obohatit o dávku kompostu. Zaorat kompost bychom měli také před sadbou do záhonu. Během vegetační doby musíme estragon přihnojovat. K tomuto účelu velmi dobře poslouží odvar z kopřiv, který funguje jako organické hnojivo, případně jiná přírodní výživa s neutrálním pH.
Množení estragonu
Už víme, že estragon v domácích podmínkách nelze množit semeny, protože dospělé rostliny šlechtěného pelyňku jsou sterilní. Nejlepší způsob rozmnožování je pomocí dělení starých trsů nebo řízkováním. V prvním případě vykopeme na podzim starší rostlinu a kořenový bal rozdělíme na několik částí. Ty pak zasadíme jednotlivě do květináčů a na jaře můžeme nové rostliny přemístit do záhonu. Při řízkování odebíráme silné vrcholové řízky velké 15-20 centimetrů. Ty necháme zakořenit ve vodě a poté opět sadíme do nádob (stonek s kořínky můžeme ještě potřít stimulátorem pro snadnější zakořenění).
Kvetoucí estragon
Květy pelyňku kozalce rostou v úborech, jsou velmi drobné a mají výraznou žlutou až žlutooranžovou či žlutozelenou barvu. Někdy se objevují také odrůdy s květy bílými. Estragon kvete od května až do září, takže záhon bude zdobit prakticky celou vegetační dobu. Pelyněk kozalec lze rozdělit do dvou skupin, což je pro květ zcela zásadní. Estragon ruský je divoká nešlechtěná odrůda, u které po odkvětu dozrávají semena. Květy estragonu francouzského, který se běžně pěstuje, jsou sterilní, a tak se semen nedočkáme.
Jak stříhat estragon
Sklizeň čerstvé natě provádíme i několikrát do roka. Stonky seřezáváme ostrým nožem asi 20-30 centimetrů od vrcholu. Činíme tak vždy těsně předtím, než se začnou poupata rozvíjet v květ. Tehdy má rostlina nejvíce silic, vitamínů, minerálů a dalších prospěšných látek. Pravidelné stříhání také zajistí bohaté rozvětvení keříku a větší výnos při další sklizni.
Jak sušit estragon
Pro pozdější využití uchováváme estragon v sušené formě. Nať po sklizni dobře osušíme, rozprostřeme na podklad tak, aby se jednotlivé stonky a listy nepřekrývaly a sušíme ve stínu při teplotě do 35 °C. Použít můžeme i sušičku na ovoce a bylinky. Drcenou sušenou rostlinu uchováváme ve skleněné nádobě v suchu a temnu maximálně po dobu jednoho roku.
Estragon
Druhy estragonu
Estragon tedy patří do rodu pelyňků, konkrétně se jedná druh Artemisia dracunculus, česky pelyněk estragon nebo pelyněk kozalec. Tento druh lze rozdělit ještě na dva poddruhy, a to na estragon ruský a estragon francouzský. Rozdíly mezi nimi již byly popsány výše. Na zahradě nebo v květináči budete určitě pěstovat estragon francouzský, který byl vyšlechtěn hned v několika kultivarech. Můžeme se také setkat s jedním u nás poměrně neznámým druhem pocházejícím ze Střední Ameriky. Jeho název je mexický estragon a různé odrůdy lze sehnat a pěstovat i u nás.
Odrůdy estragonu
Goodwin – je nejvíce aromatická odrůda dorůstající se až 1 metru. Chuť je silná, kořenitá až hořká. Nať se používá při vaření i v léčitelství a lze ji pěstovat v záhonu i v nádobách.
Samira – tato odrůda byla pravděpodobně vyšlechtěna spíše z estragonu ruského. Chuť ani vůně není tak silná, používá se v kuchyni.
Pfefferkorn – je o něco nižší, dorůstá výšky okolo půl metru, hodí se tedy k pěstování v květináči. Květy jsou drobné a bílé. Celá bylina silně voní a je velice oblíbená ve Francii.
France – v našich podmínkách kvete tato odrůda velmi zřídka, a pokud se tak stane, zdobí rostlinu dobré bílé kvítky. Estragon ‚France‘ se dorůstá výšky až 1 metr a je trochu citlivější na mrazy.
Senior – velice odolná mrazuvzdorná odrůda vhodná pro pěstování v našich podmínkách. Rostlina je vysoká až 120 centimetrů a hodí se spíše do záhonu. Květy jsou typicky žluté až žlutozelené.
Anis – jedná se o odrůdu mexického estragonu. Rostlina je pouhých 30 centimetrů vysoká, má výrazně žluté květy a není vhodná k celoročnímu pěstování venku, protože je spíše teplomilná a při dlouhodobých teplotách pod bodem mrazu umírá.
Tarragon 4 seasons – je opět odrůda mexického estragonu, kterou lze u nás pěstovat v květináčích. Vyžaduje slunce, teplo a méně zálivky než odrůdy estragonu francouzského. Květy jsou zářivě žluté a chuť této odrůdy je velmi delikátní.
Účinky estragonu
Tato bylina má velmi mnoho pozitivních účinků na lidský organismus, díky kterým se již po celá staletí používá v léčitelství. Podporuje tvorbu žluči, zvyšuje chuť k jídlu a podporuje trávení (pomáhá štěpit živočišné tuky a bílkoviny). Tlumí bolesti a křeče spojené s poruchami trávení. V léčitelství se dříve používal k hubení střevních parazitů. Kromě toho má pelyněk kozalec mírné sedativní vlastnosti, a tak se ve formě čaje používá k uklidnění nebo při nespavosti. Předpokládá se také jeho užitek při léčbě revmatoidní artritidy a bolestí s ní spojených.
Estragon má však na druhou stranu i mnoho negativních účinků, na které je třeba si při jeho užívání dát pozor. Úplně zapovězen by měl zůstat těhotným ženám, u kterých mohou i poměrně malé dávky vyvolat potrat. Není vhodný ani v období kojení. Pro léčebné účely se vždy používá pouze krátkodobě.
Estragon jako koření
S tímto kořením se setkáme především v turecké a arménské kuchyni, je však nezbytnou součástí provensálského koření, které obsahuje také rozmarýn či tymián, a je snad synonymem jihu Francie. Lze jej použít čerstvý i sušený. Bylinkou se dochucují vinné a ovocné octy, používá se při přípravě bylinkových másel, nádivek a marinád. Hodí se k drůbeži, pečeným masům i ke zvěřině. Často je vidět i v majonézách a dipech, v prémiových hořčicích nebo v nakládané zelenině. Čerstvým estragonem lze „vylepšit“ saláty, polévky nebo třeba vaječné omelety.
Přezimování estragonu
S přezimováním je to v případě této rostliny trochu složitější. Záleží totiž na konkrétní odrůdě, kterou pěstujete. Většina je mrazuvzdorná, ale například odrůdy mexického estragonu nezvládnou ani pár stupňů pod nulou. Ty ostatní můžeme buďto pěstovat v nádobách a na zimu je přemístit do teplejších prostor, nebo je nechat přezimovat přímo v záhonu. V tomto případě na podzim sestřihneme nať asi 5-7 centimetrů nad zemí. Rostlinu poté přikryjeme buďto trochou zeminy nebo například chvojím či zahradní textilií. Na jaře odstraníme zmrzlé části rostliny, přihnojíme, zvýšíme zálivku a následná péče je pak stejná jako v minulém roce.
Estragon v kuchyni
Estragon má velmi silnou kořenitou až nahořklou chuť, jejíž podtón závisí na druhu či odrůdě. Do pokrmů postačí velmi malé množství. Z estragonového octa se připravuje například typická francouzská omáčka béarnaise. Nezvyklé je využití čerstvé natě do letních limonád a koktejlů.
Omáčka béarnaise
K přípravě proslulé omáčky budeme potřebovat šalotku, čerstvý pepř, vinný ocet, bílé víno, čerstvý estragon, bobkový list, sůl a citronovou šťávu. Všechny tyto ingredience dáme do hrnce s vodou a necháme je vařit tak dlouho, dokud se tekutina nezredukuje. Následně se směs scedí přes síto. V misce dobře rozšleháme tři žloutky s kouskem másla a přimícháme je do mírně vychladlé omáčky.
Kuře na estragonu
Mezi potřebné ingredience patří kuřecí stehna či stehenní řízky, kousek másla, hrstka čerstvého estragonu, sůl a pepř, bílé víno a čerstvá petrželka. Estragon a petrželku nasekáme nadrobno a utřeme se změklým máslem. Kuře osolíme, opepříme a potřeme bylinkovým máslem ze všech stran. Vložíme je do zapékací mísy a poté do trouby vyhřáté na 200 °C asi na 30 minut. Asi v polovině doby podlijeme maso bílým vínem. Po půl hodině odkryjeme víko mísy a necháme kuře ještě dopéct odkryté.
Hořčičný dip s estragonem
Tento dip se výborně hodí ke všem druhům grilovaného masa. Na jeho přípravu budeme potřebovat kelímek bílého jogurtu, lžíci hrubozrnné hořčice, malou lžičku celého hořčičného semínka, dvě snítky jemně nasekaného estragonu, sůl a pepř. Všechny ingredience smícháme v misce a necháme dip ještě chvíli odležet v lednici.
Čaj z estragonu
Čaj má mírné močopudné účinky a užívá se zejména při potížích s trávením. Připravuje se ze sušené natě, která se zalije 250 ml horké vody a nechá se pár minut louhovat. Nálev se popíjí nanejvýš 2krát denně.
Choroby estragonu
Pelyněk kozalec je náchylný k houbovým onemocněním a plísním. Abychom tomuto problému předešli, je dobré estragon nezalévat přes list, ale přímo do substrátu. Po vydatném dešti je dobré s rostlinkou trochu zatřást, aby voda z listů stekla. Asi nejodolnější je estragon ruský, který netrpí téměř na nic a je velice houževnatý. Škůdců se v tomto případě nemusíme bát. Silné aroma a velké množství silic je všechny účinně odhání. Při vysazení poblíž často napadané zeleniny (například rajčata, papriky nebo salát) tak funguje jako přirozený „insekticid“.